Vypadá to jako drobnost — článek občanky o rozpočtu města a reakce starosty v tom samém čísle radničního periodika. Ve skutečnosti je to ukázka, jak snadno se radniční noviny změní z veřejné služby v nástroj kontroly informací.
Krátký článek k rozpočtové politice města v tomto případě vyústil v nepravomocný rozsudek, který jednání starosty Vyššího Brodu klasifikoval na přečin vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku.
Podle soudu starosta poslal autorce článku ze soukromého mailu mnohem ostřejší vyjádření, než si dovolil napsat do zpravodaje. Právě díky němu byl zatím nepravomocně odsouzen za vydírání.
I když jde o krajní případ, podobné praktiky nejsou ojedinělé. Vedení radnic běžně dohlíží na „nezávadnost“ příspěvků: texty se předem kontrolují, jejich vydání se zdržuje tak, aby ztratily aktuálnost, nebo se publikuje nápravný komentář, jenž má za cíl autora diskreditovat a oslabit vyznění původního názoru.
Málokdy ale máme možnost vidět, jak celý proces skutečně vypadá. Cenzura se často maskuje legitimací. Šéfredaktor zpravodaje u soudu tvrdil, že texty k vyjádření posílá jen výjimečně — „aby si redakce ujasnila fakta“ — a že o zveřejnění rozhoduje redakční rada. Detaily zjištěné během procesu však ukázaly jinou praxi: redakční rada se nesešla a článek šéfredaktor okamžitě předal vedení města s dotazem, zda má článek vyjít s komentářem vedení nebo bude řešen úplně mimo zpravodaj. Takové fungování zcela znemožňuje naplnit skutečný účel zpravodaje – poskytovat občanům města objektivní informace o místním dění.
Pokud chceme vědět, co se ve městech skutečně děje, potřebujeme silnou a nezávislou lokální žurnalistiku. Podpora nezávislých novin a jasná pravidla pro fungování radničních zpravodajů nejsou luxusem — jsou základním předpokladem fungující demokracie na místní úrovni.
Zatím tu nejsou žádné komentáře.