Střet zájmů

“Střetem veřejného zájmu se zájmem osobním se rozumí takové jednání, popřípadě opomenutí veřejného funkcionáře, které ohrožuje důvěru v jeho nestrannost nebo při němž veřejný funkcionář zneužívá svého postavení k získání neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou fyzickou či právnickou osobu.”

Mapa střet zájmů 2010

V roce 2011 jsme prováděli rozsáhlou kontrolu fungování zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.  Prověřili jsme 483 veřejných funkcionářů  jako jsou poslanci, senátoři, radní jednotlivých krajů a dále vrcholné představitele v zákoně vyjmenovaných úřadů. Následující mapa znázorňuje jednotlivé funkcionáře (dle místa jejich trvalého bydliště) a jejich pochybení. Zároveň je možné prostřednictvím mapy nalézt výsledek přestupkového řízení.

Právní poradna

Jak prověřit příjmy a majetek politiků?

Povinnost veřejných funkcionářů oznamovat údaje o majetku nabytém za dobu výkonu funkce a dalších příjmů, darů nebo jiného prospěchu, jejich evidence v registru a přístupnost těchto údajů občanům jsou významnými nástroji veřejné kontroly volených zástupců. Napomáhají v potlačování korupčního jednání a potvrzení či vyloučení podezření z nelegálně nabytého majetku. Zákon, který tuto povinnost veřejným funkcionářům ukládá, je zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZSZ”).

Veřejní funkcionáři dle § 7 ZSZ podávají oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce a oznámení o příjmech, darech a závazcích formou čestného prohlášení, a to v průběhu výkonu funkce vždy za předcházející kalendářní rok nejpozději do 30. června kalendářního roku. Jestliže veřejný funkcionář v průběhu kalendářního roku nenabyl žádný majetek a příjmy, které je povinen oznamovat, je povinen předložit tzv. negativní oznámení (viz § 12 odst. 2 ZSZ). V případě, že veřejný funkcionář ukončí výkon funkce, je povinen učinit tato oznámení nejpozději do 30 dnů ode dne jeho ukončení, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce. Formát a strukturu oznámení stanovilo Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou č. 578/2006 Sb.

Níže získáte informace o tom, kdo je veřejným funkcionářem, v jakém rozsahu je povinen oznamovat údaje o svém majetku a příjmech, kdo vede registry oznámení a jakým postupem Vám budou zpřístupněny informace z takového registru a jakým způsobem můžete případně nechat prošetřit příjmy a dispozice s majetkem politiků a dalších osob zastávajících významné posty ve veřejné správě.

Kdo je veřejným funkcionářem?

Veřejní funkcionáři se dělí tzv. na “politické” a “nepolitické”

Političtí veřejní funkcionáři

Politické veřejné funkcionáře vyjmenovává § 2 odst. 1 ZSZ a jde např. o poslance, senátora, člena vlády, vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády apod. Nejvíce veřejných funkcionářů je pak z řad členů zastupitelstev samospráv. Ty je však třeba rozlišovat. Veřejnými funkcionáři totiž nejsou NEuvolnění členové zastupitelstev (obcí, krajů, hl. města Prahy), ledaže by zároveň zastávali funkci starosty (primátora, hejtmana) nebo jiného člena rady (obce, kraje, hl. Města Prahy). Všichni uvolnění zastupitelé tedy jsou veřejnými funkcionáři. O rozdílech mezi uvolněným a neuvolněnými zastupitelem více zde.

Nepolitičtí veřejní funkcionáři (úředníci)

Tato skupina veřejných funkcionářů je hůře definovatelná, neboť musí splňovat podmínky podle § 2 odst. 2 a 3 ZSZ. Jedná se zejména o vedoucí úředníky. A to pokud mohou jako příkazci operace nakládat s min. 250,000 Kč nebo se bezprostředně podílejí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo rozhodují ve správním řízení (s výjimkou blokového řízení) nebo se podílejí na vedení trestního řízení.

Od 1. 9. 2017 do této kategorie spadají navíc i soudci, státní zástupci a vojáci z povolání.

 

Jaká platí pro veřejné funkcionáře omezení?

ZSZ klade na různé veřejné funkcionáře různě intenzivní omezení. Nejpřísnější omezení jsou kladeny logicky na veřejné funkcionáře s největší rozhodovací pravomocí – např. Členové vlády, vedoucí ústředních správních úřadů nebo členové bankovní rady ČNB (viz. § 2 odst. 1 písm. c) až m ZSZ) Tito veřejní funkcionáři v zásadě nesmějí být zaměstnáni pro nikoho jiného než pro Českou republiku. Nesmí tedy podnikat ani být v orgánech “soukromých” podnikajících právnických osob. Výjimkou z těchto zákazů je správa vlastního majetku, což může být v některých případech poměrně sporné.

Po novele ZSZ z roku 2016 bylo poslaneckými novelami přidáno ještě několik dalších omezení. Nově se nemůže o veřejnou zakázku (a to ani o zakázku malého rozsahu) ucházet společnost, ve které vlastní alespoň čtvrtinový podíl člen vlády nebo vedoucí ústředního správního orgánu. (viz § 4b ZSZ) Stejně tak nesmí zmíněná společnost obdržet ani dotaci či investiční pobídku. (viz § 4c ZSZ) Pro všechny “politické veřejné funkcionáře” (§ 2 odst. 1 ZSZ) pak nově platí zákaz provozovat či vlastnit média (rozhlas, televizi či periodický tisk) (§ 4a ZSZ) Pro úplnost dodejme, že oba tyto paragrafy jsou předmětem zkoumání Ústavního soudu.

Efekt “otáčivých dveří” (revolving doors)

Přesouvání veřejných funkcionářů z veřejného do soukromého sektoru je znám jako efekt otáčivých dveří. ZSZ řeší eliminaci tohoto rizika pouze ve vztahu k nadlimitním veřejným zakázkám. Veřejný funkcionář se tak po dobu jednoho roku od skončení své funkce nesmí dostat do pracovněprávního vztahu ani se stát podílníkem ve společnosti, která vyhrála nadlimitní veřejnou zakázku, o které v posledních třech letech veřejný funkcionář rozhodoval. To platí i pro její dceřinné společnosti. (viz § 6 ZSZ)

Nově obsahuje zákon i sankci za takové jednání ve formě pokuty ve výši od 25,000,- Kč do 500,000,- Kč(viz § 23 odst. 3 písm. c) ZSZ). Jde o vůbec nejvyšší pokutu, jakou lze veřejnému funkcionáři podle tohoto zákona udělit.

 

Mohou pobírat politici odměny za členství ve státních, městských a krajských firmách?

Ne, nemohou. Toto jim zapovídá § 5 ZSZ a hrozí jim za to pokuta ve výši od 5,000 do 250,000,- Kč (§ 23 odst. 3 písm. b) ZSZ)

Poslanci a senátoři tedy nemohou pobírat odměny za své funkce ve státních společnostech (nebo jejich dceřinných firmách). Toto omezení pro ně již neplatí u obecních či krajských společností.

Uvolnění krajští a obecní zastupitelé pak nemohou pobírat odměny v souvislosti se svou funkcí ve společnosti daného kraje či obce. Jinými slovy, uvolněný zastupitel obce A nesmí pobírat odměnu od společnosti obce A, ale již smí být v orgánu společnosti obce B nebo kraje C a za tuto funkci dostávat odměny.

Nově si však mohou nechat výše zmínění proplatit pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo pobírat plnění v “souladu s běžnými zvyklostmi” do výše 10,000,- Kč ročně (např. občerstvení, reklamní předměty, náklady na ubytování apod.).

Jaké údaje o sobě musí veřejný funkcionář zveřejňovat a do kdy tak musí učinit?

Veřejný funkcionář (a to každý veřejný funkcionář, který je uveden v § 2 ZSZ) musí čestným prohlášením podávat

  • Oznámení o osobním zájmu,
  • Oznámení o činnostech,
  • Oznámení o majetku a
  • Oznámení o příjmech a závazcích

S výjimkou oznámení o osobním zájmu, která se podávají ad hoc (viz níže), musí veřejní funkcionáři podávat celkem 3 typy oznámení, která jsou někdy chybně označována jako “majetková přiznání”. Jde o:

  1. Vstupní oznámení”, která veřejný funkcionář podává do 30 dnů od doby, kdy je k tomu vyzván (srov. § 12 odst. 1 ZSZ a§ 14a odst 1 a odst. 3 ZSZ), tedy maximálně 45 dnů od nástupu do své funkce
  2. Pravidelná oznámení”, která podává veřejný funkcionář vždy ke 30. červnu následujícího roku (§ 12 odst. 2 ZSZ)
  3. Oznámení ke konci výkonu funkce”, která musí učinit opět do 30 dnů od vyzvání ( srov. § 12 odst. 3 ZSZ a § 14a odst 1 a odst. 3 ZSZ)

Do roku 2017 byla povinnost podávat pouze Pravidelná oznámení a Oznámení ke konci výkonu funkce.

Musí veřejný funkcionář sdělovat svůj osobní zájem na projednávané věci?

Oznámení o osobním zájmu (§ 8 ZSZ) se vztahují k jednání orgánu, ve kterém veřejný funkcionář hlasuje nebo byť jen vystupuje v rozpravě. Jde o obecné pravidlo, které platí pro jednání všech orgánů, ve kterých veřejný funkcionář vystoupí. Takové oznámení musí být provedeno nejpozději před hlasováním daného orgánu a musí se pak objevit v zápise z daného jednání.

Tuto povinnost nemá veřejný funkcionář, u něhož je jeho osobní zájem na dané věci “obecně zřejmý neomezenému okruhu adresátů”. Jinými slovy, nemělo by stačit, že o jeho osobním zájmu vědí všichni přítomní jednání daného orgánu.

Sankce za neoznámení osobního zájmu může být pokuta až 50,000,- Kč. (§ 23 odst. 3 písm. a) ZSZ)

 

Může být hlasování po neohlášeném střetu zájmů neplatné?

V zásadě nelze dovodit neplatnost hlasování, ve kterém by byla porušena povinnost člena/ů daného orgánu oznámit střet zájmů ať už podle zákona o střetu zájmů či podle § 83 odst. 2 zákona o obcích, § 34 odst. 3 zákona o krajích (zákon o hlavním městě Praze takové ustanovení neobsahuje). Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. ledna 2011, č. j. 1 Ao 2/2010-185 totiž v bodě 148 naznačil, za jakých okolností lze uvažovat o tom, že by se celé hlasování stalo neplatným pro porušení povinnosti neoznámení střetu zájmů:

“Rezignaci na obě zmiňované povinnosti lze označit za nedodržení zákonného postupu; dovozovat z ní nezákonnost přijatého aktu (zde opatření obecné povahy) však podle mínění zdejšího soudu zpravidla nelze. Porušení oznamovací povinnosti je u vybraných členů orgánů ve vybraných oblastech sankcionováno jako přestupek podle zákona o střetu zájmů, u všech členů orgánů pak politickou odpovědností, jež může ústit do nezvolení v následných obecních volbách. Vliv na zákonnost opatření obecné povahy by bylo lze dovodit pouze v extrémních případech, kdy by zastupitel zatajil informace o střetu zájmů, při jejichž znalosti zastupiteli by k přijetí opatření obecné povahy vůbec nedošlo nebo došlo, ale v podobě zásadně odlišné. Takovým excesem nebude případ, kdy zastupitel sice svoji oznamovací povinnost nesplní, avšak zastupitelstvo si je střetu zájmů vědomo z jiných zdrojů či na základě znalosti místních poměrů, a může proto tuto skutečnost vzít v úvahu při projednávání a rozhodování o věci…”

Musely by se tedy prokázat dvě premisy:

  1. že žádný ze zbylých členů daného orgánu netušil, že jeden z jeho členů je ve střetu zájmů a
  2. Že kdyby to byli ostatní zastupitelé bývali věděli, že by jistě hlasovali jinak.

Jde tedy o možnost velice hypotetickou. Více k tématu zde.

 

Musí veřejný funkcionář oznamovat své aktivity?

Ano, veřejní funkcionáři jsou povinni v oznámení o činnostech (§ 9 ZSZ) sdělit zda, kde a v čem podnikají. Stejně tak musí sdělit, zda jsou společníky či členy orgánu podnikající právnické osoby, a o kterou právnickou osobu jde. Rovněž jejich pracovněprávní vztah se musí v oznámení o činnostech objevit, a to s informací o jejich zaměstnavateli. Konečně nově musí veřejní funkcionáři sdělovat i to, zda nevlastní či neprovozují nějaká média.

Sankce za nepřesné, neúplné či nepravdivé údaje v oznámení o činnostech může činit až 50,000,- Kč. (§ 23 odst. 3 písm. a) ZSZ)

Jaké údaje musí veřejný funkcionář oznamovat o svém majetku?

Veřejný funkcionář je povinen dle § 10 odst. 1 ZSZ přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, s jakým majetkem do své funkce vstupuje (tzv. vstupní oznámení) a dále pravidelně každý rok oznamovat, jaký majetek nabyl v průběhu výkonu funkce. U vstupních oznámení veřejný funkcionář uvede cenu obvyklou věci pro den vstupu do funkce, jinak uvádí cenu, za kterou věc v průběhu funkce nabyl.

Konkrétně se oznamovací povinnost vztahuje na:

  • Všechny nemovitosti (včetně způsobu nabytí),
  • Veškeré cenné papíry (akcie, dluhopisy apod.) i podíly v obchodních korporacích a
  • Movité věci určitelné podle druhu (tzn.  auto, nábytek apod., ne obraz od Picassa) v hodnotě nad půl milionu korun, jde-li o vstupní oznámení, a dále movité věci určitelné podle druhu v hodnotě přesahující v souhrnu půl milionu korun, které nabyde veřejný funkcionář v průběhu jednoho roku. Zde se počítají pouze věci v hodnotě nad 50,000,- Kč.

Sankce za nepřesné, neúplné či nepravdivé údaje v oznámení o majetku může činit až 50,000,- Kč. (§ 23 odst. 3 písm. a) ZSZ)

 

Jaké údaje musí veřejný funkcionář oznamovat o svých příjmech a dluzích?

Ve vstupním oznámení uveden veřejný funkcionář své nesplacené dluhy (závazky) v hodnotě nad 100,000,- Kč. V průběhu své funkce pak uvede všechny dluhy, pokud jejich souhrnná výše činí více než 100,000,- Kč. Rovněž zde uvede a identifikuje i osobu, které dluží, dále jeho druh (např. úvěr, půjčka, dluh na nájemném apod.) a jeho výši.

Dále uvádí veřejný funkcionář druh, zdroj a výši veškerých příjmů nad 10,000,- Kč, které v kalendářním roce obdržel. “Příjmy” se myslí jakékoli peněžité příjmy, majetkové výhody, dary, dividendy, příjmy z podnikání apod., pokud jejich souhrnná výše přesahuje v kalendářním roce 100,000,- Kč. Neuvádí se zde příjmy jeho/její mažela/ky či partner/ky, stejně jako příjmy, na které má nárok v souvislosti s výkonem jeho veřejné funkce.

Sankce za nepřesné, neúplné či nepravdivé údaje v oznámení o příjmech a závazcích může činit až 50,000,- Kč. (§ 23 odst. 3 písm. a) ZSZ)

Kdo vede registr a kdo do něj může nahlížet?

Od 1. září 2017 vede Ministerstvo spravedlnosti registr oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích (dále jen „registr oznámení“) pro všechny veřejné funkcionáře s výjimkou soudců. Pro soudce, jejichž oznámení nejsou pro veřejnost přístupná (§ 14 odst. 3 ZSZ), vykonává funkci evidenčního orgánu Nejvyšší soud (§ 14 odst. 1 ZSZ).

Všechna oznámení by měla být přístupná k nahlížení v elektronické databázi Ministerstva spravedlnosti, ve které bude možné vyhledávat mezi veřejnými funkcionáři např. podle jmen nebo instituce, kde působí (§ 14 odst. 4 ZSZ).

Registr má svou veřejnou část, do které je oprávněna nahlížet veřejnost, a neveřejnou část týkající se soudců, státních zástupců, policistů a GIBS, do které má přístup jen omezený okruh subjektů (§ 14b odst. 2 a 3 ZSZ)

Rozsah oprávnění k nahlížení do veřejné části registru se liší podle typu veřejných funkcionářů. (Viz výše)

U “politických veřejných funkcionářů” si můžete v registru oznámení vyhledat konkrétní formulář oznámení, který Vám bude poskytnut v plném rozsahu, vyjma data narození a identifikace případných nemovitostí v oznámení o majetku.

U “nepolitických veřejných funkcionářů” se kromě výše zmíněného nedozvíte ani to, s jakým majetkem či dluhy do funkce vstupoval, zda vlastní cenné papíry, jaký nabyl movitý majetek nebo zda mu vznikly dluhy nové.

Oproti minulé právní úpravě, kdy byly evidenční orgány roztříštěné po republice a nebylo často jasné, zda a kam veřejný funkcionář vůbec oznámení podává, je tak od 1.září 2017 situace o mnoho snazší. Formuláře, na který se oznámení nově podávají, jsou navíc v elektronické podobě, tudíž odpadnou dřívější neduhy, kdy některá oznámení byla vyplněna naprosto nečitelně, navíc k veřejnosti se pak dostala pouze špatně naskenovaná.

Musím o přístup do registru žádat?

Dříve záleželo na tom, do oznámení kterého veřejného funkcionáře jste chtěli nahlížet. U “politických veřejných funkcionářů” šlo nahlížet bez omezení – tzn. bez žádosti (§ 13 odst 3 věta druhá ZSZ). U “nepolitických veřejných funkcionářů” (úředníků) bylo třeba nejprve žádat o přidělení uživatelského jména a přístupového hesla, které Vám bylo přiděleno do 30 dnů od podání žádosti a které bylo vždy platné po dobu 6 měsíců. (§ 13 odst. 4 a 5 ZSZ)

Od nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17 bylo neomezené nahlížení do Centrálního registru oznámení zrušeno ke dni 6. 11. 2020. Od tohoto data je nutné vždy bez ohledu na povahu veřejného funkcionáře nejprve žádat o přidělení uživatelského jména a přístupového hesla Ministerstvo spravedlnosti. Podrobnosti k náležitostem podání žádosti můžete nalézt zde.

Je nahlížení do registru zpoplatněno?

Nahlížení do registru je pro každého občana bezplatné (§ 13 odst. 3 věta první ZSZ)

 

Mohu dále zveřejňovat informace z registru?

Informace o “politických veřejných funkcionářích” dále uveřejnit lze.

U “nepolitických veřejných funkcionářů” je možné jejich oznámení dále zpracovávat pouze za účelem zjištění případného porušení jejich povinností vyplývajících ze zákona o střetu zájmů (§ 13 odst. 8 ZSZ). Za porušení této povinnosti, stejně jako za sdělení uživatelského jména a hesla třetí osobě, může být udělena pokuta až do výše 50,000,- Kč (§ 23 odst. 3 písm a) ZSZ)

Co mohu dělat, pokud zjistím v oznámení nesrovnalosti?

Pokud máte vážné pochybnosti o tom, že je oznámení konkrétního veřejného funkcionáře neúplně či nepravdivě vyplněné, máte možnost své podezření sdělit přímo evidenčnímu orgánu – Ministerstvu spravedlnosti. Na své upozornění byste měl do 30 dnů obdržet sdělení, jak bylo s Vaším podnětem naloženo (viz § 13 odst. 6 ZSZ)

Veřejný funkcionář, který uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v čestném prohlášení, nebo jej nepodá ve lhůtě, dopustí se přestupku podle § 23 odst. 3 písm. a) ZSZ. K projednání takového přestupku a uložení pokuty ve výši od 1,000,- Kč až do 50,000 Kč je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář trvalý pobyt (§ 25 odst. 5 ZSZ). Nově nelze za nepřesně uvedené údaje v čestném prohlášení uložit napomenutí. To lze více než kvitovat, neboť na základě zjištění Oživení z roku 2011 toto byla velmi rozšířená praxe. Veřejný funkcionář by tak za chybně vyplněný formulář měl dostat pokuta alespoň v minimální výši, t.j. 1,000,- Kč. (§ 23 odst. 4 ZSZ)

Ministerstvo spravedlnosti jakožto evidenční orgán by mělo pravidelně rovněž kontrolovat, zda jsou údaje v registru oznámení úplná, případně kontaktovat příslušné správní orgány příslušné k pojednání správního deliktu (§ 13 odst. 7 ZSZ).

Co má posuzovat úřad obce s rozšířenou působností při zjišťování spáchání přestupku?

Úřad obce s rozšířenou působností (dále jen “Správní orgán”) musí nejdřív posoudit, zdali není ve věci podjatý. V případech, kdy Správní orgán bude projednávat přestupky svého vlastního starosty, či členů rady nebo zastupitelstva, doporučujeme k odstranění pochybností o zákonném postupu v řízení se vyloučit pro podjatost. Samozřejmě situace bude odlišná od jednotlivých úřadů, neboť v menších obcích bude větší reálná možnost podjatosti než na Magistrátu hl. m. Prahy.

Příslušní zaměstnanci v úřadu by ale vždy měli postupovat podle § 14 zákona č. 400/2005 Sb., správní řád. Pokud se dozví o okolnostech nasvědčujících jejich podjatost, jsou povinni o nich bezodkladně uvědomit svého představeného. Ten poté bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti. Usnesení o tomto úkonu se poznamená do spisu. Nemůže-li představený určit nikoho jiného, bezodkladně o tom uvědomí nadřízený správní orgán a spolu s tím mu předá spis. V tomto případě to bude místně příslušný krajský úřad. Ten musí poté postupovat podle § 131 odst. 4 správního řádu a věc přikázat jednomu ze sousedících úřadů obce s rozšířenou působností, kteří mu jsou podřízeni.

Celé přestupkové řízení musí Správní orgán vést na základě zásady oficiality, zásady vyhledávací a zásady materiální pravdy.

Jinými slovy, správní orgán má úřední povinnost na základě § 52 zákona č. 400/2005 Sb., správní řád při zjišťování skutkového stavu sám bez návrhu vyhledat a zajistit důkazní materiály jak ve prospěch, tak v neprospěch obviněného z přestupku, aby došlo ke zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností.

Důkazním materiálem může být cokoliv, co umožní objasnění věci.

Porušením této povinnosti je v praxi například situace, kdy se správní orgán spokojí pouze s tvrzením obviněného z přestupku, aniž by odůvodnil, proč právě tento jediný důkazní materiál umožnil zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností.

Krajský úřad Olomouckého kraje v jednom ze svých rozhodnutí uvedl, že sama skutečnost, že nelze důvodně předpokládat, že obviněný bude vypovídat ve svůj neprospěch, činí jakékoliv rozhodnutí založeném pouze na vyjádření obviněného nezákonným, neboť dojde k porušení výše zmíněných zásad, a tím i k porušení zákonné povinnosti správního orgánu.

Obviněný se dopustí přestupku tím, že neoznámí svůj střet zájmu v okamžiku, kdy pro něj vznikla MOŽNOST osobní výhody, či újmy anebo v okamžiku EXISTENCE jiného osobního zájmu.

Proto správní orgán v řízení o přestupku podle zákona o střetu zájmů MUSÍ skutkově zjistit tyto skutečnosti v předepsaném pořadí:

1. Proč je obviněný veřejným funkcionářem ve smyslu zákona o střetu zájmů + odůvodnění;

pokud byl veřejným funcionářem, tak

2. zdali vznikla, anebo nevznikla možnost výhody, či újmy pro obviněného + odůvodnění;

pokud nevznikla možnost výhody, či újmy, tak

3. zdali existoval nebo neexistoval jiný osobní zájem obviněného + odůvodnění.

Všechna tři zjištění musí být odůvodněna a mít oporu v dokazování provedeném správním orgánem. Musí být zjištěna bez důvodných pochybností.

  • Rozdíl mezi osobní výhodou a jiným osobním zájmem je nasnadě: jiný osobní zájem je širší pojem. Nelze jej redukovat jen na osobní zájem veřejného funkcionáře samotného, ale je třeba ho vztahovat i na jiné osoby, v jejichž prospěch by veřejný funkcionář při výkonu své funkce jednal, neboť jinak by ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů ztrácelo smysl.

Zároveň logicky, pokud správní orgán shledá, že obviněný je 1) veřejný funkcionář a v okamžiku, kdy pro něj 2) vznikla výhoda neohlásil svůj střet zájmů, správní orgán už nemusí zjišťovat 3) zdali existoval jiný osobní zájem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nenašli jste, co jste hledali?

Napište našemu expertovi

Tomášovi Münzbergerovi na [email protected]

Související kauzy

Protivín – město, kde v zakázkách vyhrává hlavně starosta

Zastupitelé z Protivína se na nás obrátili s dotazy na zadávání veřejných zakázek v jejich obci. Nestačili jsme se divit, když jsme zjistili, že třetím největším dodavatelem je samotný starosta. Pomohli jsme s datovou analýzou i díky spolupráci se společností DatLab, s.r.o., která do případu

více »

Oživení nenahlíželo hromadně do Centrálního registru oznámení

Obrátilo se na nás několik veřejných funkcionářů s dotazem, proč jsme nahlíželi na jejich oznámení o příjmech, majetku, závazcích a činnostech (lidově tzv. majetkových přiznáních). Tyto veřejné funkcionáře jsme nikdy v registru nehledali, proto nás tato informace poněkud zaskočila. Po komunikaci s Ministerstvem spravedlnosti, které

více »

publikace k tématu

pub_whistle

Správná radnice: Manuál transparentní samosprávy 2017

 

Transparentnost je jedním z nejefektivnějších nástrojů v boji proti korupci. Dostatečně rozsáhlý, jednoduchý a rychlý přístup veřejnosti k informacím má příznivý vliv na důvěru občanů v demokratické instituce a na jejich ochotu podílet se na veřejném životě, což je v současnosti často diskutovaný společenský problém.Tato publikace je primárně určena zástupcům obcí, kteří hledají praktická doporučení pro otevírání radnic, volebním kandidátům a v neposlední řadě aktivním občanům, kteří se zajímají o činnost své radnice. Publikace odkazuje na související webové stránky věnované tématu www.spravnaradnice.cz, kde čtenáři mohou najít především příklady dobré praxe ke všem oblastem.

studie_vymahatelnosti

Studie vymahatelnosti střetu zájmů, financování politických stran a přístupu k informacím v zemích Visegrádské čtyřky

 

Studie byla připravena v rámci „Prosazování efektivního protikorupčního institucionálního rámce v zemích střední a východní Evropy“, společného projektu pěti zemí (států Visegrádské čtyřky a Estonska).Rozsah výzkumu je vymezen na institucionální mechanismy vymahatelnosti ve třech oblastech: střet zájmů, financování politických stran a přístup k informacím. Základním předpokladem je, že každá země (Visegrádská čtyřka a Estonsko) má ve třech zmíněných oblastech vlastní zákonná opatření a že v každé z nich proto existují i institucionální mechanismy pro jejich vymáhání.

Available in English:

Research on institutional enforcement mechanisms of conflict of interest, political party financing and access to information

The scope of the proposed research is limited to institutional enforcement mechanisms in 3 areas: Confl ict-of-Interest, Political Party Financing and Access to Information. The basic assumption is that each country (V4 and Estonia) does have some legislative provisions on the 3 areas mentioned, and thus institutional enforcement mechanisms exist to some level in each country.

Analýza vymahatelnosti zákonných úprav střetu zájmů v České republice 

 

(Oživení, 2014) Cílem analýzy vymahatelnosti střetu zájmů v českém prostředí není přinést porovnání či hodnocení legislativy týkající se střetu zájmů jako celku, ale soustředit se na konkrétní aspekt funkčnosti právního předpisu, na jeho vymahatelnost. Což souvisí se základní představou, že samotná existence právního předpisu není jediným kritériem, který bychom při hodnocení funkčnosti legislativy měli posuzovat. Zavedení právního předpisu do praxe, bez ohledu na jeho úroveň kvality nebo rozsah, závisí více či méně na institucionálních mechanismech vymahatelnosti.

 

Available in English:

Analysis of the enforceability of conflict of interest laws in the Czech Republic

(Oživení, 2014) The objective of this analysis of the enforceability of confl ict of interest laws in the Czech context is not to compare or evaluate the laws governing confl ict of interest in general, but to focus on one specifi c aspect of the functionality of legal regulations, namely enforceability. The reason for that is our fundamental conviction that the existence of a legal regulation is not the only criterion that should be judged when assessing its applicability in practice. Implementation of a law, regardless of its quality or scope, is more or less dependent on the institutional mechanisms of enforceability.

Institucionální mechanismy vymahatelnosti v zemích EU v oblasti střetu zájmů

 

(Oživení, 2014) Údaje uvedené v analýze ukazují, že efektivní systém pro vymáhání v oblasti střetu zájmů nezávisí pouze na jediném nástroji. Prevence a vymáhání jsou rovnocennými a důležitými aspekty prosazování dobré veřejné správy i snižování rizika korupce. K systémům povinného zveřejňování majetku a zájmů stejně jako ke kampaním pro veřejné vzdělávání a zvyšování povědomí by se měly připojit i sankce a efektivní vymáhací mechanismy. Vedle ustanovení příslušných legislativních a administrativních rámců vyžaduje řešení střetu zájmů také cílené zavádění těchto pravidel do praxe a nástroje pro jejich vymáhání.

 

Available in English:

EU summary research on current institutional enforcement mechanisms of conflict of interest

(Oživení, 2014) The aim of this paper is to make an overview of EU countries’ existing institutional enforcement mechanisms in the area of confl ict of interest, which will serve as background for CEE national recommendations. These recommendations will be useful for national governments in the development of enforcement mechanisms at the national level.

Osobní odpovědnost veřejných funkcionářů: realita nebo fikce?

 

(Oživení 2010)  Osobní odpovědnost je důležitým předpokladem každého kvalitního rozhodování, a proto bývá na správce majetku uvalena smluvně či přímo zákonem. Platí to alespoň pro soukromý majetek, ať už ve vlastnictví fyzických osob či obchodních společností. Při pohledu na nastavení odpovědnosti veřejných funkcionářů za rozhodování o veřejném majetku člověk spíše nabývá pocitu, že majitel (občan) svému správci bezmezně věří… Realita však ukazuje, že nakládání s veřejným majetkem není v České republice zdaleka takové, jaké by mělo být.

Podkladové materiály: Grošpic, Pavel: Škoda způsobená územnímu celku a uplatňování nároku na její náhradu: právní rozborPrchal, Petr: Škoda způsobená územnímu samosprávnému celku a problematika spojená s jejím vymáháním: právní stanovisko

Osobní odpovědnost veřejných funkcionářů

 

(Oživení, 2009)  Výzkum vymáhání osobní odpovědnosti veřejných funkcionářů za škody způsobené při zadávání veřejných zakázek.  Výzkum zjišťuje, nakolik je v českých městech a obcích vymáhána osobní odpovědnost za pokuty udělené v souvislosti porušování zákona o veřejných zakázkách.

Transparentní samospráva

 

(Oživení 2006) Balíček 40 protikorupčních opatření a Manuál pro bezkonfliktní aplikaci nového správního řádu. Soubor 40 konkrétních opatření zvyšujících transparentnost rozhodování a hospodaření samospráv. Pomocník a průvodce občana nekonečnou spletí paragrafů.

Publikaci Vám na vyžádání pošleme. V případě zájmu nás kontaktujte.