Menu
Veřejní funkcionáři se dělí tzv. na “politické” a “nepolitické”
Političtí veřejní funkcionáři
Politické veřejné funkcionáře vyjmenovává § 2 odst. 1 ZSZ a jde např. o poslance, senátora, člena vlády, vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády apod. Nejvíce veřejných funkcionářů je pak z řad členů zastupitelstev samospráv. Ty je však třeba rozlišovat. Veřejnými funkcionáři totiž nejsou NEuvolnění členové zastupitelstev (obcí, krajů, hl. města Prahy), ledaže by zároveň zastávali funkci starosty (primátora, hejtmana) nebo jiného člena rady (obce, kraje, hl. Města Prahy). Všichni uvolnění zastupitelé tedy jsou veřejnými funkcionáři. O rozdílech mezi uvolněným a neuvolněnými zastupitelem více zde.
Nepolitičtí veřejní funkcionáři (úředníci)
Tato skupina veřejných funkcionářů je hůře definovatelná, neboť musí splňovat podmínky podle § 2 odst. 2 a 3 ZSZ. Jedná se zejména o vedoucí úředníky. A to pokud mohou jako příkazci operace nakládat s min. 250,000 Kč nebo se bezprostředně podílejí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo rozhodují ve správním řízení (s výjimkou blokového řízení) nebo se podílejí na vedení trestního řízení.
Od 1. 9. 2017 do této kategorie spadají navíc i soudci, státní zástupci a vojáci z povolání.
ZSZ klade na různé veřejné funkcionáře různě intenzivní omezení. Nejpřísnější omezení jsou kladeny logicky na veřejné funkcionáře s největší rozhodovací pravomocí – např. Členové vlády, vedoucí ústředních správních úřadů nebo členové bankovní rady ČNB (viz. § 2 odst. 1 písm. c) až m ZSZ) Tito veřejní funkcionáři v zásadě nesmějí být zaměstnáni pro nikoho jiného než pro Českou republiku. Nesmí tedy podnikat ani být v orgánech “soukromých” podnikajících právnických osob. Výjimkou z těchto zákazů je správa vlastního majetku, což může být v některých případech poměrně sporné.
Po novele ZSZ z roku 2016 bylo poslaneckými novelami přidáno ještě několik dalších omezení. Nově se nemůže o veřejnou zakázku (a to ani o zakázku malého rozsahu) ucházet společnost, ve které vlastní alespoň čtvrtinový podíl člen vlády nebo vedoucí ústředního správního orgánu. (viz § 4b ZSZ) Stejně tak nesmí zmíněná společnost obdržet ani dotaci či investiční pobídku. (viz § 4c ZSZ) Pro všechny “politické veřejné funkcionáře” (§ 2 odst. 1 ZSZ) pak nově platí zákaz provozovat či vlastnit média (rozhlas, televizi či periodický tisk) (§ 4a ZSZ) Pro úplnost dodejme, že oba tyto paragrafy jsou předmětem zkoumání Ústavního soudu.
Efekt “otáčivých dveří” (revolving doors)
Přesouvání veřejných funkcionářů z veřejného do soukromého sektoru je znám jako efekt otáčivých dveří. ZSZ řeší eliminaci tohoto rizika pouze ve vztahu k nadlimitním veřejným zakázkám. Veřejný funkcionář se tak po dobu jednoho roku od skončení své funkce nesmí dostat do pracovněprávního vztahu ani se stát podílníkem ve společnosti, která vyhrála nadlimitní veřejnou zakázku, o které v posledních třech letech veřejný funkcionář rozhodoval. To platí i pro její dceřinné společnosti. (viz § 6 ZSZ)
Nově obsahuje zákon i sankci za takové jednání ve formě pokuty ve výši od 25,000,- Kč do 500,000,- Kč(viz § 23 odst. 3 písm. c) ZSZ). Jde o vůbec nejvyšší pokutu, jakou lze veřejnému funkcionáři podle tohoto zákona udělit.
Ne, nemohou. Toto jim zapovídá § 5 ZSZ a hrozí jim za to pokuta ve výši od 5,000 do 250,000,- Kč (§ 23 odst. 3 písm. b) ZSZ)
Poslanci a senátoři tedy nemohou pobírat odměny za své funkce ve státních společnostech (nebo jejich dceřinných firmách). Toto omezení pro ně již neplatí u obecních či krajských společností.
Uvolnění krajští a obecní zastupitelé pak nemohou pobírat odměny v souvislosti se svou funkcí ve společnosti daného kraje či obce. Jinými slovy, uvolněný zastupitel obce A nesmí pobírat odměnu od společnosti obce A, ale již smí být v orgánu společnosti obce B nebo kraje C a za tuto funkci dostávat odměny.
Nově si však mohou nechat výše zmínění proplatit pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo pobírat plnění v “souladu s běžnými zvyklostmi” do výše 10,000,- Kč ročně (např. občerstvení, reklamní předměty, náklady na ubytování apod.).
Veřejný funkcionář (a to každý veřejný funkcionář, který je uveden v § 2 ZSZ) musí čestným prohlášením podávat
S výjimkou oznámení o osobním zájmu, která se podávají ad hoc (viz níže), musí veřejní funkcionáři podávat celkem 3 typy oznámení, která jsou někdy chybně označována jako “majetková přiznání”. Jde o:
Do roku 2017 byla povinnost podávat pouze Pravidelná oznámení a Oznámení ke konci výkonu funkce.
Oznámení o osobním zájmu (§ 8 ZSZ) se vztahují k jednání orgánu, ve kterém veřejný funkcionář hlasuje nebo byť jen vystupuje v rozpravě. Jde o obecné pravidlo, které platí pro jednání všech orgánů, ve kterých veřejný funkcionář vystoupí. Takové oznámení musí být provedeno nejpozději před hlasováním daného orgánu a musí se pak objevit v zápise z daného jednání.
Tuto povinnost nemá veřejný funkcionář, u něhož je jeho osobní zájem na dané věci “obecně zřejmý neomezenému okruhu adresátů”. Jinými slovy, nemělo by stačit, že o jeho osobním zájmu vědí všichni přítomní jednání daného orgánu.
Sankce za neoznámení osobního zájmu může být pokuta až 50,000,- Kč. (§ 23 odst. 3 písm. a) ZSZ)
V zásadě nelze dovodit neplatnost hlasování, ve kterém by byla porušena povinnost člena/ů daného orgánu oznámit střet zájmů ať už podle zákona o střetu zájmů či podle § 83 odst. 2 zákona o obcích, § 34 odst. 3 zákona o krajích (zákon o hlavním městě Praze takové ustanovení neobsahuje). Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. ledna 2011, č. j. 1 Ao 2/2010-185 totiž v bodě 148 naznačil, za jakých okolností lze uvažovat o tom, že by se celé hlasování stalo neplatným pro porušení povinnosti neoznámení střetu zájmů:
“Rezignaci na obě zmiňované povinnosti lze označit za nedodržení zákonného postupu; dovozovat z ní nezákonnost přijatého aktu (zde opatření obecné povahy) však podle mínění zdejšího soudu zpravidla nelze. Porušení oznamovací povinnosti je u vybraných členů orgánů ve vybraných oblastech sankcionováno jako přestupek podle zákona o střetu zájmů, u všech členů orgánů pak politickou odpovědností, jež může ústit do nezvolení v následných obecních volbách. Vliv na zákonnost opatření obecné povahy by bylo lze dovodit pouze v extrémních případech, kdy by zastupitel zatajil informace o střetu zájmů, při jejichž znalosti zastupiteli by k přijetí opatření obecné povahy vůbec nedošlo nebo došlo, ale v podobě zásadně odlišné. Takovým excesem nebude případ, kdy zastupitel sice svoji oznamovací povinnost nesplní, avšak zastupitelstvo si je střetu zájmů vědomo z jiných zdrojů či na základě znalosti místních poměrů, a může proto tuto skutečnost vzít v úvahu při projednávání a rozhodování o věci…”
Musely by se tedy prokázat dvě premisy:
Jde tedy o možnost velice hypotetickou. Více k tématu zde.
Na rozdíl od občana má zastupitel nárok i na informace obsahující obchodní tajemství nebo osobní údaje. Zastupitel musí mít totiž logicky vyšší míru oprávnění k přístupu k informacím než občané obce. Na druhou stranu, zastupitel se následně dostane do pozice, kdy na něj přechází povinnost tyto údaje chránit stejně jako obec, která mu je poskytla.
Zastupitel tedy může využít následující možnosti. Může využít:
Jako občan obce (event. majitel nemovitosti na území obce podle § 16 odst. 3 ZOZ, resp. občan EU s trvalým pobytem v obci podle § 17 ZOZ), máte podle § 16 odst. 2 písm. e) ZOZprávo
“nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy”
Jinými slovy, pokud jste občan obce a podáte si žádost o informace podle InfZ, tak Vám obec musí poskytnout úplný zápis ze zasedání zastupitelstva nebo rady. U zápisů z rady obce bylo v minulosti sporné, zda nejsou z principu neveřejné, když zasedání rady obce je podle § 101 ZOZneveřejné. To však již vyjasnil Nejvyšší správní soud v rozsudku 6 As 40/2004, který judikoval, že jde pouze o neveřejnost “funkční” tzn., pouze pro operabilitu při jednáních tohoto orgánu. Nikoli o neveřejnost výstupů z jednání obecní rady. Jako občan obce tedy obdržíte podle InfZ i zápis z jednání rady obce.
Stejné platí rovněž pro zápisy z jednání orgánů svazku obcí založených veřejnoprávní smlouvou. Občané příslušných obcí, které jsou členy svazku, starší 18 let jsou oprávněni se účastnit zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů o jeho jednání na základě § 52 písm. a) ZOZ.
Zhruba každé dva měsíce vám pošleme newsletter plný nejnovějších informací, které vám stručně osvětlí nástrahy odpovědného vládnutí a současně představí dobrou praxi, jak využít váš mandát na maximum.