Vzhledem k velmi citlivé povaze ochrany oznamovatelů nemůžeme veřejně popisovat konkrétní příběhy klientů, kteří se s důvěrou obracejí na právní poradnu Oživení. Jejich počet roste a některé případy začínají vykazovat podobné rysy. Často se ukazuje, že pověstný „kámen úrazu“ a následný neúspěch v ochraně spočívá v několika základních momentech, které článek přibližuje.
Časová past: Odveta nemůže předcházet oznámen
Zákon o ochraně oznamovatelů (č. 171/2023 Sb.) stojí na jasné logice: odvetné opatření je reakcí na již učiněné oznámení. Právě zde se však mnoho lidí nevědomky připravuje o zákonnou ochranu. Lidé zvažující oznámení se často ocitají v tísnivé situaci, přešlapují na místě, váhají s formálním podáním a mezitím vysílají svému okolí varovné signály. Chtějí věc řešit „po dobrém“ – upozorní na problém neformálně, osloví manažera nebo ze své pozice naplánují kontrolní audit, ačkoliv už vědí, v čem porušení zákona spočívá.
Takové váhání je bohužel rizikové. Nelze doporučit nic jiného než učinit oznámení bez ostychu a především formálně správně. Pokud totiž podáte oznámení, byť jen den poté, co proti vám zaměstnavatel zahájil odvetné kroky – například vám předal vytýkací dopis nebo odebral agendu – ztrácíte v tomto konkrétním bodě strategickou výhodu. Soudní praxe v podobných sporech potvrzuje, že pro úspěšnou obranu musí existovat příčinná souvislost. Pokud negativní krok zaměstnavatele předcházel vašemu oznámení, soud logicky dovodí, že nemohlo jít o reakci na (zákonné) oznámení.
V praxi to znamená, že pokud začnete v práci poukazovat na protizákonné jednání pouze neformálně a následně obdržíte negativní hodnocení nebo jste ze zástupných důvodů přeřazeni, nemáte možnost dovolat se účinně ochrany podle zákona. Chybí zde časová následnost, která by aktivovala tzv. obrácené důkazní břemeno, a zaměstnavatel snadno prokáže, že jeho kroky s vaším (pozdějším) oznámením nesouvisí.
I když už ale zaměstnavatel přistoupil k nějaké formě nátlaku, doporučujeme oznámení přesto učinit co nejdříve. Zaměstnavatelé mohou postupně kombinovat více druhů odvety (od žádného bonusu až po výpověď) a alespoň v případě následných kroků už budete chráněni.
Komu se oznámení podává
Na první pohled se zdá otázka, kam oznámení poslat, poměrně jednoduchá. Existují zpravidla dva hlavní systémy:
- vnitřní oznamovací systém spravovaný zaměstnavatelem (povinný pro subjekty s více než 50 zaměstnanci a další),
- externí systém spravovaný Ministerstvem spravedlnosti.
Základní pravidlo zní: neoznamujte věc nikomu jinému než tzv. příslušné osobě. Její kontaktní údaje musí být zveřejněny, typicky na webu organizace. Oznámení podejte ideálně písemně nebo přes zabezpečený formulář, abyste měli v ruce důkaz. Pokud oznamujete ústně, trvejte na sepsání protokolu či pořízení zvukového záznamu, jak umožňuje § 19 zákona o ochraně oznamovatelů.
Zákon sice nezakazuje podat oznámení i jiným orgánům veřejné moci, pokud jde o jejich působnost. Pokud například jako učitel zjistíte porušení předpisů ve škole, můžete se obrátit na Českou školní inspekci. Pokud jde o porušení pravidel hospodářské soutěže, je adresátem Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Riziko však spočívá v tom, že tyto úřady nebudou s takovým podnětem nakládat jako s oznámením dle zákona č. 171/2023 Sb., ale vyřídí ho jako běžnou stížnost nebo podnět. Proto doporučujeme: pokud můžete být v postavení oznamovatele vzhledem k oznamovanému porušení zákona, oznamte se prostřednictvím vnitřního nebo externího oznamovacího kanálu.
Když se z oznamovacího kanálu stane černá díra
Bohužel se někteří oznamovatelé setkávají se špatnou komunikací a neprofesionálním přístupem ze strany příslušné osoby uvnitř firmy nebo organizace (vnitřní oznamovací systém), které může vyústit až v porušení zákona. Příslušná osoba vás musí o přijetí oznámení vyrozumět do 7 dnů a o výsledku posouzení vás informovat do 30 dnů (ve složitých případech lze tuto lhůtu prodloužit, maximálně však na 90 dnů).
Pokud máte pochybnosti o tom, jak se vaše oznámení řeší – příslušná osoba je neresponzivní, mlží, nebo dokonce zjistíte, že se o vaší identitě a oznámení dozvěděly jiné osoby – je nejlepší taktikou nečekat a jednat. V takovou chvíli podejte oznámení znovu, tentokrát externě přes portál Ministerstva spravedlnosti.
Kromě původního obsahu oznámení uveďte i to, že se domníváte, že byl porušen zákon o ochraně oznamovatelů, ať už nedodržením lhůt nebo prozrazením vaší totožnosti. Právě Ministerstvo spravedlnosti má gesci rozhodování o přestupcích podle zákona o ochraně oznamovatelů (§ 28 zákona č. 171/2023 Sb.). Takové oznámení (pokud se prokáže jako pravdivé) je pak pro oznamovatele novým „záchytným bodem“ k ochraně podle zákona.
Zatím tu nejsou žádné komentáře.