Občan obce má rovněž právo na projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti takřka podle svého přání. Podle § 16 odst. 2 písm f) ZOZ je třeba odlišovat žádosti tzv. “prosté” a “kvalifikované” – tzn. ty, které jsou podepsány 0,5 % občanů. Ministerstvo vnitra dovodilo, že i v případě “prosté” žádosti by měly být požadované žádosti být projednány do 60ti dní, pokud spadají do působnosti rady obce, a do 90 dnů, pokud spadají do působnosti zastupitelstva. Více viz stanovisko č. 1/2015.

U obcí, ve kterých není zřízena rada obce, se kompetence rady rozdělují mezi starostu a zastupitelstvo obce. Dle stanoviska Ministerstva vnitra č. 2/2013 (se kterým se částečně ztotožňujeme) není možné hledět na starostu jako na orgán obce, který “stává” radou obce. Zastupitelstvo si tedy smí ve svůj prospěch vyhradit i záležitosti, které by jinak spadaly do vyhrazených pravomocí rady. § 84 odst. 4 ZOZ se tak neuplatní a zastupitelstvo si na sebe může “vztáhnout” i další kompetence mimo “zbytkové” pravomoci rady podle § 102 odst. 3 ZOZ.

Mezi vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce náleží i rozhodování o tom, pro které funkce a kteří z členů zastupitelstva obce budou pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněni.

Uvolněným zastupitelem se rozumí osoba, která vykonává volenou funkci na „plný úvazek“ a tedy za tomu odpovídající odměnu. Uvolněný zastupitel je dlouhodobě uvolněn z pracovního poměru a fakticky se stává po dobu výkonu své funkce „jakoby“ zaměstnancem obce. Odměna se v takovém případě vyplácí i těm, kteří před zvolením do funkce nebyli výdělečně činní (např. důchodci). Zpravidla bývá uvolněným zastupitelem starosta, někteří radní, občas předseda Kontrolního výboru nebo předseda Finančního výboru. Od 1.1.2018 pak pravidla pro odměňování zastupitelů obcí krajů i hlavního města Prahy budou nově přímo součástí příslušných zákonů, kterou provádí zákon č. 99/2017 Sb.

Obligatorně se odměna vyplácí z rozpočtových prostředků samosprávy pouze uvolněným zastupitelům. Neuvolněným zastupitelům může být (ale nemusí) za výkon funkce poskytnuta rovněž měsíční odměna, přičemž její maximální výši stanoví citované nařízení.Od roku 2018 to ale bude jinak a zastupitelé si obecně finančně polepší.

Zatímco uvolněný člen zastupitelstva má právní nárok na odměnu za výkon své funkce, neuvolněný člen zastupitelstva nikoliv. Pokud jsou neuvolnění zastupitelé v pracovním poměru, je jejich zaměstnavatel povinen jim za účelem výkonu funkce zastupitele poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu doby potřebné pro výkon funkce. Potřebný rozsah určuje obec, v každém případě se jedná minimálně o poskytnutí pracovního volna pro možnost účasti na zasedání zastupitelstva. Náhradu vyplacené mzdy uhradí zaměstnavateli obec. Neuvolněným zastupitelům, kteří nejsou v pracovním poměru, poskytuje obec náhradu ušlého výdělku za dobu strávenou výkonem funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo. Paušální částka není součástí odměny a poskytuje se rovněž i důchodcům, matkám na mateřské dovolené, osobám v domácnosti apod.

Více k odměnám zastupitelů odkazujeme na metodické doporučení č. 5.4 zpracované Ministerstvem vnitra, které naleznete zde.

Dary zastupitelům

Od roku 2018 je možné obdarovat člena zastupitelstva za splnění “mimořádných nebo zvláště významných úkolů”, které souviseli s jeho funkcí. Tyto dary mají nově specifikovaná pravidla, jelikož praxe před rokem 2018 byla často velice rozvolněná, když si dary rozdávali radní a bez jakéhokoli dohledatelného odůvodnění. Dary zastupitelům bude muset projednávat zastupitelstvo v separátním bodu jednání a usnesení o udělení daru musí být explicitně odůvodněno.I výše takových darů je nově omezena jak měsíční, tak roční výší. Zastupitel si tak za rok může přijít nejvýše na dvojnásobek své maximální měsíční odměny. Toto platí jak pro uvolněné tak pro neuvolněné zastupitele.

Jiné dary od obce by musel zastupitel obdržet pouze za činnosti, které nesouvisejí s výkonem jeho funkce zastupitele (např. jakožto trenérovi či sportovci za jeho mimořádné úspěchy), jinak by takový dar bylo třeba považovat za bezdůvodné obohacení.

Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Zastupitelstvo zpravidla svolává a řídí starosta obce (§ 92 ZOZ), resp. hejtman kraje (§ 40 ZKZ), resp. primátor hlavního města Prahy, a to písemně se sdělením navrženého programu jednání (§ 60 ZPZ). Tito jsou povinni svolat zasedání zastupitelstva také tehdy, požádá-li o to alespoň jedna třetina zastupitelů (§ 41 odst. 2 ZKZ a § 60 odst. 2 ZPZ), nebo v případě obcí též hejtman kraje (§ 92 odst. 1 ZOZ). Zasedání se přitom koná nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti obecnímu úřadu, resp. do 15 dnů ode dne doručení Magistrátu hlavního města Prahy. Jestliže starosta zasedání nesvolá, svolá jej místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.

Kde zastupitelstvo zasedá?

Zastupitelstva obce se mohou konat pouze v jejich územním obvodu. “Výjezdní” zasedání tedy nepřipadají v úvahu. O místě konání krajského zastupitelstva resp. zast. hl. města Prahy informuje krajský úřad, resp. Magistrát hl. města Prahy.Zákon již ale blíže nespecifikuje, kde přesně se jejich zastupitelstva musí sejít. “Výjezdní” zasedání krajského zastupitelstva nebo Zastupitelstva hl. města Prahy tak v zásadě do úvahy přicházejí.

Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. V případě, že při zahájení jednání zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů, ukončí předsedající zasedání s tím, že do 15 dnů se musí konat náhradní zasedání. K platnému usnesení zastupitelstva, rozhodnutí nebo volbě je totiž třeba podle ustanovení § 87 ZOZ, § 40 odst. 2 ZKZ a § 62 ZPZ souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.

O době, místě a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce informuje obecní úřad na své úřední desce, a to nejméně 7 dní před jeho konáním (viz § 93 odst. 1 ZOZ a § 60 odst. 3 ZPZ), resp. nejméně 10 dnů před jeho konáním (viz § 42 odst.1 ZKZ). V praxi toto zákonné ustanovení bohužel znamená, že se dříve než jeden týden (deset dní) předem o konání zasedání zastupitelstva nedozvíte, a to ani jako občan a často ani jako opoziční zastupitel. Úřední deska musí být ze zákona nepřetržitě veřejně přístupná, tedy i v nočních hodinách. Její obsah se zveřejňuje též způsobem umožňujícím dálkový přístup (zpravidla prostřednictvím internetu). Kromě toho může obec informaci o plánovaném zasedání zastupitelstva obce uveřejnit způsobem v místě obvyklým (např. na jiné informační tabuli, dnes už i např. na sociálních sítích nebo v radničním periodiku). Jestliže obec nesplní povinnost informovat občany o připravovaném zasedání zastupitelstva obce popsaným způsobem, pak nelze hovořit o splnění zákonem stanoveného požadavku veřejnosti zasedání zastupitelstva obce. Takové zasedání nelze považovat za řádné zasedání tohoto orgánu a usnesení na něm přijatá za právně relevantní rozhodnutí zastupitelstva obce.

Plán zasedání

Každé zastupitelstvo by mělo připravovat a zveřejňovat dlouhodobější harmonogram zasedání. Takový plán není jen vhodnou pomůckou pro veřejnost. Snad ještě zásadnější roli má pro neuvolněné zastupitele. Pokud ti nemají k dispozici dostatečně dlouho předem informaci o tom, kdy se jednání koná, mají vážné problémy se sladěním harmonogramu svého zaměstnání a práce zastupitele. Zaměstnavatel má sice ze zákona povinnost poskytnout zastupiteli na zasedání pracovní volno, nicméně pokud si již zastupitel v zaměstnání například naplánoval zahraniční pracovní cestu, plány se mění opravdu již velmi obtížně. Nejvhodnější proto je zveřejňovat plány jednání na celý rok dopředu a to již s jistým předstihem před koncem roku. Schvalování takového plánu je velmi běžné na malých i velkých samosprávách, nicméně bohužel zdaleka ne ve všech případech samospráva plán zveřejní i pro potřebu občanů.

Kdy by se mělo konat zasedání zastupitelstva?

Zastupitelstvo se schází “podle potřeby”, což by mělo reflektovat i konkrétní situace.Termín zasedání zastupitelstva samozřejmě může velice ovlivnit přítomnost jak veřejnosti, tak samotných zastupitelů. Starosta má tedy v rukou nástroj, jak se případně vyhnout konfrontaci např. s bouřlivým davem, který dopředu nesouhlasí s chystaným rozhodnutím zastupitelstva. Pokud se na středně velkém městě chystá sporná výstavba v centru města a starosta svolá zastupitelstvo na dopoledne v pracovní den či první den letních prázdnin, pak si může být jistý, že přítomnost na zastupitelstvu příliš vysoká nebude. Naopak obec v chatové oblasti by měla zvážit, zda nesvolat zasedání spíše na víkend, kdy je v obci fakticky více zainteresovaných lidí.

V ustanovení § 96 ZOZ, § 44 ZKZ a § 66 ZPZ je zastupitelstvu uložena povinnost vydat jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva. V případě jednacího řádu zastupitelstva kraje je navíc stanoveno, aby jeho obsahem byla i podrobnější úprava jednání výborů, a v případě jednacího řádu Zastupitelstva hlavního města Prahy též postup při projednávání návrhů zákonů podávaných Poslanecké sněmovně. Jednací řád se zpravidla přijímá usnesením zastupitelstva obce. Má formu interního předpisu, nejedná se tedy o obecný právní předpis, jehož porušení by bylo zákonem sankcionováno. Vynutitelné jsou pochopitelně ty části jednacího řádu, které obsahují zároveň povinnosti uložené zákonem.

Na dodržování jednacího řádu dohlížejí zejména ověřovatelé zápisu zvolení na zasedání zastupitelstva a dále každý jednotlivý člen zastupitelstva prostřednictvím svých námitek. V případě, že ověřovatelé odmítnou podepsat zápis ze zasedání zastupitelstva z důvodu porušení jednacího řádu, je třeba, aby se s tím zastupitelstvo obce nějakým způsobem vypořádalo. Vhodné je postupovat například obdobně jako u námitek učiněných členem zastupitelstva obce, tedy o jejich důvodnosti rozhodnout na následujícím zasedání. Ministerstvo vnitra v rámci své dozorové a kontrolní pravomoci na dodržování přijatého jednacího řádu nedohlíží. Může však na základě podnětu přezkoumávat zákonnost jednotlivých částí jednacího řádu, a to v rámci “přezkumu zákonnosti přijatých usnesení, rozhodnutí či jiného opatření orgánu obce” dle § 124 a násl. ZOZ, § 82 a násl. ZKZ a § 107 a násl. ZPZ. V případě městských částí pak přezkum jednacích řádů provádí Magistrát hlavního města Prahy.

ZOZ, ZKZ a ZPZ v žádném ze svých ustanovení neukládá obcím povinnost zveřejnit jednací řád zastupitelstva. Tuto povinnost však lze dovodit ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“). Podle citovaného zákona lze jednací řád zastupitelstva obce považovat buď za předpis, podle kterého povinný subjekt jedná a rozhoduje (§ 5 odst. 1 písm. e) InfZ), nebo za předpis vydaný v rámci jeho působnosti (§ 5 odst. 2 písm. a) InfZ). Podle prvé varianty je nutno takto vnímanou informaci zveřejnit v sídle a úřadovnách na místě všeobecně přístupném, jakož i umožnit pořízení její kopie. Podle druhé možnosti pak pouze v sídle povinného subjektu. Citovaný zákon rovněž ukládá povinnost takto vnímanou informaci zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. na internetu (§ 5 odst 4 InfZ).

Více k jednacímu řádu zastupitelstva naleznete v metodickém doporučení č. 1 Ministerstva vnitra zde.

V rámci Platformy Bezkorupce jsme rovněž vytvořili Vzorový jednací řád, kterým je možné se inspirovat. Více zde.

Ano, zasedání zastupitelstva se můžete účastnit, neboť je veřejné a může se ho účastnit v zásadě kdokoli (§ 93 odst. 2 ZOZ, § 42 odst. 1 ZKZ a § 60 odst. 4 ZPZ). Neexistuje důvod, pro který by bylo možno veřejnost ze zasedání zastupitelstva vyloučit!

V případě, že jste občanem dané obce, máte dokonce podle ustanovení § 16 odst. 2 písm. c) ZOZ, § 12 odst. 2 ZKZ a § 7 písm. d) a § 8 písm. d) ZPZ právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. V ustanovení § 16 odst. 2 písm. d) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. f) ZKZ a § 7 písm. g) a § 8 písm. g) ZPZ máte dále výslovně garantováno právo vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok. Tato oprávnění, jakož i další uvedená v ustanovení 16″ § 16 ZOZ, 12″ § 12 ZKZ a 7″ § 7 a § 8 ZPZ, lze považovat za součást provedení ústavní zásady vyjádřené v čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zaručující právo každého občana podílet se na správě věcí veřejných přímo nebo volbou svých zástupců. Jejich realizace proto nesmí být nijak omezována. Občanu obce například musí být umožněno vyjádřit se k aktuálně projednávané věci (určitému bodu programu zasedání). Udělení slova až na závěr zasedání po schválení usnesení totiž ve své podstatě představuje popření smyslu tohoto práva. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2007, čj. 15 CA 196/2006-35, ve kterém se ve vztahu ke krajům (a jenž lze analogicky aplikovat na obce) vyjádřil tak, že:

“Kraje prostřednictvím svých jednacích řádů nemohou omezovat právo občanů vyjadřovat se k projednávaným věcem, které je jim přiznáno zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích [§ 12 odst. 2 písm. b)]. Občané kraje tak mohou na zasedání zastupitelstva vyjadřovat svá stanoviska, která souvisejí s projednávanou problematikou.“

Lze tak shrnout, že z “neveřejného” zasedání zastupitelstva nemůže vzejít usnesení zastupitelstva, které by bylo v souladu se zákonem a mělo tak právní důsledky.

Pracovní zasedání zastupitelstva

Oblíbený “trik”, jak nutnost veřejnosti zasedání vyloučit či omezit, je pořádání tzv. “pracovních schůzí zastupitelstva”. Zastupitelé, nebo např. jen velká část zastupitelstva (bez “problémových” zastupitelů) se sejde na separátním jednání (klidně těsně před oficiálním zasedání zastupitelstva) a sporné body si tak dopředu a bez účasti veřejnosti a bez jakéhokoli záznamu “předjednají”. Následně na řádném zasedání zastupitelstva se hlasuje pouze o jednotlivých bodech s odkazem na diskuzi,která již proběhla na pracovní schůzi. Veřejnost tak v zásadě nemůže chápat, o čem a na základě jakých podkladů zastupitelé na řádném zasedání zastupitelstva jednají.

Byť nejde o jednání v rozporu se zákonem, je potřeba takové pracovní schůze zastupitelstva svolávat jen zcela výjimečně a s alespoň nějakým “zápisem”, aby veřejnost neměla pocit, že zastupitelé konají jakousi skrytou, kabinetní politiku, resp. že neporušují zásadu veřejnosti zasedání zastupitelstva.

Podle ustanovení § 94 odst. 1 ZOZ mají právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání jeho členové, rada obce a výbory. V případě zastupitelstva kraje a zastupitelstva hlavního města Prahy návrh programu jejich jednání připravuje a předkládá rada (viz § 42 odst. 2 ZKZ a § 64 odst. 1 ZPZ). Návrhy na zařazení na program jednání mohou být učiněny i v průběhu zasedání, o jejich případném zařazení na tento program rozhodne zastupitelstvo.

Kvalifikovaná žádost o projednání

Požadovat projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti obce mohou také její občané. Je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, resp. nejméně 1000 občany kraje musí ji zastupitelstvo projednat do 90 dnů na svém zasedání (viz § 16 odst. 2 písm. f) ZOZ a § 12 odst. 2 písm. d) ZKZ). Pokud jde o žádost o projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti zastupitelstva hlavního města Prahy, je třeba, aby žádost podepsalo 1000 občanů hlavního města Prahy (viz § 7 písm. c) ZPZ). V případě zastupitelstva městských částí hlavního města Prahy je stanoven potřebný počet podpisů stejně jako u obcí, tedy 0,5 % občanů městské části (viz § 8 písm. c) ZPZ). Lhůta, ve které je Zastupitelstvo hlavního města Prahy, resp. zastupitelstvo městské části povinno za předpokladu splnění podmínky potřebného počtu podpisů projednat danou záležitost, je stanovena na 60 dnů.

Prostá žádost o projednání

Výše zmíněné platilo pro tzv. “kvalifikovanou” žádost o projednání. Ministerstvo vnitra vydalo stanovisko č. 1/2015 dostupné zde, kde došlo k závěru, že i jako občan obce, který žádá příslušný orgán o projednání určité záležitosti, by tento orgán měl věc projednat ve stejných lhůtách jako u “kvalifikované” žádosti (viz výše).

Změny programu zastupitelstva

Zveřejněný program následujícího zasedání zastupitelstva však nelze brát jako danou věc. Program se totiž může z vůle zastupitelů měnit i v průběhu zasedání zastupitelstva, a to bez ohledu na to, o jakou jde záležitost. Z pohledu zákona totiž neexistuje “důležitější” bod programu než jiný (srov. Nález Ústavního soudu IV. ÚS 331/02). Může se tedy stát, že v průběhu zasedání se zastupitelstvo rozhodne přidat bod jednání zastupitelstva, a to např. odvolání starosty, o prodeji domu na náměstí pro osobu s nevýhodnou nabídkou nebo schválení smlouvy o půjčce, která obec zadluží na několik let nebo o apod. Jinými slovy, veřejnost si nemůže být nikdy 100% jista, co se bude na zasedání zastupitelstva opravdu projednávat!

Bohužel, zveřejňování podkladů pro jednání zastupitelstva, o nichž zastupitelé teprve budou rozhodovat, není praxe rozšířená úplně ve všech obcích. Zde je situace výrazně kritičtější než v případě výborů, protože na zasedání zastupitelstev se přijímají bezprostřední rozhodnutí o daném materiálu a vzhledem k tomu, že už na zasedání přichází často předjednán, nemusí se už vůbec dostat na obšírnější jednání o jeho obsahu. Veřejnost, která nemá možnost se s obsahem předem seznámit, se pak nemusí vůbec dozvědět, o čem zastupitelstvo ve skutečnosti rozhoduje! Zákonem daná veřejnost zasedání zastupitelstva pak má pochybnou hodnotu. Zákon bohužel v tomto případě nechává obcím extrémní volnost, když pouze stanoví, že obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu 7 dní předem (§ 93 ZOB). Nicméně vzhledem k tomu, že v dnešní době (na rozdíl od doby, ze které pochází zmíněný zákon) je drtivá většina podkladů připravována elektronicky, není zveřejňování podkladů nikterak náročné.

Chráněné údaje

Jediné, co je nutné ohlídat, je anonymizace chráněných osobních údajů a případného obchodního tajemství. Těch se ovšem v podkladech většinou nenachází výrazné množství a zejména větší samosprávy mají běžně zavedenu interní směrnici k ochraně osobních údajů, díky níž není obtížné v dokumentech údaje identifikovat a anonymizovat. Velmi jednoduchým způsobem je například uložit osobám zodpovědným za přípravu materiálů, aby chráněné osobní údaje už při přípravě vyznačovaly běžně nepoužívaným znakem (setkali jsme se například s vyznačováním těchto údajů za pomoci složených závorek {}). Díky tomu je pak velmi jednoduché údaje dohledat a anonymizovat. Například s touto směrnicí se MČ Praze 20 podařilo přesvědčit i Úřad pro ochranu osobních údajů, že MČ je způsobilá vysílat videozáznamy z jednání zastupitelstva.

Včasné zveřejňování

Aby samospráva dostála nárokům otevřenosti rozhodování vůči svým občanům, musí tedy zveřejňovat kromě pozvánky i samotné podkladové materiály s dostatečným předstihem a program následně již pokud možno neměnit. Zájem veřejnosti na informace o připravovaných rozhodnutích zde však přirozeně omezuje potřeba obce připravovat materiály v návaznosti na další termíny s projednávanými záležitostmi související (termíny podání dotačních žádostí, harmonogram vyhlášení zakázky atd.), a tedy v některých případech v co nejtěsnější návaznosti s jednáním zastupitelstva. Asi nejlepším kompromisem je zveřejnění tak, aby měli zájemci o materiály alespoň dva víkendy na prostudování materiálů a případné dovyžádání si podkladů od předkladatelů. To by mohlo být pro samosprávu omezující ve vztahu ke zmíněným harmonogramům, lze však nalézt režim, který takový termín nastavit umožní, aniž by příliš „šlapal na paty“ těm, kdo připravují podklady. Tento model spočívá v svolávání jednání zastupitelstva na pondělky a zveřejňování materiálů 10 dní předem, tedy v pátky. Veřejnost i zastupitelé pak mají dostatek času na seznámení se s materiály, zatímco pro obec to znamená pouze pět pracovních dní v mezidobí. Tohoto modelu se v zásadě – zejména co se termínů týká – drží například Karlovy Vary. Ty ovšem bohužel materiály nezveřejňují pro potřeby veřejnosti a přístup k nim mají pouze členové zastupitelstva (pro ty je ovšem samozřejmě dostatek času na seznámení se s materiály naprosto zásadní). V pozdějším termínu, ale naopak pro potřeby veřejnosti, však materiály běžně zveřejňují zejména větší města, například Praha, Hodonín a mnoho dalších, z menších měst například Černošice nebo Dolany.

Důvodová zpráva

Zveřejňování materiálů by nebylo užitečné, kdyby byly připraveny nedostatečným způsobem. Každý návrh usnesení by tak měl být provázen důvodovou zprávou,  která bude mít jasně danou formu a bude obsahovat informace v předem dané struktuře, které zastupitelům umožní udělat si dostatečný přehled o tom, o čem hlasují, případně o tom, jaké informace si ještě potřebují pro potřeby svého rozhodování vyžádat. Důvodová zpráva by měla obsahovat úplné a srozumitelné zdůvodnění návrhu včetně vyjmenování případných alternativ a zhodnocení dopadů opatření. Nezbytnou součástí návrhu by mělo být přiložení seznamu subjektů (výbory, komise etc), které materiál projednaly – i s jejich stanovisky v příloze. Možným vodítkem pro sestavení důvodové zprávy může být zejména tzv. Malá RIA (hodnocení dopadů regulace, viz. Obecné zásady pro hodnocení dopadu regulace str. 8; základní schéma str. 37). Stanovování náležitostí důvodové zprávy je naštěstí v jednacích řádech zastupitelstev celkem běžné, není však bohužel zdaleka bezvýjimečným pravidlem. Jednoduše, ale jasně, mají náležitosti důvodové zprávy definované například v jednacím řádu Karlových Varů: Důvodová zpráva tam obsahuje zejména:

1. popis dosavadního stavu a jeho případných nedostatků;
2. odůvodnění navrhovaných opatření a jejich ekonomický či jiný dopad;
3. s jakými orgány či subjekty byl návrh projednán, včetně jejich stanovisek.

Bohužel, zveřejňování podkladů pro jednání zastupitelstva, o nichž zastupitelé teprve budou rozhodovat, není praxe rozšířená úplně ve všech obcích. Zde je situace výrazně kritičtější než v případě výborů, protože na zasedání zastupitelstev se přijímají bezprostřední rozhodnutí o daném materiálu a vzhledem k tomu, že už na zasedání přichází často předjednán, nemusí se už vůbec dostat na obšírnější jednání o jeho obsahu. Veřejnost, která nemá možnost se s obsahem předem seznámit, se pak nemusí vůbec dozvědět, o čem zastupitelstvo ve skutečnosti rozhoduje! Zákonem daná veřejnost zasedání zastupitelstva pak má pochybnou hodnotu. Zákon bohužel v tomto případě nechává obcím extrémní volnost, když pouze stanoví, že obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu 7 dní předem (§ 93 ZOB). Nicméně vzhledem k tomu, že v dnešní době (na rozdíl od doby, ze které pochází zmíněný zákon) je drtivá většina podkladů připravována elektronicky, není zveřejňování podkladů nikterak náročné.

Chráněné údaje

Jediné, co je nutné ohlídat, je anonymizace chráněných osobních údajů a případného obchodního tajemství. Těch se ovšem v podkladech většinou nenachází výrazné množství a zejména větší samosprávy mají běžně zavedenu interní směrnici k ochraně osobních údajů, díky níž není obtížné v dokumentech údaje identifikovat a anonymizovat. Velmi jednoduchým způsobem je například uložit osobám zodpovědným za přípravu materiálů, aby chráněné osobní údaje už při přípravě vyznačovaly běžně nepoužívaným znakem (setkali jsme se například s vyznačováním těchto údajů za pomoci složených závorek {}). Díky tomu je pak velmi jednoduché údaje dohledat a anonymizovat. Například s touto směrnicí se MČ Praze 20 podařilo přesvědčit i Úřad pro ochranu osobních údajů, že MČ je způsobilá vysílat videozáznamy z jednání zastupitelstva.

Včasné zveřejňování

Aby samospráva dostála nárokům otevřenosti rozhodování vůči svým občanům, musí tedy zveřejňovat kromě pozvánky i samotné podkladové materiály s dostatečným předstihem a program následně již pokud možno neměnit. Zájem veřejnosti na informace o připravovaných rozhodnutích zde však přirozeně omezuje potřeba obce připravovat materiály v návaznosti na další termíny s projednávanými záležitostmi související (termíny podání dotačních žádostí, harmonogram vyhlášení zakázky atd.), a tedy v některých případech v co nejtěsnější návaznosti s jednáním zastupitelstva. Asi nejlepším kompromisem je zveřejnění tak, aby měli zájemci o materiály alespoň dva víkendy na prostudování materiálů a případné dovyžádání si podkladů od předkladatelů. To by mohlo být pro samosprávu omezující ve vztahu ke zmíněným harmonogramům, lze však nalézt režim, který takový termín nastavit umožní, aniž by příliš „šlapal na paty“ těm, kdo připravují podklady. Tento model spočívá v svolávání jednání zastupitelstva na pondělky a zveřejňování materiálů 10 dní předem, tedy v pátky. Veřejnost i zastupitelé pak mají dostatek času na seznámení se s materiály, zatímco pro obec to znamená pouze pět pracovních dní v mezidobí. Tohoto modelu se v zásadě – zejména co se termínů týká – drží například Karlovy Vary. Ty ovšem bohužel materiály nezveřejňují pro potřeby veřejnosti a přístup k nim mají pouze členové zastupitelstva (pro ty je ovšem samozřejmě dostatek času na seznámení se s materiály naprosto zásadní). V pozdějším termínu, ale naopak pro potřeby veřejnosti, však materiály běžně zveřejňují zejména větší města, například Praha, Hodonín a mnoho dalších, z menších měst například Černošice nebo Dolany.

Důvodová zpráva

Zveřejňování materiálů by nebylo užitečné, kdyby byly připraveny nedostatečným způsobem. Každý návrh usnesení by tak měl být provázen důvodovou zprávou,  která bude mít jasně danou formu a bude obsahovat informace v předem dané struktuře, které zastupitelům umožní udělat si dostatečný přehled o tom, o čem hlasují, případně o tom, jaké informace si ještě potřebují pro potřeby svého rozhodování vyžádat. Důvodová zpráva by měla obsahovat úplné a srozumitelné zdůvodnění návrhu včetně vyjmenování případných alternativ a zhodnocení dopadů opatření. Nezbytnou součástí návrhu by mělo být přiložení seznamu subjektů (výbory, komise etc), které materiál projednaly – i s jejich stanovisky v příloze. Možným vodítkem pro sestavení důvodové zprávy může být zejména tzv. Malá RIA (hodnocení dopadů regulace, viz. Obecné zásady pro hodnocení dopadu regulace str. 8; základní schéma str. 37). Stanovování náležitostí důvodové zprávy je naštěstí v jednacích řádech zastupitelstev celkem běžné, není však bohužel zdaleka bezvýjimečným pravidlem. Jednoduše, ale jasně, mají náležitosti důvodové zprávy definované například v jednacím řádu Karlových Varů: Důvodová zpráva tam obsahuje zejména:

1. popis dosavadního stavu a jeho případných nedostatků;
2. odůvodnění navrhovaných opatření a jejich ekonomický či jiný dopad;
3. s jakými orgány či subjekty byl návrh projednán, včetně jejich stanovisek.

Zastupitelstvo obce zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, přičemž podle ustanovení § 117 odst. 2 ZOZ je vždy povinno zřídit finanční a kontrolní výbor. Zastupitelstvo kraje navíc dle ustanovení § 78 odst. 1 ZKZ obligatorně zřizuje výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost a zastupitelstvo hlavního města Prahy dle ustanovení § 78 odst. 1 ZPZ výbor pro výchovu a vzdělávání. Jestliže v územním obvodu dané obce žije alespoň 10% (v kraji a hlavním městě Praze postačí 5 %) občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje zastupitelstvo výbor pro národnostní menšiny, jehož nejméně polovinu členů tvoří právě příslušníci národnostních menšin. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce, s výjimkou osadního výboru. Výbory plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce, a ze své činnosti odpovídají rovněž zastupitelstvu obce (viz § 118 odst. 1 ZOZ, § 77 odst. 1 ZKZ a § 77 odst. 3 ZPZ). Vůči výborům zřízeným zastupitelstvem hlavního města Prahy disponuje pravomocí ukládat jim úkoly i rada hlavního města Prahy, ovšem pouze v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem, přičemž výbory jí odpovídají jen v rámci takto jí vymezené působnosti.

Výbory mají právo předkládat zastupitelstvu obce svá stanoviska a návrhy. Nicméně zastupitelstvo obce nemá zákonem uloženou povinnost se předloženými stanovisky a návrhy zabývat. Výbory samy o sobě nemají pravomoc ukládat úkoly či realizovat opatření k nápravě. Tato činnost již náleží do působnosti zastupitelstva obce, jemuž k příslušnému rozhodnutí shromažďují podklady a navrhují případná řešení. Určitou nezávislost finančního a kontrolního výboru by měl zajistit zákaz souběžného výkonu funkce člena těchto výborů a starosty, místostarosty, tajemníka obecního úřadu a osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu (viz § 119 odst. 1 ZOZ, § 78 odst. 3 ZKZ, § 78 odst. 3 ZPZ). Každý výbor má lichý počet svých členů. Finanční a kontrolní výbory přitom mají alespoň tři členy a v kraji a hlavním městě Praze musí mít nejméně pět členů. Výbory se schází podle potřeby a o záležitostech jim svěřených rozhodují usnesením. K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů výboru (viz § 118 odst. 3 ZOZ, § 77 odst. 3 ZKZ, § 77 odst. 5 ZPZ). Po formální stránce zákon pro usnesení výboru vyžaduje písemnou formu a jeho podepsání předsedou výboru. Ačkoli to zákon nestanoví, je z hlediska právní jistoty vhodné, aby byly předmět činnosti a procedurální otázky rozhodování výborů podrobněji upraveny interním předpisem, například v jednacím řádu zastupitelstva obce či zvláštním statutem. V nich by mělo být upraveny např. I praktické sporné otázky o tom, zda mají na jednání výboru přístup třetí osoby (veřejnost, ostatní zastupitelé apod.).

Občan konkrétní obce má dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. c) ZKZ a § 7 písm. e) a § 8 písm. e) ZPZ právo nahlížet a pořizovat si výpisy z usnesení výborů obce, jakož i z usnesení komisí obce, o kterých je pojednáno níže. Občan obce však nemá ze zákona přístup na jednání výboru. Pokud takové právo nebude vyplývat z vnitřního předpisu, pak o přístupu na jednání výboru bude rozhodovat výbor ad hoc.

Jak již bylo řečeno, zastupitelstvo obce musí obligatorně zřídit finanční a kontrolní výbor, a to jako dva samostatné orgány. Nelze zřídit jeden výbor, kterému by byly svěřeny zákonem stanovené úkoly pro finanční a kontrolní výbor. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly, kterými jej pověřilo zastupitelstvo obce (viz § 119 odst. 2 ZOZ, § 78 odst. 4 ZKZ a § 78 odst. 4 ZPZ). Finanční výbor zastupitelstva kraje má explicitně vymezen širší okruh pravomocí. Dle citovaného ustanovení navíc provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem, nebo které byly na kraj převedeny, a dále provádí kontrolu využití dotací poskytnutých krajem z jeho prostředků obcím. Za tímto účelem je výbor oprávněn požadovat od obcí příslušné podklady a obce jsou povinny poskytnout výboru požadovanou součinnost.

Do působnosti kontrolního výboru, jak lze z jeho názvu dovodit, patří zejména kontrolní činnost. Kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti a plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce (§ 119 odst. 3 ZOZ, § 78 odst. 5 ZKZ a § 78 odst. 5 ZPZ). O provedené kontrole výbor pořídí zápis, jehož obsahem je údaj o tom, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala. Tento zápis poté výbor předloží zastupitelstvu obce, a to i s připojeným vyjádřením orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala (viz § 119 odst. 5 ZOZ, § 79 odst. 2 ZKZ a § 78 odst. 8 ZPZ). Více k výborům a komisím odkazujeme na metodické doporučení č. 3 Ministerstva vnitra.

Často se na nás obracejí jednotliví členové kontrolních a finančních výborů s dotazy, zda mohou vykonávat kontrolu i nad rámec pověření výboru (nejčastěji nad rámec nějakého plánu kontrol apod.). V takovém případě se domníváme, že není třeba se jako člen kontrolního či finančního výboru omezovat pouze na činnosti těchto výborů, jelikož kontrola obce je de facto imanentní součást a smysl výkonu mandátu zastupitele. Jinými slovy, jakýkoli zastupitel je oprávněn vyžádat si od obce veškeré potřebné dokumenty k vykonání “jeho vlastní kontroly”. Kontrolou tedy není oprávněn výhradně kontrolní nebo finanční výbor. A to i v případě, pokud by se výbor usnesl na tom, že daná záležitost se kontrolovat nebude. Takové usnesení pak, podle našeho názoru, nemůže být použit jako argument zaměstnanců obce k odmítnutí poskytnutí informací konkrétnímu zastupiteli. (více k právům zastupitele zde)

Otázkou je, zda takové oprávnění na vykonání kontroly bez vůle výboru má i člen výboru, který není zastupitelem.

Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Jednání rady obce jsou oproti jednáním zastupitelstva obce neveřejné (viz § 101 odst. 1 ZOZ, § 58 odst. 1 ZKZ a § 70 odst. 1 ZPZ). Ke svým schůzím se schází podle potřeby. K jednotlivým bodům svého jednání může přizvat dalšího člena zastupitelstva obce, jakož i jiné osoby. Rada obce je usnášeníschopná pouze tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech jejích členů.

Kompetenece rady

V oblasti přenesené působnosti rozhoduje pouze tehdy, stanoví-li tak zákon (viz § 99 odst. 1 ZOZ, § 57 odst. 1 ZKZ a § 68 odst. 4 ZPZ). V obcích, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, a to až na výjimky stanovené v § 102 odst. 4 ZOZ. Mezi pravomoci rady obce patří dle ustanovení § 102 ZOZ (k tomu srov. § 59 ZKZ a § 68 a § 94 ZPZ) příprava návrhů pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečování plnění jím přijatých usnesení, přičemž radě obce je vyhrazeno: zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2 ZOZ), rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, vydávat nařízení obce, projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce, stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2 ZOZ), na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem, zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady obce, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy, kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce, stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58 ZOZ); tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti, přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi, stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností, schvalovat organizační řád obecního úřadu, plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem.

POZOR! Od 1.7.2016 Rada obce již nemá ve vyhrazené pravomoci uzavírání nájemních smluv. Bude tedy záležet na tom, jak si tuto pravomoc mezi sebou Zastupitelstvo a Rada u konkrétních nájemních smluv rozdělí. To může být v praxi poměrně sporné. Blíže o tomto tématu zde.

Povinnosti rady

• Jednací řád (§ 101 odst. 5 ZOZ, )
• Zápis ze schůze rady

Obdobně jako zastupitelstvo obce pořizuje rada obce ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. Zápis ze schůze musí být pořízen do sedmi dnů (v případě kraje do 10 dnů) od jejího konání a musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce. Proti zápisu ze schůze může každý člen rady obce podat námitky. O těchto námitkách se poté rozhoduje na následující schůzi rady obce.

V zápise je třeba vždy uvést počet přítomných členů, schválený pořad jednání schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Je však otázkou, co znamená “průběh a výsledek hlasování”. Některé zápisy obsahují pouze údaj o přijetí či nepřijetí daného usnesení, některé dodávají i počet hlasů Pro/Proti/Zdržel se. Nejtransparentnější zápis ze schůze rady však obsahuje jmenovité hlasování všech jejích členů, ledaže si výjimečně odsouhlasí, že hlasují tajně.

• Zpráva o činnosti

Radě kraje je stanovena povinnost podávat na každém zasedání zastupitelstva zprávu o své činnosti (§ 58 odst. 4 ZKZ). Tutéž povinnost ukládá ZPZ i radě hlavního města prahy, avšak méně často, a to jednou za půl roku (§ 70 odst. 4 ZPZ).

Práva občana

Občanovi konkrétní obce jsou dána  následující práva ke kontrole obecní rady. Zejména jde o:

• právo nahlížet do schválených usnesení rady obce (viz § 16 odst. 2 písm. e) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. c) ZKZ a § 7 písm. e) a § 8 písm. e) ZPZ) a
• žádat o poskytnutí kopie zápisu ze schůze rady obce podle InfZ.

K usnesení rady obce tedy máte přímý přístup bez jakékoliv anonymizace údajů v něm uvedených oproti zápisu ze schůze rady obce, který Vám povinný subjekt může poskytnout pouze v omezené podobě, obsahuje-li chráněné údaje ve smyslu § 9 a násl. InfZ. K tomuto právu občana obce lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2005, sp. zn. 6 As 40/2004-62, ve kterém vyslovil:

“Neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (101″ § 101 odst. 1 a 3 ZOZ) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu.“

• požadovat po radě obce projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti.

Obdobně jako v případě zastupitelstva obce můžete dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. d) ZKZ a § 7 písm. c) a§ 8 písm. c) ZPZ požadovat po radě obce projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti. Pokud je taková žádost podepsána alespoň 0,5 % občanů obce, respektive nejméně 1 000 občany kraje nebo nejméně 1 000 občany hlavního města Prahy, musí ji rada na své schůzi projednat nejpozději do 60 dnů. V této lhůtě Vám však musí vyhovět i na základě “prosté žádosti”! Viz zde.

Obdobně jako zastupitelstvo zřizuje i rada na základě ustanovení § 122 odst. 1 ZOZ, § 80 odst. 1 ZKZ a § 79 odst. 1 ZPZ své iniciativní a poradní orgány, kterými jsou komise. Komise může být však též výkonným orgánem, a to tehdy, byl-li jí na základě § 103 odst. 4 písm. c) ZOZsvěřen výkon přenesené působnosti. V takovém případě má komise ve smyslu ustanovení § 5 odst. 3 ZOZ rovněž postavení orgánu obce a nikoli pouze orgánu rady obce. Kdo se může stát členem komise, zákon nijak nevymezuje. Volba kandidátů na členy komise se proto bude řídit zejména místními zvyklostmi a možnostmi dané obce. Pouze na předsedu komise, které byl svěřen výkon přenesené působnosti (například zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi na základě § 78 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách), jsou kladeny speciální požadavky, neboť musí prokázat zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti, nestanoví-li zákon jinak (viz § 122 odst. 3 ZOZ). Komise ze své činnosti odpovídají radě obce, přičemž ve věcech přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídají starostovi. Svá stanoviska a náměty předkládají radě obce. Usnáší se většinou hlasů svých členů.

Více k výborům a komisím odkazujeme na metodické doporučení Ministerstva vnitra č. 3, které naleznete zde.

Starosta zastupuje obec navenek, není však statutárním orgánem obce. Nejvyšším správním soudem i Ústavním soudem bylo již opakovaně judikováno, že starosta nemůže sám vytvářet vůli obce (to přísluší jen zastupitelstvu nebo radě obce), ale může ji pouze navenek sdělovat a projevovat. Bez předchozího rozhodnutí rady nebo zastupitelstva je právní jednání učiněné starostou absolutně neplatné. Do své funkce je spolu s místostarosty volen zastupitelstvem z řad jeho členů, přičemž za výkon své funkce odpovídá právě zastupitelstvu obce (viz § 103 odst. 2 ZOZ, § 61 odst. 2 ZKZ a § 72 odst. 1 ZPZ).

Kompetence starosty

Starosta plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních právních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu, vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li v obci zřízena rada obce, zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, plní další úkoly stanovené ZOZ a zvláštními zákony, plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu. Mezi jeho oprávnění patří i možnost po projednání s ředitelem krajského úřadu svěření komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech a dále možnost po policii ČR požadování spolupráce při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Jak je uvedeno výše, tak také svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce a podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce.

Ke kompetencím hejtmana a primátora hlavního města Prahy, které jsou vymezeny v obdobném rozsahu jako u starosty obce, srov. zejména § 61 odst. 3 ZKZ a § 72 odst. 3 ZPZ.

Mezi poměrně významná oprávnění starosty náleží podle ustanovení § 105 ZOZ, § 62 ZKZ a § 73 ZPZ i právo pozastavit výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. V takovém případě je pak povinen věc předložit k projednání nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce. Na základě § 106 odst. 1 ZOZ, § 61 odst. 3 písm. d) ZKZ a § 80 ZPZ přísluší starostovi v případech stanovených zvláštními zákony zřizovat pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce a současně jmenovat a odvolávat jejich členy. Takovým zvláštním zákonem je například zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který v ustanovení § 61 stanoví, že obce mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků, přičemž tyto jednají a rozhodují v lichém počtu a vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků, viz § 111.

Povinnosti starosty

• Včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok podle § 42 ZOZ
• Informování veřejnosti o činnosti obce (§ 103 odst. 4 písm. e) ZOZ)
•  

Starosta zastupuje obec navenek, není však statutárním orgánem obce. Nejvyšším správním soudem i Ústavním soudem bylo již opakovaně judikováno, že starosta nemůže sám vytvářet vůli obce (to přísluší jen zastupitelstvu nebo radě obce), ale může ji pouze navenek sdělovat a projevovat. Bez předchozího rozhodnutí rady nebo zastupitelstva je právní jednání učiněné starostou absolutně neplatné. Do své funkce je spolu s místostarosty volen zastupitelstvem z řad jeho členů, přičemž za výkon své funkce odpovídá právě zastupitelstvu obce (viz § 103 odst. 2 ZOZ, § 61 odst. 2 ZKZ a § 72 odst. 1 ZPZ).

Kompetence starosty

Starosta plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních právních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu, vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li v obci zřízena rada obce, zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, plní další úkoly stanovené ZOZ a zvláštními zákony, plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu. Mezi jeho oprávnění patří i možnost po projednání s ředitelem krajského úřadu svěření komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech a dále možnost po policii ČR požadování spolupráce při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Jak je uvedeno výše, tak také svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce a podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce.

Ke kompetencím hejtmana a primátora hlavního města Prahy, které jsou vymezeny v obdobném rozsahu jako u starosty obce, srov. zejména § 61 odst. 3 ZKZ a § 72 odst. 3 ZPZ.

Mezi poměrně významná oprávnění starosty náleží podle ustanovení § 105 ZOZ, § 62 ZKZ a § 73 ZPZ i právo pozastavit výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. V takovém případě je pak povinen věc předložit k projednání nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce. Na základě § 106 odst. 1 ZOZ, § 61 odst. 3 písm. d) ZKZ a § 80 ZPZ přísluší starostovi v případech stanovených zvláštními zákony zřizovat pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce a současně jmenovat a odvolávat jejich členy. Takovým zvláštním zákonem je například zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který v ustanovení § 61 stanoví, že obce mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků, přičemž tyto jednají a rozhodují v lichém počtu a vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků, viz § 111.

Povinnosti starosty

• Včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok podle § 42 ZOZ
• Informování veřejnosti o činnosti obce (§ 103 odst. 4 písm. e) ZOZ)

Obec je právnická osoba se způsobilostí k právům a povinnostem (hodně zjednodušeně lze říci, že obec má IČ). Obec je subjektem, který uzavírá kupní smlouvy, nájemní smlouvy atd. Pokud z těchto uzavřených smluv vznikne soudní spor, pak je žalobcem či žalovaným obec (například žaloba na zaplacení kupní ceny, žaloba na zaplacení náhrady škody, žaloba na zaplacení dlužného nájemného, žaloba na zaplacení smluvní pokuty atp.).

Zpravidla se jedná o samostatnou působnost obce, kterou vykonává obec jako právnická osoba. (poznámka: existuje však i řada výjimek, např. udělování některých pokut, které sice spadají do samostatné působnosti, ale pravomoc v tomto případě vykonává úřad a nikoli obec jako právnická osoba). Naproti tomu úřad nemá právní subjektivitu (nemá tedy IČ a nemůže například nabývat majetek), ale přesto může být žalován, a to ve správním soudnictví. V těchto řízeních soud rozhoduje o zákonnosti rozhodnutí úřadu vydaných v rámci jeho vrchnostenské pravomoci. Jedná se nejčastěji o žaloby na rozhodnutí vydaná přenesené působnosti při výkonu státní správy – například rozhodnutí vydaná v rámci stavebního řízení.

Na jaký orgán obce se občan může obracet?

Každý občan konkrétní obce má dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. g) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. e) ZKZ a § 7 písm. f) a § 8 písm. f) ZPZ právo obracet se na všechny orgány obce s návrhy, připomínkami a podněty. Orgány obce jsou povinny je vyřídit bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů. V případě působnosti zastupitelstva obce je lhůta pro vyřízení delší, a to nejvýše 90 dnů. To však neplatí pro zastupitelstvo hlavního města Prahy a pro zastupitelstvo městské části, neboť tyto musí vyřizovat podněty svých občanů nejpozději do 60 dnů. Jestliže tedy máte jakýkoliv návrh, připomínku či podnět, neváhejte se na příslušný orgán obrátit, neboť i tak se můžete podílet na výkonu samosprávy Vaší obce.

Jedno z nejvýznamnějších oprávnění, kterým obec disponuje, je právo vydávat vlastní právní předpisy, jakožto obecně závazné normativní právní akty. Nejobecnější základ legislativní pravomoci zastupitelstev obcí je obsažen v čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR, který stanoví, že zastupitelstva územně samosprávných celků mohou vydávat obecně závazné vyhlášky v mezích své samostatné působnosti.

Zastupitelstvo obce vydává obecně závazné vyhlášky v mezích zákonů stanovujících jeho samostatnou působnost. To znamená, že povinnosti může obec ukládat fyzickým a právnickým osobám prostřednictvím obecně závazných vyhlášek jen tehdy, stanoví-li tak zákon. Přehled zákonných zmocnění k vydávání obecně závazných vyhlášek obce zpracovalo Ministerstvo vnitra a neleznete jej zde. Podle  § 10 ZOZ (resp. § 44 odst. 3 ZPZ) může obec ukládat povinnosti v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány, dále pro pořádání, průběh a veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení sloužících potřebám veřejnosti. Zastupitelstvu městské části nepřísluší vydávat obecně závazné vyhlášky (§ 89 odst. 3 ZPZ), tyto vydává Zastupitelstvo hlavního město Prahy.

Druhým právním předpisem, který obec vydává, je nařízení obce. Tento normativní právní akt vydává obec ve své přenesené působnosti. Ústavním základem pro jejich vydávání je čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR, podle něhož mimo jiné i orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zmocněny. Oprávnění obcí v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení za předpokladu zákonného zmocnění je rovněž deklarováno v ustanovení § 11 odst. 1 ZOZ, § 7 ZKZ a § 44 odst. 2 ZPZ. Nařízení obcí mají tedy charakter prováděcích právních předpisů (jako např. nařízení vlády a vyhlášky ministerstev) a k samotnému vydání je nutné výslovné zákonné zmocnění. Přehled zákonných zmocnění k vydávání nařízení obce zpracovalo Ministerstvo vnitra. Nařízení obcí jsou na rozdíl od obecně závazných vyhlášek vydávány radou obce, avšak s jednou výjimkou, kdy v obci vykonává působnost rady obce starosta, tehdy nařízení vydává zastupitelstvo obce. Radě městské části nepřísluší vydávat nařízení (§ 94 odst. 2 ZPZ), tyto vydává Rada hlavního město Prahy.

Pro schválení obou typů právních předpisů obcí nejsou zákonem stanovena žádná zvláštní pravidla. Schvalují se proto formou usnesení, o jejichž proceduře přijímání je pojednáno níže.

V případě hlavního města Prahy je zákonem stanovena povinnost projednat návrhy právních předpisů před jejich přijetím s městskými částmi, kterým je dána lhůta 30 dnů na vyjádření (tato může být ve výjimečných případech na základě rozhodnutí rady zkrácena, nesmí být však kratší než 15 dnů). Jestliže se městská část ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem souhlasí. Podrobnosti k projednání návrhů právních předpisů hlavního města Prahy jsou stanoveny ve Statutu hlavního města Prahy (viz § 46 odst. 3 ZPZ). Podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky a nařízení je dle ustanovení § 12 odst. 1 ZOZ jejich vyhlášení, a to vyvěšením na úřední desce po dobu 15 dnů. V případě hlavního města Prahy se vyhlášení provede tak, že se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy (dále jen „Sbírka“) a v případě krajů ve Věstníku právních předpisů kraje (dále jen „Věstník“). Dnem vyhlášení těchto právních předpisů je přitom v případě obcí první den vyvěšení na úřední desce (kromě toho je obec může uveřejnit i způsobem v místě obvyklým), v případě krajů, resp. hlavního města Prahy den rozeslání příslušné částky Věstníku, resp. Sbírky, který musí být uveden v jejím záhlaví. Není-li stanovena účinnost pozdější, nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Pokud je dán naléhavý právní zájem, může být výjimečně stanoven dřívější počátek účinnosti, nikoli však dříve než dnem vyhlášení. V souvislosti s dřívějším nabytím účinnosti právního předpisu jsou pro kraje / hlavní město Prahu stanoveny určité povinnosti, a to výslovné uvedení dřívějšího počátku účinnosti v právním předpisu, jeho vyhlášení na úřední desce krajského úřadu / Magistrátu hlavního města Prahy spolu s uveřejněním důvodu naléhavého právního zájmu a na úředních deskách obecních úřadů obcí / městských částí, kterých se dotýká, jakož i ve hromadných informačních prostředcích.

Podle ustanovení § 12 odst. 4 ZOZ je obec povinna vést evidenci právních předpisů, které vydala, přičemž tato evidence obsahuje číslo a název právního předpisu, datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti. Právní předpisy a uvedená evidence musí být přístupny každému u obecního úřadu obce, která je vydala. Redakci Sbírky vykonává Magistrát hlavního města Prahy. Sbírka musí být každému přístupná u Magistrátu hlavního města Prahy, u úřadů městských částí a na Ministerstvu vnitra. Věstník musí být také přístupný každému, a to u krajského úřadu, obecních úřadů v kraji a na Ministerstvu vnitra, přičemž kraj uveřejní stejnopis Věstníku i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obec má dále dle ustanovení § 12 odst. 6 ZOZ povinnost zaslat obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra a nařízení obce krajskému úřadu, neboť tyto orgány vykonávají dozor nad jejich souladem se zákony, respektive u nařízení obce i s jinými právními předpisy. Kraje a hlavní město Praha zasílají svá nařízení věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu (viz § 8 odst. 9 ZKZ a § 45 odst. 12 ZPZ).