Praha, 17. září 2025
Výběr vedení bez transparentních výběrových řízení, utajené odměňování manažerů, neveřejné cíle a strategie i postupy ztěžující získání informací. Analýza 30 státních firem, kterou zveřejnila organizace Oživení, ukázala, že řízení podniků zůstává uzavřené, bez dostatečné odpovědnosti vůči veřejnosti
Veřejnosti chybí základní nástroje, jak posuzovat efektivitu hospodaření nebo výkon vedení státních firem. Ty přitom hospodaří s majetkem více jak 1,3 miliard korun, pracuje zde 85 tisíc zaměstnanců a jejich roční obrat je srovnatelný s ročními výdaji na zdravotnictví. Státní podniky většinově neposkytly konkrétní měřitelné výkonnostní cíle, není tedy jasné, zda a jak jejich efektivitu někdo vyhodnocuje.
„Stát jakožto vlastník musí firmám stanovit jasné a ambiciózní cíle a zveřejnit je, aby si veřejnost jako de facto akcionář mohla udělat obrázek, nakolik firma funguje dobře, nebo špatně. Transparentní cíle navíc motivují management k jejich naplnění,“ říká právnička Oživení, Šárka Míková.
Nejasná pravidla se týkají i personální oblasti: veřejnost prakticky nevidí profesní minulost členů kontrolních orgánů a ani jeden z generálních ředitelů zkoumaných firem nebyl dosud vybrán v transparentním výběrovém řízení. Současně většina firem zamlčuje odměňování vrcholového vedení, zatímco odměny členů dozorčích rad často neodpovídají rozsahu jejich odpovědnosti.
„Rozhodování za zavřenými dveřmi vytváří prostor pro politické obchody a snižuje důvěru i efektivitu. Firmy řídí top manažeři, je proto dobré využít jejich potenciál a motivovat je skrze kompetentní dozorčí rady a veřejnou kontrolu,“ říká předsedkyně organizace Oživení, Šárka Zvěřina Trunkátová.
Veřejný majetek, neveřejná odpovědnost
Jen u tří firem z třiceti víme, na jakých dalších pozicích působí jejich manažeři – ať už jde o orgány obchodních společností, spolků či samosprávy. Většina firem, které poskytují dotace nebo sponzoring, nezveřejňuje jasná pravidla pro jejich získání. Hladce neprobíhalo ani získávání informací.
„Firmy často zdůrazňují své specifické postavení, když odmítají zveřejnit některé informace. Většina jejich argumentů však nemůže před informačním zákonem obstát. Je důležité, aby se transparentnost stala standardní součástí DNA firemní kultury,“ říká Šárka Zvěřina Trunkátová.
Firmy v plném vlastnictví státu pro občany zajišťují klíčové služby – od správy lesů přes dopravní infrastrukturu až po energetiku či obranu státu. Celkem stát vlastní 55 firem, analýza hodnotila 30 firem s největším obratem.
„Lidé obecně nemají příliš dobré mínění o fungování státu. Tlak na transparentnost je proto velmi důležitý právě pro zvýšení důvěry společnosti ve stát a státní firmy hrají v tomto ohledu už i kvůli objemu spravovaných financí důležitou roli,“ uzavírá Filip Pertold, ekonom IDEA při CERGE-EI.
O projektu:
Cílem projektu Transparentní Česko je posoudit, jak otevřeně jsou státní firmy řízeny, jak nakládají se svěřeným majetkem a jak informují veřejnost. Sledujeme, zda se chovají jako moderní veřejní správci, nebo spíše jako uzavřené korporace mimo dosah veřejné kontroly. Ukazujeme rozdíly mezi těmi, kteří jdou příkladem, a těmi, kteří zaostávají za očekáváním veřejnosti.
Zatím tu nejsou žádné komentáře.