Praha, 30. září 2026
Lidé se o důležitých záměrech města často dozvědí až z hotového rozhodnutí. Z něj přitom nebývá zřejmé, proč a jak vzniklo. Hodnocení 56 měst v projektu Transparentní Česko ukazuje, že občanům chybí informace, které by jim umožnily zapojit se do rozhodování nebo ho alespoň kontrolovat. V celkovém hodnocení dosáhl nejlepšího výsledku Liberec (66 %), na opačném konci skončila Mladá Boleslav (24 %).
Města zveřejňují hlavně to, co už rozhodla. Informací je však málo ve fázi, kdy by veřejnost ještě mohla reagovat. Zřetelně to vyplývá z výsledků hodnocení transparentnosti městských rad. Zápisy a usnesení zveřejňuje 90 % hodnocených měst, program jejího jednání ale jen třetina. Podklady, podle kterých radní rozhodují, zpřístupňuje jediné město z 56, Písek.
U zastupitelstev je situace lepší, ani tam však nejsou podklady samozřejmostí. Téměř 30 % z hodnocených měst zveřejňuje před jednáním pouze program bez přiložených materiálů a 30 % nedoplňuje přijatá rozhodnutí přílohami, na které odkazují.
“Demokracie neznamená jen možnost pravidelně volit, ale také včas zjistit, kdo, proč, jak a za kolik rozhoduje o našem městě, rozhodnutí kontrolovat a zapojit se dříve, než je vše hotové. Aktuálně jsme v paradoxní situaci, kdy si sama města stěžují na přetížení žádostmi o informace, přitom ale sama ten tlak způsobují nedostatečnou transparentností,” říká předsedkyně Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová.
Transparentnost přitom není otázkou velikosti radnice. Každé hodnocené kritérium už některé město splňuje – dobrou praxi tak stačí převzít.
Množství dokumentů neznamená větší otevřenost.
Transparentnost nelze měřit prostým počtem dokumentů na webu. Zápisy, archivy nebo seznamy zveřejňuje přes 90 % měst. Jakmile sledujeme, zda lze z dokumentů pochopit důvody návrhu, průběh debaty a odpovědnost jednotlivých politiků, výsledky se výrazně zhoršují. Jmenovité hlasování radních zveřejňuje jen 14 z 56 měst a stručný záznam debaty pouze čtyři. Téměř u třetiny měst je dokonce nedostupná informace o tom, kdo se ve vedení města věnuje jaké gesci.
Města informacemi o majetku šetří. Údaje o dotacích schovávají v PDF.
Ani přehled svých nemovitostí nezveřejňuje 80 % hodnocených měst a jen desetina poskytuje záměrům prodeje větší publicitu, než vyžaduje zákon. Také informace o dotacích se hledají obtížně. Historii výzev zpřístupňuje na jednom místě pouze třetina samospráv, neúspěšné žádosti necelá čtvrtina.
Radniční zpravodaje svůj informační potenciál nevyužívají.
Důležitým nástrojem pro zvyšování transparentnosti rozhodování by mohly být radniční zpravodaje, jejich systémové nastavení to ale často neumožňuje. Většina redakčních rad nemá žádného zástupce opozice a v 60 % z nich mají koaliční zastupitelé výraznou převahu. Ve většině měst drží kontrolu nad obsahem zpravodaje vedení města. Obsah se tak zaměřuje na vytváření pozitivního obrazu aktuálního vedení města namísto informování občanů.
„Radniční zpravodaje nemohou plnit roli vyváženého informačního zdroje, pokud jejich obsah ovlivňují politici, o jejichž práci mají informovat. Tento problém je o to závažnější, že v regionech často chybí jiná nezávislá média,“ říká Marie Krutišová, analytička organizace Oživení.
O Transparentním Česku:
Transparentní Česko sleduje, jak jsou na tom české obce, kraje, státní a městské firmy s transparentností.
Transparentní Česko 2026 hodnotí 56 měst, městských částí a obvodů. Sledujeme otevřenost samosprávy, transparentnost informování o nakládání s majetkem, radničních periodik a oznamovacích kanálů. Hodnocení vychází z veřejně dostupných informací a odpovědí samospráv na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Zatím tu nejsou žádné komentáře.