V dubnu tohoto roku jsme se obrátili na ÚOHS s podnětem k řešení specifické situace střetu zájmů, ke které dochází v případech, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku své vlastní společnosti. Reagovali jsme tak na skutečnost, že současný zákon o zadávání veřejných zakázek ani Ministerstvo pro místní rozvoj nenabízí vodítko, jak řešit případy, ve kterých zadavatel nemůže uzavřít smlouvu “na přímo” (tzv. In-house), ale zadávacího řízení se účastní společnost majetkově propojená se zadavatelem.
Abychom donutili dozorový orgán vyložit zákonnou úpravu střetu zájmů v tomto konkrétním případě, vybrali jsme pro účely našeho podnětu nadlimitní veřejnou zakázku na svoz a likvidaci odpadu na území Mladé Boleslavi. Vybraným uchazečem v zadávacím řízení byla společnost COMPAG MLADÁ BOLESLAV s.r.o., kterou město vlastní ze 49%. Zbylý většinový podíl patří rakouské společnost Brantner CZE Holding Gmb. Zakázku s předpokládanou hodnotou 180 000 000,- Kč získal Compag na základě nejnižší nabídkové ceny ve výši 219 845 119,- Kč.
Problémy vyplývající z výše uvedené situace jsou zřejmé. Jednak jsou v takových řízeních znevýhodněni ostatní účastníci na trhu, kteří nemohou disponovat interními informacemi v celém průběhu zadání veřejné zakázky, a zároveň je ohrožena objektivita a nestrannost veškerých úkonů v zadávacím řízení. Výše uvedená společnost je totiž nejen majetkově, ale také personálně propojena s radou města (jedním z jednatelů Compagu je zároveň radní města).
Představitelé jednoho z účastníků tak mají
- vliv na definování potřeby zadavatele (=co se bude nakupovat?),
- vliv na definování zadávacích podmínek a hodnotících kritérií (=podle čeho se bude vybírat?),
- hodnocení nabídek a výběr nejvhodnější nabídky (= kdo má vyhrát?) a
- kontrolu realizace (= plní se smlouva řádně a včas?)
In house nebo nic?
Zákon přitom obsahuje možnost, jak zadávat zakázku vlastní společnosti. Podle § 11 zákona o zadávání veřejných zakázek je podmínka pro zadání zakázky in-house splněna, pokud zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, tj. má rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby. Zároveň v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast žádný soukromý subjekt. Primárním zájmem zadavatele je v takovém případě uspokojit vzniklou potřebu v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynaložených prostředků. Pokud je pro něj výhodnější využití kapacit in-house dodavatele, postupuje v souladu s výše uvedenými zásadami, neboť v podstatě zajišťuje splnění potřeby vlastními kapacitami. Typicky jde tedy o vztah mezi obcí a obecní firmou na svoz odpadu, čištění ulic nebo dopravními podniky.
Z výše uvedeného je však zřejmé, že Mladá Boleslav zákonné podmínky pro využití in-house výjimky splnit nemohla, neboť je ve své společnosti pouze minoritním vlastníkem. Většinu vlastní soukromá firma. Co má v takovém případě dělat?
Jednoduchá odpověď je odkoupit zbylý 51% podíl od soukromého vlastníka nebo svůj podíl naopak prodat anebo zajistit, že se společnost bude ucházet o veřejné zakázky i u jiných zadavatelů. Ze současné situace totiž dlouhodobě těží pouze soukromý majoritní subjekt Brantner CZE Holding Gmbh, jehož privilegovaná pozice u zadavatele zajišťuje stabilní zdroj tržeb bez vystavení se riziku zcela tržního prostředí.
Brantner je tedy v luxusním postavení. Má majoritu ve firmě, která je existenčně závislá na zakázkách od minoritního společníka. Minoritní společník (Mladá Boleslav) je tedy “v kleštích”. Nezadat zakázku pro Compag by znamenalo znehodnocení podílu ve vlastní společnosti. Zadávat zakázky pro Compag je tedy v zájmu Mladé Boleslavy. Je to ale i v zájmu tržního prostředí? Není Mladá Boleslav v implicitním střetu zájmů, který nově tak tvrdě potírá nový zákon o zadávání veřejných zakázek?
ÚOHS situaci odmítl řešit
Výsledek šetření má z našeho pohledu několik zásadních nedostatků. Předně se nevypořádal s dosavadní evropskou judikaturou, podle které negativní důsledky střetu zájmů v této podobě rostou především s významem veřejné zakázky pro celkový rozsah podnikání dodavatele, v němž má zadavatel majetkovou účast. Jinými slovy, čím více je daná společnost na zadavateli existenčně závislá, tím spíš je třeba dbát na odstranění pochybností o střetu zájmů. Přesně jako v případě Mladé Boleslavy.
ÚOHS se však s tímto argumentem ve svém šetření nijak nevypořádal, a to navzdory tomu, že podle účetní závěrky Compagu za rok 2017, ve kterém došlo také k uzavření smlouvy na plnění napadané zakázky se uvádí, že nejvýznamnější tržby společnosti jsou dosahovány prostřednictvím veřejných zakázek na svoz odpadu, čištění komunikací, údržby zeleně a realizovaných stavebních zakázek. Podle datové struktury neziskové organizace Hlídač státu získané z Registru smluv byla Mladá Boleslav rovněž dominantním poskytovatelem veřejných zakázek pro Compag.
Nejedno obočí pak také zvedá vyjádření ÚOHS, že z dokumentace o zadávacím řízení nezískal indicie o tom, že by mezi účastníky zadávacího řízení panovala informační nerovnováha. To považujeme za celkem unikátní vyjádření, protože personální propojení člena rady a zároveň jednatele Compagu celkem jednoznačně vede k závěru, že zadavatel a dodavatel v jedné osobě má oproti komukoli jinému na trhu zásadní informační výhodu. Například přesně a s předstihem ví, v jakém objemu se budou další období poptávat městem služby, přesně a s předstihem ví, kdy se zakázka bude vypisovat, za jakých podmínek, s jakými hodnotícími kritérii. A k tomu všemu je tento radní fakticky nadřízen všem vedoucím úředníkům, kteří budou kontrolovat plnění Compagu a případně je u Compagu reklamovat.
Proto jsme doufali, že by se úřad mohl minimálně vyjádřit k vhodným preventivním opatřením, jak k tomuto konkrétnímu střetu zájmů správně přistupovat. V podnětu jsme navrhli například povinnost přezkoumání objektivity zadávací dokumentace třetím subjektem, jak již v odlišném případě navrhl samotný úřad.
Bohužel ani v tomto ohledu se ÚOHS s našimi návrhy nikterak nezabýval. Jako dostatečné opatření k prevenci střetu zájmů úřad zmínil pouze skutečnost, že člen rady města a zároveň jednatel společnosti Compag Miloslav Neuman odešel z jednání rady, na kterém se zakázka schvalovala. Dle našeho názoru je však takové opatření zcela nedostatečné. ÚOHS tak propásl možnost nabídnout zadavatelům jasné vodítko, jak v takových případech střetu zájmů postupovat.
Příloha
Pro více informací kontaktujte [email protected]
Stav ke dni 22. 10. 2021.
1 Komentář
Pingback:Obec zadala zakázku firmě svého radního. Podle ÚOHS se o střet zájmů nejedná. - Oziveni
Vytvořeno: 06:03h, 28 prosince[…] po přijetí výše uvedené obecné prevenční povinnosti. Podobně jako v naší dřívější kauze z Mladé Boleslavi, problémy vyplývající ze situace, kdy člen rady obce rozhoduje o zadání […]