V březnu 2025 se v Londýně uskutečnily dvě konference zaměřené na dodržování mezinárodních sankcí. Zúčastnili se jich odborníci na právo, bezpečnost, mezinárodní obchod i compliance. Jedním z účastníků byl také náš tehdejší konzultant Filip Široký. Co si z konference odnesl?
Roste export do třetích zemí. A co dál?
V posledních dvou letech prudce vzrostl vývoz zboží z EU do zemí jako Turecko, Spojené arabské emiráty nebo Kazachstán. Právě tyto státy pak často slouží jako „přestupní stanice“ pro zboží, které dále míří do Ruska – a obchází tak sankce.
Podobný trend vidíme i v Česku. Vývoz z ČR do Kyrgyzstánu vzrostl až desetkrát. Nárůst zaznamenáváme i u Kazachstánu, Arménie, Gruzie nebo Turecka. Často se jedná o společnosti, které před válkou vyvážely přímo do Ruska – nyní vyvážejí do těchto zemí.
Sankce: Evropská reakce? Nová směrnice
Evropská unie na podezření z obcházení reagovala zařazením porušování sankcí mezi tzv. unijní trestné činy. V květnu 2024 vstoupila v platnost nová směrnice (2024/1226), která zpřísňuje tresty. Fyzickým osobám může hrozit až 5 let vězení, firmám až 5 % z ročního obratu jako pokuta.
Česko má směrnici implementovat do května 2025. Podle dostupných informací však hrozí, že to nestihne. A stejně jako v případě Směrnice o ochraně oznamovatelů může zpoždění vést k pokutám.
Mezitím Finanční analytický úřad (FAÚ) a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) řeší desítky podezření na porušení sankčních opatření.
Sankce bez důsledné kontroly nefungují
Zkušenosti ze Spojeného království nebo USA ukazují, že efektivní vymáhání vyžaduje jasné rozdělení pravomocí a důslednou koordinaci. Evropská unie naopak zůstává značně decentralizovaná. Pokud nebude mít jednotný přístup k vymáhání sankcí, hrozí, že se tato opatření stanou jen formalitou, která nemá reálný vliv.
Podrobný report naleznete zde.
Zatím tu nejsou žádné komentáře.