Co dělat v případě absolutní nečinnosti povinného subjektu?

Jestliže ani po uplynutí 15-ti denní lhůty, popř. po uplynutí řádně prodloužené lhůty, nebyla informace poskytnuta, a zároveň nebylo ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace, je žadatel oprávněn podat podle § 16a odst. 1, písm. b) nebo c) InfZ stížnost na postup při vyřizování žádosti, viz výše.

Pokud zůstane nečinný i odvolací orgán, může to být způsobeno i tím, že Povinný subjekt podanou stížnost na nečinnost nadřízenému orgánu vůbec nepostoupil. Před podáním žaloby by proto měla následovat ještě stížnost dle § 80 odst. 3 správního řádu přímo k nadřízenému orgánu, (podrobněji viz výše otázka: Je nutné připojit k žádosti o informace elektronický podpis?).

V případě, že ani odvolací orgán na základě stížnosti žadatele nezjedná nápravu (ač by měl), je možné bránit se u příslušného správního soudu žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu prvního stupně (pozor! nikoli žalobou proti nečinnosti odvolacího orgánu!). Podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, lze takovou žalobu podat ve lhůtě nejpozději do 1 roku (ode dne marného uplynutí řádné lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí).

 

Permalink.