Regionální žurnalistika v zemích Visegrádské čtyřky jednoznačně není v dobré kondici. Všechny země spojuje nefunkční systém regulace a zákonných pravidel, jehož výsledkem je zcela nepřehledné mediální prostředí. Změny na mediálním trhu vedly k tomu, že mizí nezávislé regionální redakce a přežívají subjekty, které fungují v symbióze s regionálními nebo vládními politiky. To jsou zjištění, která přinesl výzkum situace v ČR, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku.
Až na specifika maďarské mediální scény je situace ve všech zemích velmi podobná, nezávisle na tom, s jakými problémy se potýkají veřejnoprávní a celostátní média. Regionální situace je opomíjená a tím vzniká prostor pro bujení právě těch neduhů, které jsou tolik hlídané a debatované na národní úrovni. V případě Maďarska se snaží kontrolu držet přímo vládní strana Fiedesz, v ostatních zemích jsou dominantní regionální zájmy a vazby, přestože i v Polsku si dominanci nad regionálním tiskem drží největší petrochemická společnost Orlen, úzce spjatá s vládní stranou Právo a Spravedlnost.
„Nejpodstatnějším dopadem je mizející kontrolní role médií. Většina informací pochází přímo od politického vedení, často chybí kontext informací i opoziční názory na přijímaná rozhodnutí,“ vysvětluje Šárka Zvěřina Trunkátová, předsedkyně spolku Oživení.
Příčin je několik. Malá ekonomická udržitelnost nezávislých redakcí, centralizace obsahu u médií s regionálními mutacemi a ochota samospráv finančně podporovat média, která vytváří pozitivní obraz o politických představitelích regionů. Regionální úrovni pak dominují radniční zpravodaje přímo vydávané městy a kraji.
Zdroje jsou, chybí kvalita
Detailnější pohled na situaci v ČR ukazuje, že problémem není nedostatek financí. Do spousty medií plynou veřejné finance a posilují vazby mezi novináři a politiky.
„Na regionální úrovni se masivně točí veřejné peníze. I média vydávaná soukromými subjekty mají různé smlouvy s okolními městy – na reklamu, na speciální přílohy. Stejně tak vydavatelství fungující na regionální úrovni mixují ve svém portfoliu radniční zpravodaje s dalšími typy časopisů a novin“, dodává Marie Krutišová, koordinátorka projektu.
Jen kraje zaplatily regionálním televizím v letech 2018–2021 přes 146 milionů korun, kdy 73 % této částky utratily 3 kraje – Moravskoslezský, Středočeský a Olomoucký.
TV Polar, jedna z regionálních stanic, ve stejném období získala z veřejných peněz téměř 70 milionů korun. Téměř každé město a kraj vydává svůj zpravodaj. Další finance jdou na sociální sítě a na reklamu v dalších médiích a obdobně postupují příspěvkové organizace měst a krajů.
Jak situaci zlepšit?
Stát by si měl přiznat, že důležitá nejsou jen celostátní média, ale i ta regionální. Ve všech státech experti postrádají dostatečná pravidla, stejně jako systémovou finanční podporu kvalitních nezávislých médií. Bez těchto změn bude pokračovat prorůstání regionálních médií a politiků na regionální úrovni, což oslabuje celkovou důvěryhodnost médií.
Více informací o projektu a výstupy analýz naleznete na www.oziveni.cz/projekty/project-v4/
Projekt vznik za podpory VISEGRANDSKÝ FOND, ve spolupráci s dalšími nevládními organizacemi:
Transparency International Slovensko
Siec Obywatelska
Kontakt pro média:
Marcela Janíčková, PR a komunikace [email protected]
Šárka Zvěřina Trunkátová, předsedkyně Oživení z.s.
Celé znění tiskové zprávy Tisková zpráva_Regionální média_21_02_2023
Zatím tu nejsou žádné komentáře.