Vážení,
po zpracování analýzy veřejných zakázek, vydání článku v HN o veřejných zakázkách SŽDC a vydání reakce ze strany vedení SŽDC máme potřebu se k tomuto tématu opětovně vyjádřit.
Divíme se tak ostré a negativní reakci na objektivní data o zadávání zakázek SŽDC, domníváme se, že pokud uvnitř SŽDC probíhá tak kvalitní kontrola, jak se konstatuje v tiskové zprávě SŽDC, neměla by být tato alarmující čísla pro SŽDC žádným překvapením. Na druhou stranu, naše kritika zdaleka nemíří pouze na veřejné zakázky SŽDC. Naším cílem je upozornit na to, že oblast sektorových veřejných zakázek je značně problematickou výjimkou ze zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”). Z našeho pohledu neexistuje racionální důvod, proč by SŽDC nemělo podléhat stejným pravidlům, jako ostatní veřejní zadavatelé, jako je kupř. Ředitelství silnic a dálnic.
K jednotlivým argumentům v tiskové zprávě SŽDC uvádíme následující:
1) V úvodu TZ se SŽDC ohrazuje proti faktům uvedených v článku a označuje je za nepřesné. Neuvádí však žádný konkrétní případ nepřesnosti. Navíc potvrzují, že Oživení vycházelo z dat poskytnutých samotným SŽDC. Argument nepřesnosti tak není ničím podložen.
2) SŽDC hájí svůj postup tím, že je podle zákona veřejným zadavatelem a postupuje podle zákona.V článku však tento fakt nebyl rozporován a stejně tak nebylo konstatováno, že by SŽDC postupoval v rozporu se ZZVZ. Taktéž nebylo konstatováno, že by si SŽDC počínalo zcela ledabyle při zadávání podlimitních sektorových zakázek, naopak v článku je jasně uvedeno, že tyto zakázky jsou zadávány podle vnitřních předpisů SŽDC.
3) SŽDC nesouhlasí s naším výrokem o nízké transparentnosti zadávacích řízení. V článku jsme poukazovali na nízkou transparentnost sektorových podlimitních zakázek, zejména na stavební práce (na ty šlo ve sledovaném období 46 % všech financí, tedy více než 10 mld. Kč) Nízkou transparentností jsme měli na mysli hlavně to, že SŽDC aktivně nezveřejňuje informace o způsobu hodnocení nabídek (tj. kdo podal nabídky, jaké nabídky byly vyřazeny, jaké hodnoceny, podle jakých kritérií a v jakém pořadí) – tedy základní informace o regulérnosti soutěže, bez kterých nelze zadávací proceduru považovat za transparentní. Podle směrnice SŽDC č. 53 pro zadávání veřejných zakázek má SŽDC pouze povinnost uveřejnit výzvu k zakázce na webu SŽDC a smlouvu v registru smluv.
4) SŽDC se ohrazuje proti naší kritice vysokého počtu soutěží s jedinou nabídkou. Nerozporuje však publikovaná čísla, ale snaží se problém bagatelizovat argumentem, že počet nabídek v soutěži nemůže ovlivnit. S tímto postojem však nemůžeme souhlasit, existuje řada nástrojů, jak zvýšit zájem firem o zakázky.
5) SŽDC se ohrazuje proti našemu konstatování, že na zadávání sektorových podlimitních zakázek se nevztahuje dohled ÚOHS.
Při našem hodnocení jsme vycházeli z předpokladu, že všechny podlimitní sektorové zakázky jsou zadávány v souladu se ZZVZ a tudíž jsme nebrali v potaz obecnou možnost ÚOHS přezkoumat oprávněnost použití zákonné výjimky, v našem případě sektorových podlimitních zakázek. Chtěli jsme poukázat na hlavní problém, a to že proti nesprávnému postupu SŽDC při zadávání těchto sektorových podlimitních zakázek nelze uplatnit žádné zákonné opravné prostředky, např. si stěžovat na disrkiminaci, proti nejasným zadávacím podmínkám, procedurálním nedostatkům atp., jako je tomu u standardních zadávacích řízeních podle ZZVZ.
Právě absence nezávislého dohledu nad postupem zadavatele činí tuto skupinu zakázek rizikovější z hlediska možných narušení obecných principů transparentnosti, rovnosti účastníků, zákazu diskriminace a přiměřenosti. Považujeme za zásadní upozornit veřejnost na to, že skrze veřejné zakázky bez vnějšího dohledu SŽDC zadalo ve sledovaném období 46 % všech investic.
Oživení v článku vůbec nezpochybňuje, že by zakázky SŽDC nepodléhaly jiným kontrolním mechanismům veřejné správy (např. interní audit, ministerstvo dopravy, NKÚ…). To, že žádný z kontrolních orgánů na SŽDC nedošel k závěrům, které zaznamenalo naše sdružení, ještě neznamená, že daná pochybení neexistují.
Naopak jsme nuceni upozornit na nepravdivé tvrzení SŽDC, že ani rozsáhlá kontrola NKÚ nepotvrdila pochybení, která se v článku objevila. Je nám známo, že min. v roce 2015 NKÚ konstatoval ve své zprávě z kontrolní akce č. 14/21 “Peněžní prostředky určené na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah”, že při výběru dodavatelů omezoval SŽDC počet možných uchazečů příliš tvrdými kvalifikačními požadavky. Dále konstatovali kontroloři právě u podlimitních zakázek řadu nedostatků, jako např. nerovné zacházení s uchazeči, nestandardní průběh zadávacího řízení nebo neopodstatněné vyloučení uchazeče.
Vypadá to tedy, že se kontrolní orgány naopak s našimi závěry spíše ztotožňují.
6) Naši kritiku příliš krátkých lhůt pro podání nabídek již bohužel nechává SŽDC bez reakce. Odvolává se pouze na blíže neurčenou zadávací praxi a zkušenosti. Jen pro srovnání, minimální lhůta pro sektorovou podlimitní zakázku na stavební práce v hodnotě 100 mil. Kč je podle směrnic SŽDC min. 14 pracovních dnů. Minimální lhůta pro obdobně velkou stavební zakázku podle ZZVZ v otevřeném řízení pro podlimitní zakázky je 20 pracovních dnů. Nelze tedy tvrdit, že o třetinu kratší lhůta by byla k velikostem takto zadávaných veřejných zakázek přiměřená.
Za Oživení, o.s.
Mgr. Martin Kameník,
předseda sdružení
Zatím tu nejsou žádné komentáře.