Tisková zpráva: Poslanci projednali Blažkův nekvalitní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, přes dílčí opravu zůstává nedostatečný

Praha, 1.3.2023 Poslanci Ústavně-právního výboru projednali zákon o ochraně oznamovatelů. Schválili rozšíření oblasti, na které se zákon bude vztahovat, odmítli však klíčovou změnu, na základě, které by zákon počítal i s nepodepsanými oznámeními. Protikorupční organizace Rekonstrukce státu, Oživení a Transparency International (TI) přitom dlouhodobě upozorňují, že kvůli povinnosti identifikace oznamovatele bude zákon v praxi mnohem méně účinný.

Výbor se zabýval dvěma pozměňovacími návrhy, které by zákon opravily. První návrh počítá s rozšířením ochrany zákona na oznámení všech přestupků, čímž by snížil nejistotu oznamovatelů, zda jejich konkrétní oznámení bude pod ochranou zákona. Návrh podpořili poslanci Pirátů, STAN, KDU-ČSL, TOP 09, SPD a části ANO. Naopak proti se postavila ODS.

Druhý pozměňovací návrh by odstranil problematickou povinnost, aby se oznamovatel identifikoval jménem a datem narození. Přestože dle statistických dat je většina oznámení anonymních a týkají se zpravidla závažnějších protiprávních jednání, poslanci Ústavně-právního výboru tuto změnu většinou hlasů odmítli. Pro návrh hlasovali pouze poslanci Pirátů, SPD a části ANO.

„Vládní koalice se stále nepostavila čelem k boji proti korupci. Přes částečný posun k lepšímu je nový zákon o ochraně oznamovatelů stále v rozporu s mezinárodními standardy, doporučením vládního poradního orgánu i dosavadní úrovní ochrany oznamovatelů na ministerstvech,” říká Věnek Bonuš, právník Rekonstrukce státu.

Předchozí návrh zákona z dílny ministryně Benešové (ANO) přitom počítal s ochranou přestupků i nepodepsanými oznámeními. Poslanci ho však nestihli projednat a na konci volebního období spadl pod stůl. Namísto rychlého předložení téhož zákona Ministerstvo spravedlnosti připravilo s velkým zpožděním vykostěný návrh. Výsledkem je žaloba ze strany Evropské komise za zpoždění s implementací směrnice a nekvalitní zákon, který musí poslanci opravovat.

„Anonymní oznámení jsou běžným zdrojem informací, se kterým se dnes běžně pracuje i ve veřejné správě. Odpor podstatné části zákonodárců vůči anonymům je spíše ideologický a neodpovídá praktickým zkušenostem nejen protikorupčních organizací, ale i soukromého sektoru. Obavy ze zneužívání systému anonymy se v praxi nepotvrzují a prostý ´zákaz´ anonymního oznámení některé jiné negativní jevy stejně nevyřeší,” vysvětluje Jan Dupák, právník TI.

Nepodpora anonymních oznámení ze strany většiny poslaneckých klubů bylo v některých případech překvapením. Hnutí STAN se totiž opakovaně veřejně vyjadřovalo pro zrušení povinnosti identifikace oznamovatele. V klíčovém hlasování se však poslanci STAN zdrželi. Obdobným překvapením byl nejednotný klub ANO, jehož tři poslanci hlasovali proti posunu zákona směrem k jeho původní verzi předložené vládou Andreje Babiše v minulém volebním období.

„Neochota politiků postavit se za důležité principy ochrany oznamovatelů vede ke ztížení situace lidí, kvůli kterým se celý zákon tvoří. Čím složitější a riskantnější bude podání oznámení, tím se snižuje šance, že tak lidé učiní. Bez oznamovatelů nemůže zákon přinést ty benefity, které od něj všichni očekávají,” uzavírá Šárka Zvěřina Trunkátová, předsedkyně Oživení a garantka Rekonstrukce státu.

Úplné znění tiskové zprávy najdete ZDE

Tiskova_zprava_Whistleblowing_01_03_Oziveni_REST_TI

Dotazy a kontakt pro média:

Marcela Janíčková, PR a komunikace
[email protected]

Šárka Zvěřina Trunkátová, předsedkyně Oživení z.s.
[email protected]