Investování volných finančních prostředků je pro obce a kraje často cestou, jak zmírnit dopady inflace a zhodnotit své rezervy. Tento záměr však není bez rizik, zvláště pokud investiční rozhodnutí činí lidé bez dostatečné odborné znalosti nebo obezřetnosti. Jak ukazuje případ města Polná, snaha o zhodnocení prostředků se může snadno proměnit v hazard, který stojí veřejné rozpočty nemalé ztráty. Odhalujeme konkrétní příklady rizikového investování, nedostatečnou kontrolu i selhání při vyhodnocování důvěryhodnosti investičních produktů. Zároveň klademe otázky, zda by orgány jako Česká národní banka nebo Ministerstvo vnitra neměly aktivněji pomáhat obcím rozpoznávat rizika a postupovat skutečně s péčí řádného hospodáře.
Investování obcí
Je dobře známo, že obce a kraje mají často na svých účtech poměrně významné finanční prostředky – zejména proto, že střádají na větší investice, viz např. zde. Některé obce se velmi aktivně poohlíží, jak tyto finance investovat, aby se neznehodnocovaly na účtech kvůli inflaci. Jak jsme však zjistili v rámci činnosti naší poradny, všimli si toho bohužel podvodníci a rozpoznali v obcích snadnou kořist nepoučeného investora, který navíc nespravuje vlastní prostředky a z cizího přecejen tolik krev neteče. Pochopili, že stačí vcelku libovolným způsobem přesvědčit nadpoloviční většinu členů zastupitelstva obce o investici do dluhopisu jejich firmy, případně získat jen jednoho politika, který má dostatečný vliv na zbytek členů, a cesta k velmi snadným a rychle zpronevěřitelným penězům je volná.
Jak k investicím obce do podvodů v našem případě došlo?
Snadno, obec si šla za svým a schválila to, co jí vykutálení rádcové předložili, přestože se objevila i upozornění na rizika takového počínání. Na velmi nestandardní investování volných finančních prostředků města Polná nás upozornil aktivní občan města. V březnu 2021 zastupitelstvo města schválilo 4 investice, každou za 2 až 2,5 milionu Kč, a to do nákupu dluhopisů (v jednom případě se jednalo o investici do fondu). Na tom by a priori nebylo nic špatného. Pokud by obec byla opatrná v tom, komu své prostředky svěřuje, nemusela by čelit takovým rizikům. Jediná známka zdrženlivosti se objevila ve snížení celkového objemu investic, kdy původní návrh počítal se čtyřmi investicemi po 5 mil. Kč.
Na jednání finančního výboru, které předcházelo schválení investic, skutečně podle zápisu v úvodu tajemník výboru apeloval na členy, aby postupovali obezřetně, odpovídali si na otázky, čím je investice krytá a zajímali se o historii podnikání, konzistenci hospodářských výsledků apod. dané firmy. Nezdá se však, že by si to finanční výbor bral k srdci, když poměrem 5:2 schválil investici 2 mil. Kč do nákupu dluhopisů firmy F.X.C.G. Alfa s.r.o., která byla představena takto:
Velmi podobná byla situace u investice do fondu s ročním předpokládaným výnosem ve výši 8% p.a. prostřednictvím WCA International s.r.o. ve výši 2 mil. Kč, kterou taktéž finanční výbor pěti hlasy doporučil, ačkoliv o společnosti byla známa tato rizika:
Třetí dost rizikovou investicí byl investičním zprostředkovatelem doporučený nákup dluhopisů společnosti DTEK Renewables – ukrajinské společnosti, která provozuje velké solární a větrné elektrárny. V tomto jediném případě se finanční výbor zalekl vykreslených rizik v podobě polohy solárního a větrného parku na Ukrajině a doporučení zastupitelstvu města do těchto dluhopisů investovat nebylo schváleno, i tak ale pořád byli pro 4 členové.
Ani to však nezabránilo zastupitelstvu tuto investici – stejně jako všechny 3 ostatní, které doporučení finančního výboru přes prezentaci závažných rizik dostaly – přesto schválit. Perličkou může být, že předseda finančního výboru poslal zastupitelům před zasedáním dopis, ve kterém „vysvětluje“ případná rizika investice do DTEK Renewables, jak byla nadnesena na finančním výboru. Dopis zde je ovšem na hlavičkovém papíře investičního zprostředkovatele, který investici doporučil – kdopak ho asi sepsal? A ačkoliv předseda finančního výboru takto horlivě a úspěšně přesvědčoval zastupitele o výhodnosti této nabídky, obec na této cca 2,5 milionové investici po předčasném odprodeji dluhopisu tratila cca 200 tisíc Kč plus 100 tisíc Kč za poplatek.
F. X. C. G. Alfa s. r. o. – aneb od „firmy byly osloveny na doporučení, činnost dané firmy do důsledku není známá“ po předčasné ukončení smlouvy o úpisu
U investice do dluhopisů této firmy vznikly pochybnosti již v průběhu projednání na zastupitelstvu, kdy se obezřetnější zastupitelé dotazovali, co o dané firmě navrhovatelé vědí. Padaly fascinující odpovědi – citujme ze zápisu: „V. Zachariáš vysvětlil, že firmy byly osloveny na doporučení, činnost dané firmy do důsledku není známá, ani město nemá k dispozici její účetní závěrku“, což zcela odpovídá rizikům prezentovaným výše. Zastupitelstvo přesto nemělo nejmenší problém do tohoto gamblu jít … Ovšem, světe div se, když 1,5 roku později zastupitel, který od počátku vyzýval k obezřetnému investování, navrhl předčasné ukončení smlouvy o úpisu, najednou s ním souznělo všech 20 přítomných zastupitelů. Došlo k sice drahému, ale přece jen poučení?
Fakta, která tento odpovědný zastupitel předložil, působí v zápisu ze zasedání zastupitelstva v listopadu 2023 o dost podloženěji než mlha při schvalování:.
„Z účetní závěrky firmy F. X. C. G. Alfa s. r. o. k 31. 12. 2022 vyplývají následující fakta:
1) Firma F. X. C. G. Alfa s. r. o. je za účetní období ve ztrátě 2 795 000,-.
2) Firma F. X. C. G. Alfa s. r. o. poskytla členům svých řídících orgánů zálohu, zápůjčku nebo úvěr ve
výši 7 395 000,-.
3) Firma F. X. C. G. Alfa s. r. o. není eminentem jiného víceletého dluhopisu, než je ten, který
drží město Polná.
Firma F. X. C. G. Alfa s. r. o. slibuje svým věřitelům vysoké výnosy. V případě Polně je to 8 %. Lze se
tedy domnívat, že pokud firma dobře funguje, výnos z jejich podnikatelských aktivit by měl být vyšší,
než těchto 8 %. Pokud by firma F. X. C. G. Alfa s. r. o. sama věřila v takto vysoký výnos, investovala by pravděpodobně zmíněných 7 395 000,- do předmětu svého podnikání za účelem maximálně uspokojit své věřitele. Ale neučinila tak. Místo toho poskytla 28 % z cizích zdrojů svým vlastníkům.
(…) V minulosti bylo některým zastupitelům útěchou, že firma F. X. C. G. Alfa s. r. o. splatila městu Polná svůj závazek. Zejména záporný výsledek hospodaření v roce 2022 ale ukazuje, že výnosy mohly být hrazeny z peněz ostatních investorů podle Ponziho schématu. (…)
Kvasnička (pozn. předseda finančního výboru, který přesvědčoval zastupitele o investici do DTEK Renewables): Já si skutečně nemyslím, že jsou chlapci podvodníci. Nicméně, pokud má být spolupráce ukončena, bylo by vhodné uvést datum, ke kterému by se tak mělo stát.“
Informace o gamblerství v Polné jsme získali od našeho zdroje ihned na jaře 2021 a obrátili se na základě nich s žádostí o doporučení pro obezřetné investování obcí na ČNB, jak popíšeme za chvíli. V roce 2024 vyšlo najevo, jak dopadla jejich investice 2 mil. Kč do fondu prostřednictvím WCA International s.r.o. – zastupitelstvo opět muselo spolknout hořkou pilulku a pokorně postoupit firmě SteFin s.r.o. svou pohledávku za firmou ve výši 2,2 mil. Kč.
Z firmy WCA International s.r.o. se vyklubalo letadlo – https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/bylo-to-letadlo-tvrdi-policie-o-zkrachovalem-fondu-wca-cloveka-a-firmu-obvinila-z-346770 a Polná měla štěstí, že jí svěřila méně než obec Modrava: „Asociace pro transparentnost investičního trhu již dříve k WCA uvedla, že jde o takzvaný alternativní fond. Tyto fondy sice eviduje Česká národní banka, ta ale nad jejich činností nevykonává dohled. Alternativní fondy nesmějí nabízet své služby a produkty veřejně a měly by cílit na kvalifikované investory. Typickými investory WCA byli ale často lidé důchodového věku. Jedním z věřitelů fondu je také šumavská obec Modrava, která do něj vložila stovky milionů korun.”
Jak se dá právě popsaný bizár shrnout? Za nás tak, že by bylo nanejvýš vhodné, aby nějaká vhodná autorita obcím vysvětlila, jaké investice jsou v rámci péče řádného hospodáře přijatelné a které – jako do alternativního fondu pro kvalifikované investory, za kterým se skrývá letadlo – jsou absolutně za hranou.
Dopisování si s Českou národní bankou
Již v létě 2021 jsme tedy oslovili ČNB s popisem eskapád, které proběhly v Polné, a požádali ji:
- zda by mohla vydat jakýsi „návod“, jaké investice mohou obce typově považovat za příliš rizikové, jaké naopak za odpovědné a bezpečné,
- aby vyložila, který orgán v případě obce či kraje považovat za zákazníka ve smyslu povinnosti provést tzv. investiční dotazník dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Protože rizikové produkty popsané výše by přece měli zprostředkovatelé nabízet pouze zákazníkům, kteří v dotazníku uvedou, že nemají problém riskovat. Věříme, že občané obce věří tomu, že jejich obec, resp. někdo za ni dotazník takovým způsobem nevyplní. Ale kdo má být tedy ten někdo?
ČNB nás ujistila, že námi popsaný skutkový stav využila v rámci výkonu dohledu. Zároveň však poměrně důrazně odmítla, že by mohla vydat doporučení podle bodu 1. A to proto, že se s ohledem na své kompetence nemůže „vyjadřovat ani vydávat doporučení k uzavírání smluv, jejichž obsahem je poskytování nebo zprostředkování jakýchkoliv finančních produktů nabízených subjekty finančního trhu, nebo hodnotit jejich výhodnost, rizikovost či návratnost“. Že ČNB nemůže obcím doporučit konkrétní nejvýhodnější dluhopis nebo fond na trhu nám bylo samozřejmě i před zasláním žádosti jasné, že by však nebylo možné vymezit aktiva, která jsou pro obce a kraje „no go“? To nás nepřesvědčilo.
Ohledně investičního dotazníku postupovala ČNB věcněji, když mj. na základě našeho podnětu v roce 2023 vydala Dohledové sdělení k vyžadování a vyhodnocování informací při poskytování investičních služeb obcím a krajům, které však podle našeho názoru na to, že má být šité na míru pro obce a kraje, obsahuje spíše velmi obecně formulovaná pravidla nežli konkrétní postupy, které by měli investiční zprostředkovatelé aplikovat.
Nejkonkrétnější rady můžeme nalézt v závěru, ale posuďte sami: „lze dovodit, že finanční zázemí, včetně schopnosti nést ztrátu, a investiční cíle, včetně tolerance k riziku, budou posuzovány ve vztahu k právnické osobě, tedy ve vztahu k obci či kraji. Naproti tomu znalosti a zkušenosti v oblasti investic musejí být posouzeny ve vztahu k osobě či osobám, které jsou oprávněny jménem obce či kraje provádět příslušné obchody a u nichž lze předpokládat, že o obchodech budou fakticky rozhodovat či je provádět. Při stanovení této osoby či osob je nutno vycházet z platného rozdělení kompetencí mezi jednotlivé orgány obce či kraje a případného delegování pravomocí na konkrétní osoby. Právě rozdělení kompetencí mezi jednotlivými orgány obce či kraje nebo delegování pravomocí na konkrétní osoby bude mít v praxi často důsledek, že nebude potřeba pro účely posouzení přiměřenosti či vhodnosti zjišťovat informace o znalostech a zkušenostech všech či většiny členů zastupitelstva či rady (obce nebo kraje).“
Kromě toho, že je sdělení velmi obecné, vzbuzuje otázky, zda byla ČNB při tvorbě doporučení dobře obeznámena s procesem schvalování investice obcí či krajem, kdy zpravidla půjde o hlasování v zastupitelstvu. A bude tedy patrně potřeba, aby byly řádně posouzeny znalosti a zkušenosti všech hlasujících zastupitelů. Nezdá se nám přípustné, aby se brala v potaz pouze část členů zastupitelstva, která by pak mohla být přehlasována jinými zastupiteli, na něž se investiční dotazník nevztahoval.
Nové kolečko s ČNB v roce 2024
Poté, co u tří ze čtyř investic Polné došlo ke znehodnocení finančních prostředků, obrátili jsme se v létě 2024 s těmito novými informacemi opět na ČNB, zda by v zájmu ochrany územně správních celků před podobným vývojem nebylo možné specifikovat formou doporučení, jak mohou obce či kraje postupovat, chtějí-li své finanční prostředky investovat konzervativně s péčí řádného hospodáře (a co by měly splňovat finanční produkty, které mohou být součástí bezpečné investiční strategie).
V odpovědi se ČNB nejvíce zabývala problematikou korporátních dluhopisů, u nichž by měli být investoři velmi ostražití, není-li do distribuce zapojen též obchodník s cennými papíry, stejně jako u distribuce investičních nástrojů, k nimž investiční zprostředkovatel není oprávněn poskytovat investiční služby. Dále nás a zejména pak obce a kraje, když budou o investicích do dluhopisů firem uvažovat, ČNB odkázala na Desatero pro drobné investory do korporátních dluhopisů dostupné na svých webových stránkách.
Vydání obecného doporučení pro obce, např. ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, které doporučení pro obce v jiných oblastech jejich činnosti běžně vydává, ale ČNB opět s odkazem na nedostatek kompetence odmítla. My bychom si takové stanovisko Ministestva vnitra vydané po konzultacích s ČNB ale představit velmi dobře uměli. A to k problematice toho, jak by se obce a kraje měly vyhýbat některém typům investic, pokud chtějí postupovat s péčí řádného hospodáře.
Bohužel tak prozatímním závěrem je, že zastupitelstvům obcí a krajů v rizikovém investování v podstatě nic nebrání. Zastupitelé by měli být investičním zprostředkovatelem poučeni, vyplnit investiční dotazník, ale pokud v tomto bodě dojde k pochybením a zprostředkovatel je nechá investovat do značně rizikovějších produktů, než by bylo podle jejich odpovědí záhodno, vymáhání škody bude velmi nejisté.
Považovali bychom proto za vhodné, aby v tomto směru docházelo buď ze strany Ministerstva vnitra, České národní banky nebo případně Svazu měst a obcí České republiky k daleko zásadnější osvětě. Drobné naděje jsme vkládali do konference na téma Obec řádným hospodářem, která se měla konat původně přímo v ČNB. Ta sice nad akcí měla záštitu, ale nakonec žádný řečník z centrální banky jako orgánu dohledu v průběhu konference ani nevystoupil. Akce byla organizována SMOČRem a podle programu byla složena z příspěvků odborníků na investiční bankovnictví z komerčních bank.
Závěr
Aby zastupitelé jednali s péčí řádného hospodáře, jsou povinni jednat informovaně, tj. při rozhodování o investování finančních prostředků využít rozumně dostupné informační zdroje a na jejich základě pečlivě zvážit možné výhody i rizika existujících variant. To zahrnuje i konzultaci s odborníky v oblastech, ve kterých zastupitel nemá dostatečné znalosti. Že je investice ztrátová ještě nutně neznamená, že zastupitelé nejednali s péčí řádného hospodáře. Podstatné je, aby zastupitelé skutečně sledovali nejlepší zájem obce, informovali se z nestranných zdrojů a nenechali se do investice “naverbovat” zástupcem firmy, který dorazí svůj produkt prodávat klidně přímo na zasedání finančního výboru. Česko má přes šest tisíc obcí, a představa, že v každém finančním výboru a v každém zastupitelstvu sedí jen odborníci na investice, je tedy samozřejmě naivní. To je naprosto v pořádku, ale musí si toho být vědomi a jednat s rozmyslem.
Dokud se Česká národní banka, případně Ministerstvo vnitra, neodhodlají k vydání metodického stanoviska pro odpovědné obce, zůstává ochrana před rizikovými investicemi v rukou jednotlivců ve finančním výboru a aktivních občanů, jako tomu bylo v případě města Polná. Věříme, že i tento text jim pomůže při hlídání investic obcí, poukazování na jejich rizika, nebo alespoň včasné výpovědi smluv a minimalizaci ztrát. Vyzýváme zároveň ČNB a ministerstvo, aby vydaly konkrétní a praktický návod v mezích, které jim umožňuje zákon. Věříme totiž, že mohou pro ochranu veřejných peněz udělat víc než doposud.
Stav ke dni 18. prosince 2024
Zatím tu nejsou žádné komentáře.