Problematika whistleblowingu – oznamování nekalých praktik, patří v České republice stále mezi oblasti poměrně neznámé, a to jak pro laiky, tak politiky či úředníky. Občanské sdružení Oživení proto veřejnosti představuje svou publikaci, prostřednictvím které chce zvýšit povědomí o dané problematice. Publikace by zároveň měla sloužit jako materiál, z něhož bude možné čerpat inspiraci pro vznik nové právní úpravy ochrany oznamovatelů, která v České republice stále chybí.
Přestože se Česká republika zavázala prostřednictvím mezinárodních úmluv a dalších dokumentů přijmout účinné nástroje na ochranu oznamovatelů, stále patří do skupiny evropských zemí, které nic takového nezavedly. Právní řád ČR sice obsahuje úpravu některých dílčích aspektů problematiky whistleblowingu, nicméně z hlediska funkčního systému a ochrany oznamovatelů je současný stav nedostatečný.
„Whistleblowing lze považovat za velmi důležitý nástroj boje proti korupci a dalším nekalým praktikám ve veřejném i soukromém sektoru. Aby ovšem tento nástroj byl skutečně účinný, musí být na pevných základech vytvořeno prostředí pro jeho praktické uplatnění.“ konstatuje jeden z autorů analýzy Vít Sochovský.
Publikace předkládá ucelený soubor doporučení, jak by nová samostatná právní úprava ochrany oznamovatelů měla vypadat. Vychází zejména z analýzy některých dílčích institutů v české legislativě, jež s whistleblowingem souvisejí, a především z porovnání zahraničních úprav s důrazem na příklady dobré praxe, které by bylo možno implementovat také u nás.
Při vzniku nového zákona by mělo se dbát především na následující klíčové prvky:
- poskytování ochrany oznamovatelům jak z veřejného, tak soukromého sektoru,
- široce pojatý předmět právní úpravy,
- zavedení vnitřních i externích oznamovacích mechanismů a zabývat se i anonymními podáními,
- vznik nové nezávislé instituce, popřípadě rozšíření kompetencí institucí stávajících,
- posílení procesních práv oznamovatelů, popřípadě nevládních organizací v pozici zástupce oznamovatele,
- kvalitní informační kampaň pro veřejnost.
Nezbytnost legislativní změny podtrhují také zkušenosti Oživení z praxe. „Publikaci jsme obohatili také o několik příběhů whistleblowerů. Naším záměrem je dodat lidem odhodlání a více odvahy při nepříjemném rozhodování, které musí učinit, když kladou na misky vah veškerá pro a proti spojená s oznámením nepravostí, o nichž ostatní mlčí, nevědí nebo nechtějí vědět.“ dodává Štěpán Rattay z Oživení.
Whistlebloweři mohou být i v českých poměrech velmi důležitým zdrojem informací vedoucích k odhalování a prevenci podvodného jednání a korupce. Je proto na čase, aby se toto téma více dostalo do povědomí veřejnosti, a aby sliby o nové právní úpravě konečně nabyly reálnou podobu, která dokáže zajistit skutečnou ochranu oznamovatelů. Studie Oživení vznikla a následně posloužila jako podklad pro přípravu vládního materiálu, který skončil pouze v podobě návrhu novely antidiskriminačního zákona. O publikaci Oživení se opírá také skupina senátorů, která předkládá návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Přestože lze obě zmíněné legislativní aktivity vnímat jako vykročení správným směrem, podle expertů Oživení vyžadují oba návrhy zásadní rozpracování.
Analýza vznikla za podpory Velvyslanectví Norského království v České republice a Úřadu Vlády ČR.
Publikace je ke stažení v elektronické formě zde.
Za Oživení o. s.
Štěpán Rattay
[email protected]
tel.: 777 180 007
Zatím tu nejsou žádné komentáře.