Pokud obec řádně nezveřejní záměr prodeje obecního majetku (nebo jej zveřejní po kratší dobu než 15 dní, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. června 2010, sp. zn. 28 CDO 239/2009), je takový právní úkon od počátku neplatný. Zákon o obcích stanoví, že nemovitosti musejí být v záměru označeny podle § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, tedy například pozemky parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách, též údajem, zda se jedná o pozemkovou nebo stavební parcelu a budovy značením pozemku, na němž jsou postaveny, číslem popisným nebo evidenčním, případně, pokud se číslo popisné ani evidenční budově nepřiděluje, způsobem jejího využití a v případě budov s číslem popisným či evidenčním též příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena. Zveřejněný záměr dále musí jednoznačně specifikovat zamýšlenou majetkovou dispozici (např. prodej, pronájem apod.).
Dopis obci
V případě, že obec záměr provést majetkovou dispozici s nemovitým majetkem vůbec nezveřejní, je na místě co nejdříve upozornit obec, že se chystá uzavřít kupní smlouvu, která je pro rozpor se zákonem absolutně neplatná. Uzavřením neplatné kupní smlouvy a následným neúspěšným soudním řízením vzniknou totiž obci nemalé náklady, respektive škoda. Za vznik této škody jsou odpovědné konkrétní osoby, po kterých je obec povinna způsobenou škodu vymáhat!
Podnět Ministerstvu vnitra – viz výše
Obsah zveřejněného zájmu je jednou z věcí, které Ministerstvo vnitra zahrnuje do své kontrolní činnosti. S největší pravděpodobností obec bude reagovat již na neformální upozornění Ministerstva vnitra a záměr doplní či opraví.
Žaloba na neplatnost uzavřené kupní smlouvy
Žalobu na neplatnost uzavřené kupní smlouvy mohou za současné situace podat pouze osoby, do jejichž právních poměrů by se případné určení neplatnosti takové smlouvy mohlo promítnout. Žalobní legitimace tedy nepřísluší každému občanovi obce, ale pouze omezenému okruhu účastníků – zejména tedy neúspěšným uchazečům o koupi daného nemovitého majetku. V případě úspěšnosti podané žaloby bude nemovitý majetek vrácen obci a obec je povinna vrátit kupujícímu již zaplacenou kupní cenu. V případě dalšího prodeje předmětného majetku je obec povinna zveřejnit nový záměr prodeje a celý proces prodeje zopakovat. Obec však není v žádném případě povinna prodat svůj majetek žalobci a může si jej ponechat.
Podnět státnímu zástupci k podání žaloby na neplatnost kupní smlouvy
S výjimkou dotčených osob (viz výše) nemá občan aktivní legitimaci k podání žaloby na neplatnost kupní smlouvy uzavřené územním celkem, byť by taková uzavřená smlouva byla sebehorší. V případě existence veřejného zájmu existuje spíše teoretická a v praxi nepříliš využívaná ,,netrestní“ pravomoc státního zastupitelství vyplývající z ustanovení § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Podle něj může (nemusí) rovněž státní zastupitelství podat k soudu žalobu o neplatnost uzavřené smlouvy. Kdokoliv má právo upozornit státní zastupitelství na skutečnost, že při uzavírání smlouvy o převodu vlastnictví nebyla respektována zákonná omezení obce. Následný proces je plně v rukou státního zastupitelství a odehrává se bez přímé účasti osoby, která podnět podala.