Soudy

Vyšší instancí, jejíž rozhodnutí je právně závazné i pro ÚOOÚ, je soud. Do jara 2013 se, pokud je nám známo, žádný soud nevyjádřil k dané problematice v plné šíři – tedy nejednal o zveřejňování záznamu na internetu. Nicméně už rozsudky, které se týkaly pouhého pořízení záznamu, se vyjadřovaly naprosto jasně k otázce, kterou ÚOOÚ stále zpochybňuje – otázce ochrany osobnosti podle občanského zákoníku. Nejreflektovanějším rozsudkem byl rozsudek Městského soudu v Praze, který rozhodoval v kauze z obce Pletený Újezd, jejíž vedení na občana pořizujícího záznam zavolalo Policii. Ta mu v rozporu se zákonem v pořizování záznamu zabránila. Díky tomu, že si občan tento exces nenechal líbit a obrátil se na soud, je k této oblasti jasný soudní verdikt z března 2012:

 

„Pokud tedy na zasedání zastupitelstva obce Pletený Újezd se stává, že v jeho průběhu se k projednávaným záležitostem vyjadřují i soukromé osoby (tedy osoby odlišné od členů zastupitelstva obce nebo od jiných volených zástupců obecní samosprávy či dalších úředních osob), pak se projevy těchto soukromých osob stávají součástí zasedání zastupitelstva obce Pletený Újezd a ztrácejí tak status projevů osobní povahy, na něž by se vztahovalo ust. § 11 a § 12 občanského zákoníku.“

 

a

 

„…jednání zastupitelstva (…) je podle ust. § 93 odst. 3 obecního zřízení veřejné, což se týká všeho, co v průběhu tohoto zasedání odehraje, tedy včetně případných proslovů či jiných projevů soukromých osob, tedy těch, které nejsou členy zastupitelstva obce a jinak nejsou spojeny s fungováním obecní samosprávy. Každý je oprávněn pořizovat si pro své účely zvukový záznam zasedání zastupitelstva obce, a to včetně proslovů či jiných projevů soukromých osob, neboť nemají charakter projevů osobní povahy. Pokud by i přesto některá ze soukromých osob měla za to, že pořizováním zvukového záznamu jejího vystoupení v rámci zastupitelstva obce jsou dotčena její osobnostní práva, může se ochrany těchto práv domáhat jen cestou žaloby k soudu ve věcech občanskoprávních, neboť řešení takového sporu náleží výhradně do působnosti a pravomoci soudu.“

(viz. rozsudek 8A 316 2011 01)

 

Nejvyšší správní soud tento rozsudek zařadil v srpnu 2012 do své Sbírky rozhodnutí, kterou publikuje za účelem zajištění jednoty rozhodování soudů.

 

Tento judikát se k otázce záznamu nevyjadřuje jako jediný. Podobně se o něco dříve vyjádřil Okresní soud Brno-venkov:

 

“Ustanovení § 11 a 12 obč.zák. poskytují ochranu jen těm projevům fyzických osob, jež mají osobní povahu. Osobní povahu pak zpravidla nemají projevy, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či veřejné činnosti. V daném případě se jednalo o průběh veřejného zasedání zastupitelstva, kde byly projednávány výhradně otázky týkající se obce Hajany, takže o nějakém projevu osobní povahy nemůže být vůbec řeč.”

(viz. rozsudek 2T 77/2011 – ten je sice nyní nadřízeným soudem zrušen, nicméně z věcně naprosto odlišného důvodu, tuto pasáž nadřízený soud nezpochybnil – více ke kauze viz zde.)

 

Další rozsudek k této věci vydal Krajský soud v Hradci Králové v srpnu 2012. Zamítl v něm tvrzení žalobce, že obec je povinna mu vydat záznam z jednání zastupitelstva na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Soud se odvolává právě na ochranu osobnosti zaznamenaných účastníků jednání. Jedná se o jediný nám známý rozsudek, v němž se soud postavil proti možnosti vydat záznam z jednání. Žalobce proti rozsudku bohužel nepodal opravný prostředek a tak se rozdílným přístupem soudů nezabýval Nejvyšší správní soud – který nicméně svůj názor na problematiku naznačil zařazením rozsudku z Pleteného Újezda do sbírky rozhodnutí.

(viz rozsudek 52A 12/2012)

 

V dubnu 2013 se však konečně Městský soud v Praze detailně vyjádřil k problematice záznamů včetně otázky jejich zveřejnění na internetu. Stalo se tak v rámci kauzy, již jsme řešili ve spolupráci s obcí Psáry, která je doposavad jediným subjektem, který byl ze strany ÚOOÚ za zveřejnění záznamu pokutován. Soud konstatoval, že rozhodnutí ÚOOÚ bylo chybné a sankci zrušil. Opíral se při tom o tyto argumenty:

  • poskytnutí (zveřejnění) osobních údajů nebylo samoúčelné, naopak osobní údaje ředitelky školy, jejichž zveřejnění ÚOOÚ napadla, byly poskytnuty v souladu s účelem, pro který obec osobní informace zpracovává (účelem je informovat veřejnost o struktuře veřejných výdajů, což zaručuje transparentní a úplné informování veřejnosti o vynaložených veřejných výdajích),
  • informace se zveřejňují na základě žádosti o informace nebo zveřejněním a to ve stejném rozsahu (lze-li na základě žádosti o informace poskytnout informace o platu hrazeného z veřejných prostředků, což bylo opakovaně judikováno NSS, lze stejné informace zveřejnit i bez takové žádosti)
  • pokud jde o způsob zveřejnění formou videozáznamu na internetu, jedná se o způsob zveřejnění informace, který je v obci Psáry obvyklý
  • informování o jednání zastupitelstva videozáznamem je pro zachycení skutečného průběhu zasedání vhodnější než pouhý zápis ze zasedání zastupitelstva; právo nahlížet do zápisu o průběhu zasedání zastupitelstva má dle§ 95 odst. 2 zákona o obcích každý, nikoli jen občan obce, jak nesprávně uváděl předseda UOOU
  • ze strany obce byly zveřejněny výhradně informace ve smyslu § 8b – tedy pouze informace o příjemci veřejných prostředků

Rozsudek Městského soudu je pravomocný, Úřad však podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, můžeme se tedy těšit na to, že se k celé otázce konečně vyjádří (kromě Ústavního soudu) nejvyšší soudní autorita. Více o celé kauze včetně rozsudku se můžete dočíst zde.

 

Permalink.