Evropa začne chránit whistleblowery, připravit se musí instituce i firmy

Česko má podle nové evropské směrnice chránit oznamovatele nekalostí, ale nestíhá připravit zákony. Veřejné instituce i firmy se ovšem novou směrnicí stejně budou muset řídit. Pomůže jim GlobaLeaks?

Lidé, kteří upozorní na porušování zákona nebo veřejného zájmu, budou v Evropské unii chráněni. V říjnu 2019 to schválil Evropský parlament. Česku zbývají necelé dva roky na převedení evropské směrnice. Legislativní proces zatím běží bez zřejmých výsledků. Veřejná správa i firmy se ale musí na ochranu oznamovatelů nekalostí stejně připravit. “Ochrana oznamovatelů bude zaručena směrnicí v celé Evropské unii již během příštího roku. Bez odpovídajícího přenesení do české legislativy ovšem hrozí, že ochrana pro oznamovatele fungovat nebude nebo dojde ke zmatku jako u GDPR,“ říká expertka na whistleblowing  Lenka Svobodová z Oživení. 

Právní ochrana whistleblowerů, jak se oznamovatelům nekalostí také říká, zatím platila jen v některých zemí unie, například na Slovensku či v Irsku. Od příštího roku budou oznamovatelé chráněni v celé Evropské unii.  Některé státy již novou evropskou normu, která významně mění postavení a ochranu oznamovatelů, zvládli připravit, například Španělsko. Česká republika v tomto procesu zatím poměrně výrazně zaostává, navíc je téma opomíjeno dlouhodobě.

Malá ochrana a žádná oznámení

Whistleblowing se potencionálně týká velkého množství lidí. Podle ankety, kterou si v roce 2016 nechal zpracovat český úřad vlády je například korupce ve státní správě relativně častým jevem, málokdy je ovšem oznámena. Z 2000 respondentů jich 16 % uvedlo, že na jejich pracovišti došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání. Celkem 144 osob bylo korupčnímu jednání přímo svědkem. Většina z nich ale korupci neoznámila[1]. Ani v soukromých firmách není dle všeho situace o moc lepší.[2] “ Bez větší ochrany oznamovatelů se takovému výsledku ani nelze divit,” podotýká právnička Lenka Ježková z Oživení.

Od roku 2010 se v Česku uskutečnily dohromady tři neúspěšné pokusy zvýšit ochranu oznamovatelů pomocí komplexní právní úpravy. Nakonec se ve spěchu při překotném schvalování služebního zákona v roce 2014 přijalo nařízení vlády, které ovšem pozitivní změnu nepřineslo. “Vznikl sice institut prošetřovatele, který by měl jednotlivá oznámení prověřit a sjednat nápravu, rychle se ale ukázalo, že ve skutečnosti na to nemá dost pravomocí,”  říká Lenka Ježková z Oživení. Podle ní chybí ochraně oznamovatelů dlouhodobě mezi politiky, a to především v parlamentu, vlajkonoš. Někdo, kdo by se za téma jednoznačně postavil a zasazoval se za zájmy oznamovatelů před zákonodárci i navenek.

Směrnice nově rozšiřuje oblasti, kterých se whistleblowing týká. Kromě korupce a podvodů  míří také na veřejné zakázky, bezpečnost výrobků, ochranu osobních údajů, životní prostředí, veřejné zdraví nebo ochranu spotřebitelů. Mimo to mají být směrnicí chráněni nejen zaměstnanci, ale i další lidé, kteří se v souvislosti se svojí pracovní činností mohou o protiprávním jednání dozvědět. Navíc se nová opatření dotýkají nejen veřejného sektoru, ale i soukromých firem.  Největším rozdílem oproti současnosti je ale razantní zvýšení úrovně ochrany oznamovatelů.  “Whistblowery nebude tak jednoduché vyhodit z práce, popřípadě kvůli oznámení na pracovišti šikanovat, přeřazovat na horší pozice a podobně,“ vysvětluje Lenka Svobodová.

Poslední pokus

Česká republika má nyní necelé dva roky na poslední pokus. V této lhůtě musí totiž do tuzemského právního řádu promítnout schválenou evropskou směrnici o ochraně osob, které oznamují porušení práva EU. Ministerstvo spravedlnosti sice od listopadu pracuje na paragrafovém znění, práce ale neprobíhá příliš ideálně. Původně měl být návrh zákona k dispozici již v prosinci, nyní byl termín posunut na konec února. Vzhledem k délce projednávání českých zákonů se množí obavy, zda se podaří legislativní proces včas dotáhnout do konce. Pokud ne, začne v květnu 2021 evropská směrnice platit automaticky.  “V praxi to s sebou přináší velkou míru nejistoty pro všechny zúčastněné,“ vysvětluje Lenka Svobodová. Expertka z Oživení připomíná obdobnou situaci, která nastala při transpozici jiné evropské legislativy, tentokrát na ochranu osobních údajů – GDPR, kterou se též včas nepodařilo schválit. “Zmatky kolem GDPR máme ještě všichni v živé paměti a jistě je nechceme s ochranou  whistleblowerů opakovat, “ podotýká Lenka Svobodová.

Jedním z řešení, které může institucím i firmám situaci ulehčit, je celoevropský projekt Expanding Anonymous Tipping (EAT), který v České republice pomáhá zavádět nezisková organizace Oživení.  V jeho rámci funguje anonymní rozhraní GlobaLeaks. Jde o interní oznamovací mechanismus, který směrnice vyžaduje. Rozhraní chrání identitu oznamovatelů i obsah jejich oznámení. „Kromě  podpory whistleblowerů Oživení v rámci projektu nabízí i možnost právní pomoci,” říká právnička Lenka Ježková. K prvním zájemcům v Česku  patří městská část Brno střed. GlobaLeaks, který funguje v dalších jedenácti evropských zemí, cílí nejen na státní sektor a samosprávy, ale i soukromé firmy, jež se budou muset směrnicí také řídit. V zahraničí jej využívají instituce jako

Protikorupční agentura ve Valencii, Národní protikorupční úřad Itálie či Mezinárodní trestní soud.  GlobaLeaks ale používají i neziskové organizace a novináři (např. italské IRPILeaks, či maďarské Atlatszo) nebo korporátní firmy jako Dr. Oetker, Edison či Falck.

 

Hlavní změny, které směrnice přináší

 

Nejen oznamování korupce

Whistleblowing bývá často nesprávně spojován výlučně s oznamováním korupce či podvodů. To je neodůvodněné omezení oblastí, na které zaměstnanci mohou často upozornit a autoři evropské směrnice toto reflektují. Chráněni mají být oznamovatelé pokud půjde o  veřejné zakázky, bezpečnost výrobků, ochranu osobních údajů, životní prostředí, veřejné zdraví nebo ochranu spotřebitelů. Upozornění se může týkat i nekalé reklamy, omezení hospodářské soutěže či obcházení a zneužívání pravidel. Členským státům je přitom dovoleno tento seznam dále rozšířit. Z hlediska závažnosti se může jednat o pouhé podezření z přestupku či trestného činu. Jedná se o důležitý preventivní prvek pro předcházení trestné činnosti.

 

Rozšíření okruhu chráněných osob

Směrnice požaduje, aby chráněni byli nejen zaměstnanci, ale i další osoby, které se v souvislosti se svojí pracovní činností mohou dozvědět o protiprávním jednání. Jedná se například o uchazeče o zaměstnání, osoby samostatně výdělečně činné, akcionáře firmy, ale i její dodavatele. Zde autoři zohlednili, že rozhodující je přístup oznamovatelů k informacím, díky nimž mohou identifikovat případná rizika v již v rané fázi, nikoliv jejich formální vztah k organizaci.

 

Zvýšení ochrany

Lidé v Česku se mohou už dnes bránit výpovědi podle zákoníku práce a domáhat se i náhrady škody. To je ale obrana až následná. Ve chvíli, kdy je proti zaměstnanci uplatněno nejtvrdší opatření, a sice že přijde o místo, je odkázán na soudní řízení, což je vyčerpávající, jak fyzicky, tak finančně (napadá neplatnost výpovědi a nesmí být proto zaměstnán jinde po dobu zpravidla několikaletého soudního řízení). Směrnice proto zdůrazňuje prevenci a výslovně stanoví zákaz odvety, třeba zastrašování či obtěžování. Stanoví jasný požadavek, aby se oznamovatelé chránili ještě před tím, než dojde k odplatě ze strany zaměstnavatele.

Jednou z diskutovaných možností je, že by zákon zakazoval výpověď, zbavení funkce nebo přeložení pracovníka na jiné místo do doby, než se celá věc prošetří. Pokud by firma přesto takového zaměstnance přeřadila na nižší pozici, považovalo by se takové jednání za neplatné.

 

Nový úřad

Směrnice apeluje na to, aby subjektem příslušným k přijímání oznámení a jejich vyhodnocení byl nezávislý orgán. Na státech ponechává, zda se bude jednat o stávající či úplně nový. Podle dosavadních diskusí to vypadá, že to je právě kámen úrazu. Zatímco neziskové organizace požadují, aby orgán byl nezávislý jak finančně, tak organizačně a stál tedy mimo ústřední orgány státní správy, legislativci ponechávají tuto možnost stále otevřenou.

 

Zahrnutí soukromého sektoru

Nově se ochrana oznamovatelů dotkne významně i soukromého sektoru. Nová pravidla zavádí povinnost vytvořit bezpečné kanály pro oznamování aktivit porušujících právní předpisy EU, a to uvnitř podniků či organizací i vůči veřejným orgánům. Firmy budou muset určit, kdo a jak bude přijímat oznámení a jak bude podnět zpracován. To se dotkne všech společností s více než 50 zaměstnanci. Taktéž se úprava vztáhne na státem vlastněné či ovládané právnické osoby a obce s více než 10.000 obyvateli.

 

 

---

[1]https://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/poskytovani-informaci/poskytnute-informace-na-zadost/Priloha-c–3—Vyhodnoceni-vysledku-dotaznikoveho-pruzkumu.pdf

[2]Průzkum EY z roku 2017. https://byznys.ihned.cz/c1-65686290-cesti-zamestnanci-neohlasuji-korupci-nevedi-jak-na-to-a-nechteji-byt-za-bonzaky