Ano, zasedání zastupitelstva se můžete účastnit, neboť je veřejné a může se ho účastnit v zásadě kdokoli (§ 93 odst. 2 ZOZ, § 42 odst. 1 ZKZ a § 60 odst. 4 ZPZ). Neexistuje důvod, pro který by bylo možno veřejnost ze zasedání zastupitelstva vyloučit!
V případě, že jste občanem dané obce, máte dokonce podle ustanovení § 16 odst. 2 písm. c) ZOZ, § 12 odst. 2 ZKZ a § 7 písm. d) a § 8 písm. d) ZPZ právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. V ustanovení § 16 odst. 2 písm. d) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. f) ZKZ a § 7 písm. g) a § 8 písm. g) ZPZ máte dále výslovně garantováno právo vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok. Tato oprávnění, jakož i další uvedená v ustanovení 16″ § 16 ZOZ, 12″ § 12 ZKZ a 7″ § 7 a § 8 ZPZ, lze považovat za součást provedení ústavní zásady vyjádřené v čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zaručující právo každého občana podílet se na správě věcí veřejných přímo nebo volbou svých zástupců. Jejich realizace proto nesmí být nijak omezována. Občanu obce například musí být umožněno vyjádřit se k aktuálně projednávané věci (určitému bodu programu zasedání). Udělení slova až na závěr zasedání po schválení usnesení totiž ve své podstatě představuje popření smyslu tohoto práva. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2007, čj. 15 CA 196/2006-35, ve kterém se ve vztahu ke krajům (a jenž lze analogicky aplikovat na obce) vyjádřil tak, že:
“Kraje prostřednictvím svých jednacích řádů nemohou omezovat právo občanů vyjadřovat se k projednávaným věcem, které je jim přiznáno zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích [§ 12 odst. 2 písm. b)]. Občané kraje tak mohou na zasedání zastupitelstva vyjadřovat svá stanoviska, která souvisejí s projednávanou problematikou.“
Lze tak shrnout, že z “neveřejného” zasedání zastupitelstva nemůže vzejít usnesení zastupitelstva, které by bylo v souladu se zákonem a mělo tak právní důsledky.
Pracovní zasedání zastupitelstva
Oblíbený “trik”, jak nutnost veřejnosti zasedání vyloučit či omezit, je pořádání tzv. “pracovních schůzí zastupitelstva”. Zastupitelé, nebo např. jen velká část zastupitelstva (bez “problémových” zastupitelů) se sejde na separátním jednání (klidně těsně před oficiálním zasedání zastupitelstva) a sporné body si tak dopředu a bez účasti veřejnosti a bez jakéhokoli záznamu “předjednají”. Následně na řádném zasedání zastupitelstva se hlasuje pouze o jednotlivých bodech s odkazem na diskuzi,která již proběhla na pracovní schůzi. Veřejnost tak v zásadě nemůže chápat, o čem a na základě jakých podkladů zastupitelé na řádném zasedání zastupitelstva jednají.
Byť nejde o jednání v rozporu se zákonem, je potřeba takové pracovní schůze zastupitelstva svolávat jen zcela výjimečně a s alespoň nějakým “zápisem”, aby veřejnost neměla pocit, že zastupitelé konají jakousi skrytou, kabinetní politiku, resp. že neporušují zásadu veřejnosti zasedání zastupitelstva.