Majetek obce musí být v souladu s ust. § 38 zákona o obcích (analogicky rovněž zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze) využíván účelně a hospodárně. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku, chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy, včas uplatňovat právo na náhradu škody, trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a rovněž i efektivně zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nároku nebo zániku práva obce.
Na majetku obce vzniká škoda v těchto případech:
- nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup úředníka
Podle § 20 a násl. zákona č.82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci platí, že pokud bylo obcí nebo krajem v samostatné působnosti vydáno nezákonné rozhodnutí v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, mají účastníci řízení právo na náhradu škody, která jim tímto rozhodnutím vznikla. Podmínkou zde je, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno pro nezákonnost.
Uhrazením škody dotčenému klientovi veřejné správy (občanovi) pak vzniká škoda územnímu celku k tíži místního veřejného rozpočtu. Škoda je v tomto případě zpravidla způsobena úředníky tohoto územního celku nebo jiným územním celkem, jehož nesprávným právním názorem se daný územní celek při výkonu veřejné správy řídil.
Obdobně územní celek odpovídá též za škodu způsobenou výkonem státní správy v přenesené působnosti. Zde za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem sice primárně odpovídá stát, avšak ten může následně po územním celku požadovat regresní úhradu, jejímž zaplacením pak opět vzniká škoda k tíži místního veřejného rozpočtu.
Příklad z praxe: Uherský Brod – skládka Prakšice
- zaplacení uložené sankce
Územní celek, třebaže je vykonavatelem veřejné správy, se může sám ocitnout v postavení subjektu, o jehož právech a povinnostech je rozhodováno v rámci veřejné správy vykonávané státem. Takto může být územnímu celku uložena pokuta za správní delikt, a to např. v důsledku porušení povinností zadavatele veřejné zakázky nebo správce osobních údajů.
Též může být územnímu celku stanoven odvod, penále a pokuta za porušení rozpočtové kázně. V neposlední řadě lze k tomuto druhu škod připočítat i rozhodnutí soudu o povinnosti územního celku nahradit ostatním účastníkům řízení jejich náklady.
Příklad z praxe: Městská část Praha 10
- ze závazkových vztahů
Územní celek vystupuje v právních vztazích jako osoba soukromého práva a je v plném rozsahu nadán způsobilostí k právům a povinnostem a způsobilostí vlastními úkony nabývat práva a povinnosti.
Jako účastník závazkových vztahů může utrpět škodu v důsledku porušení smluvních povinností nebo jiného protiprávního jednání druhého účastníka závazkového vztahu či třetí osoby (často je takové porušení povinností stíháno smluvní pokutou, nejčastěji za prodlení s plněním díla apod.) Územně samosprávný celek může rovněž sám porušit povinnosti, ke kterým se zavázal a smluvní partner na něm může nárokovat finanční plnění.
Stejně tak může územní celek utrpět škodu tím, že uzavře smlouvu, která je pro něho nevýhodná, tj. zaváže se k plnění, které je v nepoměru k hodnotě plnění, kterého se mu má, podle uzavřené smlouvy, dostat.
- nevymáhání výše jmenovaných škod (promlčení nároku)
Obec je ze zákona povinna škodu na svém majetku vymáhat. Pokud osoby stojící v čele obce na tuto povinnost rezignují a dojde vůči škůdci k promlčení nároku, stávají se tyto osoby odpovědné za vznik škody (tentokrát je škoda zaviněná jejich nečinností).
Za určitých okolností může být takový postup rovněž prověřován orgány činnými v trestním řízení, neboť může být naplněna skutková podstata trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku popřípadě i jiných trestných činů.
Odpovědnosti členů zastupitelstva vymáhat škodu se však nelze zbavit pouhým projednáním na zasedání zastupitelstva. O vymáhání či nevymáhání škody je třeba hlasovat a přijmout nějaký závěr – usnesení. Pouhé projednání bodu zasedání zastupitelstva nestačí.