V městské části Řeporyje se aktuálně řeší situace, kdy starosta obce, původně odsouzený k trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem, porušil stanovené podmínky, a soud mu následně přeměnil trest na nepodmíněný.
Dle zákona o volbách do zastupitelstev obcí (§ 55 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb.) je pravomocné odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody důvodem pro zánik mandátu člena zastupitelstva. Situace se tedy může zdát jednoznačná. Vzniká však otázka: má pravomocné usnesení o přeměně podmíněného trestu na nepodmíněný stejný právní následek jako rozsudek o vině a trestu? Zaniká v takovém případě mandát zastupitele ex lege (ze zákona), nebo je závislý na rozhodnutí zastupitelstva?
Domníváme se, že forma, jakou došlo k uložení nepodmíněného trestu, není rozhodující. Procesní mechanismus, který vede k přeměně trestu, je rovněž formalizovaný a poskytuje dotčené osobě možnost využít opravných prostředků. Ať už tedy jde o rozsudek o vině a trestu, nebo o usnesení o přeměně podmíněného trestu, důsledkem pravomocného rozhodnutí je ztráta volitelnosti, a tím i zánik mandátu zastupitele.
Pokud usnesení soudu o přeměně trestu nabude právní moci, je zastupitelstvo Řeporyjí povinno dle § 55 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí na nejbližším zasedání vyslovit zánik mandátu zastupitele pana Novotného. Zákon současně obsahuje pojistku pro případ, že by zastupitelstvo tuto povinnost nesplnilo. V takovém případě ředitel Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP) požádá o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva, které se musí konat nejpozději do 21 dnů od doručení žádosti. Pokud ani toto zasedání mandát nezruší, vysloví zánik mandátu sám ředitel MHMP.
Usnesení, jímž se vyslovuje zánik mandátu, se vyvěšuje na úřední desce obecního úřadu a neprodleně se doručuje příslušnému zastupiteli i zmocněncům volebních stran, které v obci podaly kandidátní listiny. Za doručené se považuje sedmým dnem po vyvěšení. Oprávněné osoby se mohou do dvou pracovních dnů od doručení usnesení obrátit na soud se žádostí o ochranu, přičemž včas podaný návrh má odkladný účinek. Mandát pak zaniká buď marným uplynutím této lhůty, nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, který případný návrh zamítne.
Zánikem mandátu zastupitele zároveň končí i výkon funkce starosty, neboť dle § 103 odst. 2 zákona o obcích může být starostou pouze člen zastupitelstva.
Jak již judikoval Ústavní soud v nálezu IV. ÚS 420/2000, vyslovením zániku mandátu zastupitelstvo pouze deklaruje, že nastala skutečnost, která mandát ukončuje, a že se s tímto faktem seznámilo. Podobně rozhodl také Krajský soud v Praze v usnesení sp. zn. 62 A 34/2023 – 38.
Také Stanovisko Sdružení místních samospráv ČR uvádí, že usnesení zastupitelstva o zániku mandátu je pouze formálním aktem, který by mělo učinit na základě zákona, jakmile dojde ke ztrátě volitelnosti.
Je tedy zřejmé, že zákon na situaci, kdy člen zastupitelstva má nastoupit výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody, pamatuje. Zároveň stanoví jasný mechanismus, jakým má být zánik mandátu deklarován, a zajišťuje, aby se nemohlo stát, že by o chodu obce rozhodoval zastupitel či dokonce starosta – v nadsázce řečeno – „z vězeňské cely“.
Zatím tu nejsou žádné komentáře.