Dva dny před Vánocemi v pátek 22. prosince schválila vláda Andreje Babiše novou systemizaci služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2018. Vláda, která nemá důvěru poslanecké sněmovny, vláda, která ani důvěru nemá přislíbenu, zásadně zasáhla do struktury ministerstev. „Odejito“ bylo 24 ze 79 odborných ministerských náměstků – více jak jedna čtvrtina!
Babišova vláda učinila krok, kterému měl zákon o státní službě zabránit. Ba co víc, dovolila si udělat zásadní a jen stěží vratné změny bez politického mandátu! Signály, které jsme z ministerstev dostávali ještě před provedenou systemizací, nás utvrzovali v tom, že jde o účelové změny primárné zaměřené proti konkrétním úředníkům. Více jsme o problematice odvolávání státních úředníků psali v blogu: Jaké plány má s úředníky Babišova vláda? Proto jsme si předem uložili informace o struktuře jednotlivých ministerstev ještě před provedenou „čistkou“. Sledovat personální změny na ministerstvech budeme i nadále.
V níže uvedené tabulce vidíte vyznačené změny, kterých konkrétních náměstků se systemizace dotkla. Samozřejmě nejvíce se systemizace dotkla resortů, které doposud řídili ministři za ČSSD nebo KDU-ČSL. Na Ministerstvech řízených i před volbami ministry ANO se týkaly změny hlavně „nepohodlných“ úředníků.
Co se bude dít nyní?
Je pravděpodobné, že tato vláda důvěru poslanecké sněmovny opravdu nezíská. V úvahu přichází spíše nějaká verze koaliční vlády. Je tak možné, že ministři v některé koaliční vládě budou chtít personální změny na základě „vánoční“ systemizace opět zvrátit. To už by byla druhá zásadní změna v relativně krátkém časovém úseku, což smysl zákona o státní službě rozhodně nepodporuje.
Jedinou možností, jak z našeho pohledu tuto svévoli zvrátit, je patrně to, že se sami náměstci postižení systemizací budou bránit soudně. Buď u správních soudů nebo přímo u soudu ústavního, což by byla z našeho pohledu ideální varianta. Ústavní soud by totiž věc mohl přijmout dle § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, pokud by v ní viděl věc zásadního významu, o což podle nás nepochybně jde. Vyjádřil by se navíc znovu i ke kompetencím vlády bez důvěry. Minimálně jednou tak totiž už učinil, a to v nálezu sp. zn. Pl.ÚS 6/07:
„Pro futuro Ústavní soud podotýká, jakkoliv se v této věci jedná o závěr reagující především na širší námitky navrhovatele, že výše nastíněné obecné úvahy týkající se postavení samotné prozatímní vlády jsou nutně ústavně omezujícím faktorem, který se musí projevit restriktivním přístupem k výkonu jak pravomoci vydávat nařízení dle čl. 78 Ústavy, tak při dalších aktech vládnutí, zejména pokud by nesly zásadní a nevratné důsledky.„
Proč je to tak důležité?
Připomeňme, že od roku 2015 spadají tzv. odborní ministerští náměstci pod zákon o státní službě. Základní ambicí zákona o státní službě bylo „odpolitizování“ státní správy. Jinými slovy, aby nový ministr neudělal takový průvan na ministerstvu, že jím přeruší jakoukoli kontinuitu činnosti úřadu. Pokud chce ministr „vládu odborníků“, měl by dělat vše pro to, aby na ministerstvech byli právě odborní náměstci. Ministři a vláda jsou tu od toho, aby dávali politický směr. Ministerstva mají jejich politickou vůli co nejkvalifikovaněji přetavit do praxe.
Stav, který tu trval až do přijetí zákona o státní službě (který byť platný od roku 2002, byl neustále odkládán a nakonec byl přijat až pod tlakem EU), vedl k tomu, že se na ministerstvech po volbách neměnili jen ministři, ale i značná část odborného aparátu. A „vánoční“ systemizací se nám tento stav znovu vrátil.
Stav ke dni 2. 1. 2018
[table id=28 /]
Zatím tu nejsou žádné komentáře.