Téměř po roce potvrdil Ústavní soud svým usnesením opakování komunálních voleb ve Strakonicích.
Přestože takový závěr nezní nijak třaskavě, odůvodnění v usnesení Krajského soudu, následně potvrzené Ústavním soudem, je přelomové. Důvodem pro zrušení voleb se stalo účelové omezení volební kampaně pro kandidující politické subjekty, a to jak na výlepových plochách po městě, tak v radničním zpravodaji a místní televizi.
Tedy za jednání, která důvěrně zná mnoho „opozičních“ stran po celé republice. Přestože ne všude dosahuje takové míry a prokázané účelovosti.
Samotná možnost soudního přezkumu voleb je omezena na porušení volebního zákona. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí je ale co do úpravy volební kampaně tak strohý, že ho v praxi téměř porušit nelze. K přezkumu voleb tak došlo proto, že Krajský soud odmítl takový výklad jako příliš formalistický a přezkum regulérnosti volební kampaně odůvodnil kontrolou základních práv zaručených Ústavou a Listinou základních práv a svobod.
Ačkoli právní úprava pojí aktivní legitimaci k podání návrhu výslovně s porušením zákona o volbách, jen ryze formální výklad by mohl soud vést k závěru, že by snad měl rezignovat na soudní kontrolu stran ústavně zaručených práv a práv obsažených v Listině základních práv a svobod, neboť nelze vyloučit, že by mohlo dojít k narušení rovné soutěže politických sil a také práva na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (argumentum a minori ad maius). – č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí.
(rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17.05.2019, čj. 52 A 16/2018 – 310)
Meritem soudního přezkumu byl důkazní postup, který popsal s využitím tzv. algoritmu volebního přezkumu Nejvyšší správní soud v usnesení z roku 2004 a který definuje tři základní požadavky pro vyhovění volební stížnosti:
- nezákonnost, tedy porušení (volebního) zákona;
- souvislost, vztah mezi nezákonností a výsledkem voleb;
- intenzita nezákonnosti, která výrazně zpochybňuje výsledek voleb, tj. odůvodňuje závěr, že nebýt nezákonnosti, volby by dopadly odlišně.
Třetí podmínka byla zároveň v roce 2016 zpřísněna novelou volebního zákona. V §60 odst. 2 až 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí se nově požaduje důkaz “hrubého porušení voleb”, nikoliv pouhého předpokladu, že by výsledky mohly dopadnout odlišně.
V případě Strakonic soud odvodnil jednotlivé kroky následovně:
Ad (1) k porušení zákona – rovnosti a férovosti volební soutěže – vedly aktivní kroky rady města, která ze své pozice omezovala volební kampaň politické konkurence. Prvním prokázaným omezením bylo skupování výlepových ploch v centru města a následně přijatý zákaz výlepu politické reklamy. Druhým pak měsíc před volbami přijaté usnesení o zákazu politické reklamy ve zpravodaji, kdy ovšem starosta stále informoval o dění ve městě například článkem s názvem „Město Strakonice hospodařilo čtyři roky na výbornou.“:
„Skutková zjištění odůvodňují závěr o účelovém postupu představitelů Strakonické Veřejnosti vůči politické konkurenci v období volební kampaně a době jí bezprostředně předcházející, tím, že uplatněním vlastních pravomocí a jiného vlivu omezovali podmínky pro vedení volební kampaně politické konkurence způsobem pro politickou konkurenci nepředvídatelným a zároveň této své mocenské a informační převahy využívali ve vlastní kampani. Tím došlo k podstatnému narušení rovnosti a férovosti volební soutěže.“
(nález Ústavního soudu, cit. v usnesení krajského soudu)
Ad (2) přesvědčivě byla prokázána i souvislost mezi omezením kampaně a volebními výsledky:
„[…]jsou naplněny i podmínky druhého kroku výše nastíněného algoritmu, tedy souvislost mezi volební vadou a volebním výsledkem. Představitelé Strakonické Veřejnosti měli, jak plyne z provedeného dokazování, privilegovanou možnost působení na voliče, zatímco jejich politická konkurence musela své kroky ve volební kampani přizpůsobovat podmínkám měněným nepředvídatelným způsobem, což se projevilo i na viditelnosti jejich kampaně ve městě.“
(nález Ústavního soudu, cit. v usnesení krajského soudu)
“Krajský soud dále hodnotil poznatky o vlivu politické reklamy na rozhodnutí voličů a s odkazy na odbornou literaturu dospěl k závěru, že dominantní vliv mají právě tradiční formy – billboardy a tisk; obecní zpravodaje představují v regionálním kontextu bezkonkurenčně nejvýznamnější informační kanál, působící především na pasivní (neaktivní – nezvídavé) voliče, kteří se rozhodují zpravidla až v samotném průběhu předvolební kampaně. Tyto závěry opírá krajský soud také o výsledky voleb nových lokálních subjektů, které oslovili voliče právě volebními kampaněmi, šlo o subjekty jak bez politické historie, tak i bez celostátní působnosti; k tomu uvedl příklady těch, jež měly v rovné a neomezované volební kampani více než 10% zisk hlasů.”
(usnesení Krajského soudu)
Ad (3) právě kvůli třetí podmínce, prokázání hrubého porušení voleb, bylo první usnesení krajského soudu Ústavním soudem vráceno k doplnění. Mezitím však došlo ke skartaci hlasovacích lístků ze strany strakonického městského úřadu (starosta v té době zastával i dlouhodobě neobsazenou pozici tajemníka úřadu), krajský soud tak přistoupil k matematicko – politologickému výpočtu, který byl ÚS shledán jako dostatečně průkazný:
„Dominance Strakonické Veřejnosti je v kontextu výsledků voleb v jiných podobně velkých městech rovněž zcela výjimečná. Důsledkem krajským a Ústavním soudem ČR konstatovaného „podstatného narušení rovnosti a férovosti volební soutěže“ není jenom nebývale vysoký zisk vítězného subjektu, ale taktéž obrovský propad soupeřících subjektů, z nichž 71,4 % vůbec nepřekročilo 5% uzavírací klauzuli.(…)Průměrný počet takto nepostoupivších subjektů je v referenční skupině měst ale pouze 17,1 % listin.“
(usnesení Krajského soudu)
„Na základě znalosti působení volebních kampaní a jejich účinků na voliče, lze tvrdit, že nemohou-li kampaně politických stran naplnit svůj mobilizační, informační i přesvědčovací rozměr (např. omezením venkovní politické reklamy, omezení inzerce v lokálních periodicích – včetně zpravodajů vydávaných obcemi), nebude dostatečně aktivován politický zájem voličů, ani jejich stranická podpora, což se negativně promítne do volebních zisků subjektů, kterým byla znemožněna standardní a regulérní volební kampaň. Jakékoli omezení politické reklamy konkurenčních subjektů (ať už formou zásahu do možnosti zaplatit si inzerci v obecních zpravodajích či na venkovních plakátovacích plochách) znamená zásah do soutěživosti voleb.“
(usnesení Krajského soudu)
Upozornění na závěr je tedy jasné: účelová snaha zamezit konkurenčním subjektům přístup ke komunikačním kanálům města v době volební kampaně může v důsledku vést až k vyslovení neplatnosti voleb samotných:
„Zjištěný a prokázaný účelový postup vládnoucího politického subjektu, který v období volební kampaně a době jí bezprostředně předcházející uplatněním vlastní pravomoci a jiného vlivu omezí podmínky pro vedení volební kampaně politické konkurence a zároveň tuto svou mocenskou a informační převahu využije pro vlastní kampaň, čímž prokazatelně hrubě ovlivní výsledky voleb, zakládá důvod pro vyslovení neplatnosti voleb ve smyslu § 90 soudního řádu správního.“
Zatím tu nejsou žádné komentáře.