Městské obchodní společnosti

Zákonné limity pobírání odměn veřejnými funkcionáři za výkon funkce v orgánech městských společností Již na konci roku 2018 jsme Vás informovali o praktikách starosty Bystřice nad Pernštejnem, který si nechával vyplácet odměny z městské společnosti, jakožto člen dozorčí rady, bez ohledu na znění zákona č. 159/2006 Sb., o...

V dubnu tohoto roku jsme se obrátili na ÚOHS s podnětem k řešení specifické situace střetu zájmů, ke které dochází v případech, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku své vlastní společnosti. Reagovali jsme tak na skutečnost, že současný zákon o zadávání veřejných zakázek ani Ministerstvo pro místní rozvoj nenabízí vodítko, jak řešit případy, ve kterých zadavatel nemůže uzavřít smlouvu “na přímo” (tzv. In-house), ale zadávacího řízení se účastní společnost majetkově propojená se zadavatelem.

Podle našich zjištění dostávali uvolnění zastupitelé města Bystřice nad Pernštejnem odměny za funkce v různých obecních společnostech. Zatímco bystřické obecní společnosti v případech stejných zastupitelů odmítly naše žádosti o informace, k jejich smůle, brněnská Vodárenská akciová společnost informace poskytla a potvrdila zaběhlou praxi v rozporu se zákonem. Dvě z obecních společností teď žalujeme u soudu.

V květnu tohoto roku jsme se na podnět oznamovatele začali zabývat nájemními smlouvami reklamních ploch, které pro hlavní město Prahu spravuje její příspěvková organizace Technická správa komunikací. Ta pronajímá přes dvě stě mostních lávek za desetinásobně nižší cenu, než je cena srovnatelných reklamních ploch v Praze. Vedení TSK navíc nevýhodnou smlouvu nevypovědělo ve smlouvou stanoveném okamžiku, čímž prodloužila její trvání o dalších deset let. Naše trestní oznámení na porušení povinnosti při správě cizího majetku policie nyní odložila. Praha tak nadále tratí ročně až 18 milionů korun.

Zdálo by se, že 16 let účinnosti zákonů o územních samosprávách bude již dostatečně dlouhá doba na to, aby se vyjasnila tak základní otázka, jako který orgán je oprávněn změnit stanovy městské obchodní společnosti. Bohužel, až nyní to musí konečně definitivně rozhodnout pražský městský soud.

Podle § 19 písm. e) zákona č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „zákon“) nesmí strana a hnutí přijmout bezúplatná plnění a dary od právnických osob s majetkovou účastí obcí. Pokud politická strana nebo hnutí obdržela dar v rozporu se zákonem a nedošlo-li k vrácení daru nebo k jeho odvodu do státního rozpočtu v zákonem stanovené lhůtě, uloží příslušný finanční úřad straně či hnutí pokutu ve výši rovnající se dvojnásobku hodnoty daru (§ 19a zákona).

Máme tu první vlaštovku příkladu dobré praxe, pokud se týká zvýšení transparentnosti městských společností. Městská část Praha 8  při založení nové společnosti, jejímž je 100% vlastníkem, Správy tepelného hospodářství MČ Praha 8 s.r.o. převzala doporučení z našeho manuálu na zvýšení transparentnosti městských společností. Konkrétně se pak...

To je hlavní poznatek  analýzy 5 největších dopravních podniků v ČR – Prahy, Brna, Ostravy, Plzně a Liberce s Jabloncem. Podniky vykazují řadu systémových nedostatků ve svém řízení a kontrole. Zejména se jedná o silný politický vliv na obsazování orgánů společností, minimální strategické řízení a kontrolu výkonnosti. Tyto společnosti přitom dosahují celkového ročního obratu 24 miliard korun. [ref]Obrat za rok 2013. Hodnoty jednotlivých dopravních podniků se velmi liší, jen DP hl. m. Prahy dosáhl obratu 17,2 mld. Kč, což je 72 % obratu všech sledovaných společností.[/ref] Oživení nabízí pro města manuál, jak lépe své společnosti kontrolovat.

Od konce roku 2008 Oživení monitoruje proces revitalizace prostoru Masarykova nádraží v Praze ve spolupráci Českých drah a developerských společností. Letitý spor o informace projednává Městský soud v Praze již potřetí. A zřejmě to není naposled.