Jaký je rozdíl mezi železničáři a silničáři? Z pohledu uživatele silnic a železnic v ČR žádný – na kvalitní železnice a silnice u nás čekáme dlouhé roky. Z pohledu veřejných zakázek je ten rozdíl 143 mil. Kč. Proč? Železničáři totiž mohou zadávat mimo zákon tzv. sektorové zakázky, na které se nevztahují přísná zákonná pravidla až do astronomické výše 149 mil. Kč bez DPH.
Během minulého roku jsme obdrželi od různých zdrojů informace o možných manipulacích se zakázkami Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC). Vyžádali jsme si proto relevantní data o všech veřejných zakázkách, které SŽDC eviduje ve své databázi. Podezření na konkrétní pochybení se nám potvrdit nepodařilo, závěry z naší analýzy však stojí za pozornost, protože přes tzv. sektorové podlimitní zakázky teče takřka polovina všech peněz železničářů určených na veřejné zakázky.
Co je to sektorová podlimitní zakázka?
Některé sektory mají již z evropských směrnic pro zadávání veřejných zakázek jiný (mírnější) režim. Platí pro ně např. jiné limity, od kterých se musí řídit pravidly, která platí pro ostatní veřejné zadavatele. Vedle sektorů jako jsou poštovní služby, vodárenství či energetika, je takovým sektorem s “relevantní činností” i zajišťování železničních sítí. A sem má spadat právě i činnosti SŽDC.
Do limitu 149 mil. Kč bez DPH u zakázek na stavební práce se na zakázky SŽDC nevztahují zákonná pravidla – typicky o minimálních lhůtách pro podání nabídek, publikačních povinnostech o plánovaných zakázkách nebo (a to je stěžejní) o opravných prostředcích – tedy možnosti uchazeče o zakázku bránit se kupř. proti diskriminačním podmínkám nebo neoprávněném vyloučení ze soutěže.
Všichni ostatní veřejní zadavatelé, včetně např. Ředitelství silnic a dálnic (!), musí soutěžit podle zákona o zakázkách stavební zakázky již od 6 mil. Kč. Z našeho pohledu není sebemenší důvod, proč by výstavba železnic měla mít jakoukoli výjimku oproti výstavbě silnic a ostatním zadavatelům.
Podlimitní sektorové zakázky však nejsou vyloučeny ze zákona povinně. Zadavatel (SŽDC) se může dobrovolně přihlásit k použití zadávacích řízení podle zákona, čímž by na něj dopadaly všechny povinnosti včetně možností dodavatelů použít opravné prostředky. Tento postup bychom v případě SŽDC velmi doporučovali.
Hlavní závěry:
- nedostatečná regulace sektorových VZ pod hranicí nadlimitních zakázek – krátké termíny pro podání nabídek, nulová transparentnost výsledku soutěže. Minimální lhůta pro sektorovou podlimitní zakázku na stavební práce v hodnotě 100 mil. Kč je podle směrnice SŽDC č.53 o zadávání veřejných zakázek min. 14 pracovních dnů. Minimální lhůta pro obdobně velkou stavební zakázku podle ZZVZ v otevřeném řízení pro podlimitní zakázky je 20 pracovních dnů.
- v režimu mimo zákon (zakázky malého rozsahu a podlimitní sektorové řízení) je zadáno 91% z celkového počtu zakázek ve sledovaném období v objemu přes 10 mld. Téměř polovina celého objemu financí ve sledovaném období tak byla zadána pouze podle interních pravidel SŽDC.
- nízká transparentnost sektorových podlimitních zakázek. Podle směrnice SŽDC č. 53 pro zadávání veřejných zakázek má SŽDC povinnost uveřejnit výzvu k zakázce na webu SŽDC a smlouvu v registru smluv. Nezveřejňují se tedy základní informace o regulérnosti soutěže, mimo jiné způsob hodnocení nabídek (tj. kdo podal nabídky, jaké nabídky byly vyřazeny, jak byly hodnoceny, podle jakých kritérií a v jakém pořadí).
- výsledkem je nízká soutěž: i v případě nadlimitních zakázek podle zákona bylo zadáno 30% VZ v soutěži s pouze jednou nabídkou. Jedná se o částku více jak 3 miliardy, tedy 28% ze všech prostředků vysoutěžených v daném období v nadlimitním řízení. Část těchto VZ tvoří dodávky od výhradních dodavatelů SŽDC podle technických podmínek dodacích.
- u zakázek zadaných mimo ZZVZ chybí možnost kontroly dohledového orgánu (ÚOHS), což dále přispívá k nižší transparentnosti soutěže.
Naše závěry vyšly v článku na webu iHned
Tisková zpráva SŽDC v reakci na článek na iHned
Reakce Oživení na tiskovou zprávu SŽDC
Stav ke dni 22.3.2018
Zatím tu nejsou žádné komentáře.