Zastupitelstvo obce zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, přičemž podle ustanovení § 117 odst. 2 ZOZ je vždy povinno zřídit finanční a kontrolní výbor. Zastupitelstvo kraje navíc dle ustanovení § 78 odst. 1 ZKZ obligatorně zřizuje výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost a zastupitelstvo hlavního města Prahy dle ustanovení § 78 odst. 1 ZPZ výbor pro výchovu a vzdělávání. Jestliže v územním obvodu dané obce žije alespoň 10% (v kraji a hlavním městě Praze postačí 5 %) občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje zastupitelstvo výbor pro národnostní menšiny, jehož nejméně polovinu členů tvoří právě příslušníci národnostních menšin. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce, s výjimkou osadního výboru. Výbory plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce, a ze své činnosti odpovídají rovněž zastupitelstvu obce (viz § 118 odst. 1 ZOZ, § 77 odst. 1 ZKZ a § 77 odst. 3 ZPZ). Vůči výborům zřízeným zastupitelstvem hlavního města Prahy disponuje pravomocí ukládat jim úkoly i rada hlavního města Prahy, ovšem pouze v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem, přičemž výbory jí odpovídají jen v rámci takto jí vymezené působnosti.
Výbory mají právo předkládat zastupitelstvu obce svá stanoviska a návrhy. Nicméně zastupitelstvo obce nemá zákonem uloženou povinnost se předloženými stanovisky a návrhy zabývat. Výbory samy o sobě nemají pravomoc ukládat úkoly či realizovat opatření k nápravě. Tato činnost již náleží do působnosti zastupitelstva obce, jemuž k příslušnému rozhodnutí shromažďují podklady a navrhují případná řešení. Určitou nezávislost finančního a kontrolního výboru by měl zajistit zákaz souběžného výkonu funkce člena těchto výborů a starosty, místostarosty, tajemníka obecního úřadu a osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu (viz § 119 odst. 1 ZOZ, § 78 odst. 3 ZKZ, § 78 odst. 3 ZPZ). Každý výbor má lichý počet svých členů. Finanční a kontrolní výbory přitom mají alespoň tři členy a v kraji a hlavním městě Praze musí mít nejméně pět členů. Výbory se schází podle potřeby a o záležitostech jim svěřených rozhodují usnesením. K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů výboru (viz § 118 odst. 3 ZOZ, § 77 odst. 3 ZKZ, § 77 odst. 5 ZPZ). Po formální stránce zákon pro usnesení výboru vyžaduje písemnou formu a jeho podepsání předsedou výboru. Ačkoli to zákon nestanoví, je z hlediska právní jistoty vhodné, aby byly předmět činnosti a procedurální otázky rozhodování výborů podrobněji upraveny interním předpisem, například v jednacím řádu zastupitelstva obce či zvláštním statutem. V nich by mělo být upraveny např. I praktické sporné otázky o tom, zda mají na jednání výboru přístup třetí osoby (veřejnost, ostatní zastupitelé apod.).
Občan konkrétní obce má dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. c) ZKZ a § 7 písm. e) a § 8 písm. e) ZPZ právo nahlížet a pořizovat si výpisy z usnesení výborů obce, jakož i z usnesení komisí obce, o kterých je pojednáno níže. Občan obce však nemá ze zákona přístup na jednání výboru. Pokud takové právo nebude vyplývat z vnitřního předpisu, pak o přístupu na jednání výboru bude rozhodovat výbor ad hoc.
Jak již bylo řečeno, zastupitelstvo obce musí obligatorně zřídit finanční a kontrolní výbor, a to jako dva samostatné orgány. Nelze zřídit jeden výbor, kterému by byly svěřeny zákonem stanovené úkoly pro finanční a kontrolní výbor. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly, kterými jej pověřilo zastupitelstvo obce (viz § 119 odst. 2 ZOZ, § 78 odst. 4 ZKZ a § 78 odst. 4 ZPZ). Finanční výbor zastupitelstva kraje má explicitně vymezen širší okruh pravomocí. Dle citovaného ustanovení navíc provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem, nebo které byly na kraj převedeny, a dále provádí kontrolu využití dotací poskytnutých krajem z jeho prostředků obcím. Za tímto účelem je výbor oprávněn požadovat od obcí příslušné podklady a obce jsou povinny poskytnout výboru požadovanou součinnost.
Do působnosti kontrolního výboru, jak lze z jeho názvu dovodit, patří zejména kontrolní činnost. Kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti a plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce (§ 119 odst. 3 ZOZ, § 78 odst. 5 ZKZ a § 78 odst. 5 ZPZ). O provedené kontrole výbor pořídí zápis, jehož obsahem je údaj o tom, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala. Tento zápis poté výbor předloží zastupitelstvu obce, a to i s připojeným vyjádřením orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala (viz § 119 odst. 5 ZOZ, § 79 odst. 2 ZKZ a § 78 odst. 8 ZPZ). Více k výborům a komisím odkazujeme na metodické doporučení č. 3 Ministerstva vnitra.
Často se na nás obracejí jednotliví členové kontrolních a finančních výborů s dotazy, zda mohou vykonávat kontrolu i nad rámec pověření výboru (nejčastěji nad rámec nějakého plánu kontrol apod.). V takovém případě se domníváme, že není třeba se jako člen kontrolního či finančního výboru omezovat pouze na činnosti těchto výborů, jelikož kontrola obce je de facto imanentní součást a smysl výkonu mandátu zastupitele. Jinými slovy, jakýkoli zastupitel je oprávněn vyžádat si od obce veškeré potřebné dokumenty k vykonání “jeho vlastní kontroly”. Kontrolou tedy není oprávněn výhradně kontrolní nebo finanční výbor. A to i v případě, pokud by se výbor usnesl na tom, že daná záležitost se kontrolovat nebude. Takové usnesení pak, podle našeho názoru, nemůže být použit jako argument zaměstnanců obce k odmítnutí poskytnutí informací konkrétnímu zastupiteli. (více k právům zastupitele zde)
Otázkou je, zda takové oprávnění na vykonání kontroly bez vůle výboru má i člen výboru, který není zastupitelem.