Chraňte whistleblowery, pro veřejnou kontrolu jsou nezbytní. Vzkazuje Evropský Parlament.

Podle Evropského Parlamentu je nezbytné, aby státy chránily oznamovatele nekalých praktik (whistleblowery). K zajištění veřejné kontroly jak národních vlád, tak institucí EU i jejich fungování, je podle Evropského Parlamentu nezbytná dobrá legislativa k ochraně whistleblowerů, přístupu k informacím i transparentnosti lobbyingu. Minulou středu svou rezolucí vyzval Evropskou komisi, aby příslušné právní předpisy prosazovala.

Ti méně bystří mohou uvedenou výzvu považovat za „diktát“ Evropského parlamentu. Ti ostatní budou ovšem napjatě sledovat, zda se tato výzva stane pouhou proklamací nebo se i u nás dočkáme adekvátní ochrany osob, které se rozhodly chránit veřejný zájem.

Proč? Pár čísel…

V celosvětovém průzkumu hospodářské kriminality provedeném společností PricewaterhouseCoopers Global, 23 % respondentů, kteří ve společnostech čelili závažné hospodářské trestné činnosti, uvedlo, že jednání byla odhalena pomocí systému pro oznamovatele (anonymní linkou, helplines, atp.) nebo nahlášením uvnitř organizace (PWC 2014).  Obdobně výzkum provedený KMPG ukazuje, že mezi případy hospodářské kriminality z celkových 596 analyzovaných bylo 19 % případů odhaleno oznamovateli (KPMG 2014). I Česká republika již zná příklady, kdy oznámení vedlo k odhalení trestné činnosti a jejímu následnému potrestání.

Oznamovatelé nekalých jednání ovšem často čelí odplatě za své jednání. Česká společnost se k nim staví minimálně rozpačitě – většinou ve škále od negativního vnímání oznamovatelů jako práskačů, přes jistou dávku pohrdání a značkování oznamovatelů za blázny, až po případy glorifikace oznamovatelů za hrdiny.

 Jak chráníme oznamovatele u nás

V  České republice doposud neexistuje žádný právní předpis, který by komplexně upravoval problematiku oznamovatelů nekalých jednání[1]. Na rozdíl od např. Velké Británie, Irska, Lucemburska, Rumunska, Slovinska a od nového roku i sousedního Slovenska, kde se oznamovatelé nekalých jednání těší komplexní legislativní ochraně.

Přestože byl v roce 2013 vytvořen věcný návrh a následně paragrafové znění zákona na ochranu oznamovatelů, u návrhu zůstalo, nebyl vládě ani předložen (částečně pro ochod jeho iniciátorky, tehdejší místopředsedkyně Vlády Karolíny Peake).

Současná Vláda v aktuální Koncepci boje s korupcí a Akčním plánu na rok 2015 formulovala naopak jako jednu ze čtyř priorit vládního boje s korupcí legislativní řešení ochrany oznamovatelů korupce. Za tímto účelem byla zřízena pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu.

Částečnou ochranu oznamovatelů připravuje Ministerstvo vnitra. To v těchto dnech pracuje na textu nařízení Vlády k ochraně oznamovatelů vyplývající ze služebního zákona.Týkat se tedy bude jen státních zaměstnanců.

Pomáháme oznamovatelům

Přestože v současné chvíli neexistuje konkrétní legislativní představa, není možné rezignovat na pomoc oznamovatelům ve stávajících podmínkách.

Bezplatná právní poradna Oživení přijímá podněty týkající se korupce především emailem [email protected], nebo telefonicky, poštou  apod. Právní poradna je pro oznamovatele často prvním kontaktním místem. Konzultace jim pomáhají se zorientovat v možnostech dalšího postupu. Je jim nabídnuta konkrétní pomoc při řešení jejich kauzy, zpracování podání či asistence při medializaci jejich případu apod.

A nejen to. Pro oznamovatele právě připravujeme a v první polovině roku spustíme v ČR vůbec první možnost důvěrného podání přes zabezpečené webové rozhraní GlobalLeaks , které garantuje anonymitu oznamovatelů a ztransparentní proces vyřízení jejich podnětů.

V rámci členství v pracovní komisi předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu se budeme i nadále snažit podpořit funkční legislativní řešení.

Zároveň realizujeme a nabízíme školení pro zástupce veřejné správy i soukromého sektoru, jak nastavit interní mechanismy oznámení (help lines, otevřených linek) v rámci organizace, aby oznámení mohla mít preventivní efekt, tzn., aby se případným škodám předešlo.

Více informací: Franková Lenka, [email protected]

 

[1] Ochrany oznamovatelů se částečně dotýkají ustanovení např. zákoníku práce, trestního řádu a některých dalších. K tomu blíže: www.oziveni.pokusnastranka.cz/wp-content/uploads/2013/08/ochrana-oznamovatelu-whistlebloweru-analyza-oziveni.pdf

Facebook
Twitter
Zatím tu nejsou žádné komentáře.

Přidejte komentář