V průběhu řešení kauzy, která vedla k přestupkovému řízení u několika zastupitelů obcí jsme se dotkli jedné důležité a praktické záležitosti. Rozhodnutím městského úřadu nám bylo odmítnuto poskytnutí informace ze spisu s odůvodněním, že nejsme účastníkem daného přestupkového řízení. Městský úřad Kralovice naši žádost vyhodnotil jako žádost o nahlížení do spisu, nikoli jako žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Takovéto rozhodnutí, kterým došlo k zásahu do našeho práva na informace, jsme nenechali jen tak a odvolali jsem se proti němu. Rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje potvrdilo, že úřady musí dbát na řádné posouzení žádostí o poskytnutí o informace a nesmějí zneužívat restriktivní výklad zákonů k omezování práv žadatelů.
Nahlížení do spisu vs. právo na informace
Právo na nahlížení do spisu podle § 38 správního řádu je určeno především účastníkům řízení (odst. 1 tohoto §) nebo osobám, které prokážou právní zájem či jiný vážný důvod (odst. 2 tohoto §). Toto právo umožňuje přístup k obsahu správního spisu jako celku, včetně všech dokumentů a úkonů správního orgánu v dané věci.
Na druhou stranu informační zákon zajišťuje veřejnosti přístup k informacím drženým povinnými subjekty. Toto právo není omezeno účastí na řízení nebo právním zájmem a slouží k zajištění transparentnosti veřejné správy. Žadatelé podle informačního zákona mohou požadovat konkrétní dokumenty, a to i z přestupkových spisů, pokud to neohrozí ochranu osobních údajů či jiné chráněné zájmy.
Rozhodnutí krajského úřadu ukázalo, že pokud žadatelé požadují konkrétní dokumenty (v našem případě rozhodnutí o přestupku), nemá být tento požadavek automaticky považován za žádost o nahlížení do spisu. Je nutné jej správně posuzovat podle informačního zákona, jako jednoho z pilířů transparentnosti veřejné správy.
V rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje byly zmíněny dva významné rozsudky, které poskytují vodítka pro řešení nejasností při volbě mezi těmito dvěma režimy:
Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 As 124/2017-21 ze dne 12. 4. 2018 stanoví, že pokud žadatel požaduje konkrétní dokumenty (např. rozhodnutí), nemůže být žádost automaticky považována za žádost o nahlížení do spisu. Důležité je posouzení obsahu žádosti – jde-li o konkrétní dokument, měla by být vyřízena podle informačního zákona. Rozsudek zdůrazňuje, že správní orgány musí být obezřetné při aplikaci speciálních právních režimů, aby nezkrátily práva žadatelů.
Rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 6 A 137/2020-35 ze dne 30. 8. 2022 rozlišuje mezi žádostí o blíže neurčené informace a žádostí o konkrétní dokument. Pokud je žadatel schopen přesně definovat požadovaný dokument, jde primárně o žádost podle informačního zákona, nikoli o nahlížení do spisu. Soud rovněž zdůraznil potřebu testu proporcionality, aby bylo zajištěno, že právo na informace nebude povinnou osobou nepřiměřeně omezeno.
Veřejný zájem na zveřejnění přestupků zastupitelů
Transparentnost je klíčová zejména v případech, kdy se jedná o členy orgánů odpovědných za správu veřejných prostředků. Zveřejnění informací o přestupcích podporuje důvěru občanů ve veřejné instituce a slouží jako prevence proti porušování pravidel do budoucna. Zastupitelé a další veřejní činitelé zastávají odpovědné funkce a jejich jednání musí být v souladu se zákony.
Výše zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 As 124/2017-21 upozorňuje, že výkon informačního práva může být omezen pouze tam, kde je to nezbytné pro ochranu legitimních zájmů, jako je ochrana osobních údajů nebo soukromí. Tato ochrana však nesmí sloužit jako zástěrka pro utajení klíčových informací o rozhodování veřejných institucí.
Veřejný zájem na zveřejnění informací o přestupcích veřejných činitelů je legitimní a chráněný zákonem. Transparentnost přispívá k odpovědnosti veřejné správy a k posilování důvěry veřejnosti v demokratické instituce.
Stanovisko Ministerstva vnitra zveřejněné v dokumentu Správní řízení v prostředí obce uvádí:
“U zveřejňování rozhodnutí v přestupkových věcech, pokud jsou z jakéhokoli důvodu zveřejňovány, vždy striktní anonymizace všech osobních údajů. Jedinou výjimku tvoří rozhodnutí o přestupcích veřejně činných osob (je dán veřejný zájem na sledování zákonnosti jednání voleného zástupce /veřejně činné osoby).”
Jak správně žádat o informace
Pokud chcete získat konkrétní informace o správních řízeních, odkažte se na zákon o svobodném přístupu k informacím a důkladně formulujte žádost, tj. při žádostech o informace ze spisů je vhodné specifikovat konkrétní požadované informace či dokumenty, což napomáhá úřadům žádost vyřídit efektivně a bez nedorozumění.
Nutno podotknout, že Městský úřad Kralovice naši žádost o informace i po rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje opakovaně odmítl, tentokrát s odkazem na obecnou ochranu osobních údajů osob, kterých se přestupkové řízení týká a obavu, že by zveřejněním rozhodnutí došlo k nezákonné újmě osobám, kterých se přestupkové řízení týká. S touto argumentací nesouhlasíme a budeme se odvolávat. O dalším vývoji vás budeme informovat.
Stav ke dni 28. listopadu 2024
Zatím tu nejsou žádné komentáře.