V létě roku 2011 se začal naplno projevovat již dříve ne úplně příznivý postoj Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále i “Úřad”, nebo “ÚOOÚ”) k této problematice. Velké mediální pozornosti se totiž dostalo kontrole, kterou ÚOOÚ zahájil v Karlových Varech na podnět člena čerstvě opoziční ODS, který radnici vytýkal neanonymizované zveřejnění osobních údajů fyzických osob. Navzdory tomu, že Úřad nakonec městu žádnou sankci neuložil (viz Kontrolní protokol vydaný 16. 11. 2012), spustila kauza lavinu zpochybňování možnosti záznamy na stránkách samospráv publikovat.
ÚOOÚ se tak dostal do centra pozornosti, neboť z jeho postavení dozorového orgánu vyplývá možnost udělovat sankce při porušení zákona 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a jeho postoj k této otázce hraje důležitou roli. U některých obcí je zjevná obava z možného udělení sankce, u jiných se zdá být postoj Úřadu spíše vítaným argumentem, proč záznamy nezveřejňovat.
Ve skutečnosti nebyl ale postoj ÚOOÚ v poslední době zdaleka jednoznačný. Nejednotnost se projevuje nejen v nekonzistentnosti jednotlivých sdělení, kterými Úřad odpovídal na dotazy obcí. V rozporu s tím, že se v těchto sděleních většinou staví k možnosti zveřejňování záznamů negativně, v rámci své registrační agendy pro účel zveřejňování záznamů zaregistroval několik obcí a sdružení. Za celou historii své existence pak udělil za podle jeho názoru neoprávněné zveřejnění osobních údajů v záznamu ze zasedání jedinou pokutu, a to 5 000,- Kč obci Psáry. Celá kauza je detailně popsána zde. Na přehlednosti situaci nepřidává, že kromě zákona o ochraně osobních údajů, nad jehož dodržováním bdí ÚOOÚ, se problematiky dotýká také ochrana osobnosti, jak ji pojímá občanský zákoník. Ten sice do gesce ÚOOÚ nespadá, ale poukazy na možný konflikt s ním se objevují v takřka všech jeho sděleních.
Přehled postoje ÚOOÚ v jednotlivých aspektech a poukázání na nejednotnost jeho výkladu této problematiky jsme zpracovali v článku Úřad pro ochranu osobních údajů VS. zveřejňování záznamů ze zasedání zastupitelstev.