Poradna Oživení se v červnu 2011 začala zabývat stále neukončeným a již několik let se táhnoucím případem černé stavby vilového domu na pozemcích v blízkosti vlakového nádraží Praha Stodůlky.
Historie tohoto případu sáhá až do roku 2005, kdy došlo při stavbě rodinného domu k zastavění několika stovek čtverečních metrů pozemků, jejichž vlastníkem je Pražský Magistrát, který o výstavbě nevěděl. Celá záležitost je navíc o to problematičtější, že šlo o pozmky lesní a památkově chráněné. O celém případu byl informován stavební úřad, který vyzval k zastavení stavebních prací, nicméně tuto výzvu se údajně nepodařilo stavebníkovi doručit a stavba tak i nadále utěšeně rostla. Oživení se obrátilo na stavební úřad s dotazem, v jaké fázi se kauza nachází v srpnu 2011, tedy více než šest let po jejím vypuknutí. Dostalo se nám odpovědi, že u stavebního úřadu právě probíhá řízení o odstranění stavby rodinného domu a současně řízení o odstranění dřevěných pergol a zděného oplocení. Stavebník ovšem zároveň požádal o udělení dodatečného stavebního povolení, tak aby stavba byla konečně legalizována. To vše zhruba po šesti letech…
Mimo stavebního řízení se Oživení rozhodlo sledovat také další linii této kauzy, která spočívala v nezákonném poškozování životního prostředí lesa. Za tímto účelem jsme podali podnět k České inspekci životního prostředí a to z důvodu naplnění skutkových podstat správních deliktů dle ustanovení § 4 písm. a) a c) zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. Stavebník dle našeho názoru poškodil životní prostředí lesa tím, že neoprávněně používal a používá lesní půdu k jiným účelům než pro plnění funkce lesa a zároveň vlastním zaviněním vytvořil podmínky pro působení škodlivých abiotických činitelů, jež v souvislosti se stavbou nepochybně vznikaly. ČIŽP nás vyrozuměla, že se daným případem zabývá již od roku 2009. Inspekčním šetřením bylo zjištěno porušení několika ustanovení lesního zákona, čímž skutečně došlo k naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle ust. § 4 písm. a) zákona č. 282/1991 Sb. S odpovědnou osobou, bylo zahájeno správní řízení ve věci uložení pokuty a následně bylo 23. listopadu 2010 vydáno rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí se ovšem stavebník odvolal a celá věc tak byla předána nadřízenému správnímu orgánu, kterým je v tomto případě Ministerstvo životního prostředí. To do dnešního dne o odvolání nijak nerozhodlo, byť má případ na stole již téměř dva roky a všechny lhůty pro vydání rozhodnutí již dávno uplynuly. Rozhodnutí o udělení pokuty tak stále není pravomocné.
Vzhledem k dlouhé časové prodlevě jsme důvodně usoudili, že doposud nebylo z moci úřední učiněno žádné opatření proti nečinnosti a rozhodli jsme se tedy v březnu 2012 pro podání podnětu k uplatnění opatření proti nečinnosti dle ust. § 80 správního řádu. Ze strany stavebníka, kterému stávající stav plně vyhovuje, nebylo možné nic podobného očekávat. Byť součástí našeho podnětu byla také žádost o vyrozumění, jakým způsobem byl vyřízen, neměli jsme ani v červnu 2012 o podnětu žádné informace. Podali jsme tedy žádost o poskytnutí informací, jaké konkrétní kroky byly na základě námi podaného podnětu učiněny. V zaslané odpovědi jsme byli Ministerstvem životního prostředí ujištěni, že důvod pro uplatnění opatření proti nečinnosti nebyl shledán, jelikož příslušný odbor již rozhodnutí o odvolání vydal a to konkrétně 22. března 2012, tedy právě 14 dní po tom, co byl náš podnět Ministerstvu doručen. To lze jistě považovat za mimořádnou shodu okolností vzhledem ke skutečnosti, že celá věc do té doby ležela na Ministerstvu déle než rok. Jak byla věc rozhodnuta, nám již bohužel Ministerstvo nesdělilo (byla podána stížnost, protože jsme v žádosti požadovali kopii rozhodnutí), ale jelikož byla proti rozhodnutí podána správní žaloba, lze předpokládat, že bylo původní rozhodnutí o pokutě potvrzeno.
Stav ke dni 28.6.2012
V případě jakýchkoliv dotazů nás neváhejte kontaktovat.
e-mail: [email protected]
Zatím tu nejsou žádné komentáře.