Finanční dar starostovi obce Hamr na Jezeře za zajištění kulturních akcí obce? Nezákonné, rozhodl soud

Seznámili jsme se se dvěma zajímavými rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ve věci poskytování finančních darů zastupitelům obce, za pořádání kulturních akcí v obci a poskytování mimořádných odměn.

I.

Rozsudek č.j. 59 A 83/2019-160 ze dne 3.března 2020 se zabývá otázkou poskytování finančních darů členovi zastupitelstva. Zastupitelstvo obce Hamr na Jezeře schválilo v roce 2016 finanční dar starostovi obce za zajišťování sportovních a kulturních akcí v obci ve výši 30.000,- Kč. V roce 2017 se situace opakovala a zastupitelstvo opět starostovi obce schválilo poskytnutí finančního daru tentokrát ve výši 50.000,- Kč za zajištění sportovních a rekreačních akcí, včetně jeho aktivní činnosti v době jejich průběhu v obci za rok 2017.

Ministerstvo vnitra, vykonávající dozor nad zákonností usnesení orgánů územních samosprávných celků vydaných v samostatné působnosti, v celé záležitosti velmi aktivně vystupovalo, a to na základě obdrženého podnětu. Dle § 71 odst. 4 zákona o obcích platí, že „obec nesmí členovi zastupitelstva obce poskytnout v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce dar, a to ani po skončení výkonu funkce.“

Ministerstvo po prověření seznalo, že postup schválení finančního daru starostovi obce za uvedené činnosti byl v rozporu se zákonem a vyzvalo obec ke zjednání nápravy. Jelikož obec nezjednala ve stanovené době nápravu, podalo Ministerstvo vnitra k příslušnému soudu žalobu na zrušení sporných usnesení zastupitelstva. Celá věc je nyní již pravomocně skončena, přičemž jak krajský soud, tak Nejvyšší správní soud (č.j. 10 As 102/2020-69 ze dne 15.března 2022) se v daném případě jednoznačně přiklonili k argumentaci Ministerstva vnitra.  

Stěžejní otázkou zde bylo, zda zajišťování a účast starosty obce na veřejných, sportovních či kulturních akcích je součástí výkonu jeho funkce, nebo se jedná o činnost nad rámec výkonu funkce starosty obce. K tomu zaujal nejen krajský soud, ale i Nejvyšší správní soud jednoznačný názor, když shodně konstatovali, že tyto činnosti jsou součástí výkonu funkce starosty a nelze tak za ně poskytovat jakoukoliv odměnu. Konkrétně Nejvyšší správní soud věc shrnul takto: „NSS si je vědom toho, že neexistuje taxativní výčet toho, co spadá pod výkon funkce starosty, a je proto těžce rozeznatelné, co lze pod výkon funkce starosty ještě podřadit, a co již ne. V dané věci zajišťování kulturních, sportovních a rekreačních akcí v obci včetně aktivní účasti starosty v průběhu těchto akcí zcela jistě spadá pod výkon funkce starosty. Jak sama stěžovatelka uvádí ve svých podáních, starosta vykonával tyto činnosti pro obec, tedy v zájmu obce. Aktivity starosty lze v obci, jakou je stěžovatelka, podřadit pod výkon funkce starosty, neboť zajištění těchto akcí je v zájmu obce a především občanů, čímž je rozvíjen společenský život v obci a určitá občanská soudržnost.“  

II.

Otázkou poskytnutí mimořádných odměn se zabývá druhý ze zmiňovaných rozsudků, a to rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 59 A 24/2020-51 ze dne 4. srpna 2020. I tento spor je v současné době pravomocně ukončen.

V tomto případě zastupitelstvo obce Hamr na Jezeře rozhodlo v roce 2019 o přiznání mimořádné odměny ve výši 10.000,- Kč zastupiteli obce za přípravu a organizaci společenské akce. Samotný fakt, že zastupiteli byla přiznána mimořádná odměna za činnost, která nikterak nesouvisí s jeho funkcí, není protizákonný. Problémem je zde výše poskytnuté mimořádné odměny, na což upozorňovalo i samo Ministerstvo vnitra s odkazem na § 76 odst. 3 zákona o obcích s tím, že byla-li dle nařízení vlády v roce 2019 maximální měsíční odměna neuvolněného člena zastupitelstva, který je předsedou výboru zastupitelstva, 2 631 Kč, mohla být mimořádná odměna tohoto člena zastupitelstva nanejvýš dvojnásobkem této částky. Odměna 10 000 Kč však maximální hranici v rozporu se zákonem překračuje.

V průběhu soudního řízení obec argumentovala tím, že právní úprava poskytování odměn je diskriminační a zákonná limitace odměňování bez ohledu na vůli obce je nepřípustným zásahem do samosprávy. Obec měla za to, že je jí direktivní právní úpravou bráněno realizovat její skutečnou vůli. Soud se v odůvodnění rozsudku s tímto argumentem vypořádal tak, že se neztotožnil s jejím názorem, neboť jak sám uvádí: „…žalované obci nelze přisvědčit, pokud má za to, že poskytnutí daru starostovi za jeho práci pro obec je plně na obci samotné a stát musí zcela respektovat samostatnost samosprávy a její úvahy v tomto směru.“

Výsledek zřejmě nepřekvapí. Krajský soud se i v tomto případě přiklonil k argumentaci Ministerstva vnitra a rozhodl o protiprávnosti jednání zastupitelstva obce v otázce výše přiznané mimořádné odměny a napadené usnesení zastupitelstva zrušil.

III.

Co z výše uvedeného plyne? Poskytování finančního daru členovi zastupitelstva v souvislosti s výkonem jeho funkce je nezákonné, a to vždy.

Členovi zastupitelstva obce však může být poskytnuta mimořádná odměna, ale jen za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů, které ovšem nesouvisejí s výkonem jeho funkce. Při navrhování a schvalování mimořádných odměn je třeba brát v úvahu zákonnou limitaci výše těchto odměn dle § 76 zákona o obcích.

Současně věříme, že obec Hamr na Jezeře, jakožto správný hospodář, v tuto chvíli činí všechny kroky k vymožení neoprávněně vyplacených finančních darů starostovi obce a dále mimořádné odměny členovi zastupitelstva. Celou věc budeme i nadále monitorovat.