Možnost veřejné kontroly státních a městských společností prostřednictvím informačních zákonů je nedostatečná ve všech zkoumaných zemích. Více jak čtvrtina z 85 dotázaných firem o sobě neposkytuje veřejnosti žádné informace nebo úplně popírá svou informační povinnost. To jsou hlavní zjištění analýzy uskutečněné Transparency International Slovensko ve spolupráci s občanským sdružením Oživení (CZ), Eötvös Károly Institute (HU), IPA Polska (PL) a Transparency International Estónsko (ET). Analýza byla realizována v rámci projektu Prosazování efektivního protikorupčního institucionálního rámce v zemích střední a východní Evropy. Celou analýzu včetně našich doporučení čtěte zde.
Hlavní zjištění:
- Slovenské firmy zpřístupnily 65,1% informací, české 61.6 %, estonské 61%, polské 46,1% informací, maďarské pak 32,2% informací.
- Na Slovensku, v Česku a Maďarsku městské firmy poskytují o svém fungování méně informací než firmy ve vlastnictví státu, kontrola jejich činnosti je proto náročnější.
- Žádosti podané jménem občanů byly při získávání informací méně úspěšné, než žádosti podané pod jménem neziskové organizace.
- Ve všech zemích společnosti při odmítnutí zpřístupnit informace mají možnost využít nejasné formulace zákonů v oblasti vymezení povinných osob.
Situaci v oblasti poskytování informací městskými společnostmi v ČR lze ilustrovat následujícími kauzami právní poradny Oživení:
1) Exekuce pražského dopravního podniku
Po pěti letech, dvou soudních řízeních a jedné exekuci se právo na informace naplnilo. Více o kauze zde.
2) ČEPS, a. s.- necítí se být povinným subjektem, informace neposkytuje
ČEPS, a.s. je obchodní společností s jediným akcionářem: ČR – Ministerstvo průmyslu a obchodu – tím je splněna jedna z podmínek pro posouzení společnosti jako veřejné instituce tj. povinného subjektu ve smyslu § 2 InfoZ. Dále je však nutné posoudit, zda je předmětem společnosti naplňování veřejného zájmu. Jelikož je předmětem činnosti společnosti udržování elektroenergetické soustavy v ČR, což je bezesporu naplňování veřejného zájmu, je tak splněna i druhá podmínka pro nazírání na společnost jako na povinný subjekt ve smyslu § 2 InfoZ.
Pozn. Nejvyšší správní soud již v tomto ohledu např. judikoval, že povinným subjektem je ČEZ, a.s. či dokonce fotbalový klub založený městem jako akcionářem.
Zatím tu nejsou žádné komentáře.