Zlínský kraj – vágní kritéria a podjatost v rozhodování o zakázce na periodikum kraje

V roce 2014 se rozhodl Zlínský kraj vypsat veřejnou zakázku na vydávání krajského periodika. Zakázka nesla název „Nákup prostoru v periodickém tištěném médiu”  a ve věstníku veřejných zakázek ji najdete pod ev.č. 362120 (dále jen ,,Zakázka“). Předpokládaná cena měla být 28 mil. Kč vč. DPH. Obdrželi jsme informace, že tato zakázka vykazuje značné pochybnosti a byli jsme upozorněni i na to, která společnost měla v zadávacím řízení uspět. Oznamovatel se, jak se později ukázalo, nemýlil.

O problematických zadávacích kritériích jsme již blíže informovali zde. Hodnotící kritéria byla nastavena podle našeho názoru tak vágně a netransparentně, že byla v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Proto jsme ještě před ukončením zadávacího řízení v červnu 2014 podávali podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), aby přezkoumal postup zadavatele než uzavře smlouvu s vybraným uchazečem o zakázku.

ÚOHS však naše výtky nebral vážně (odpověď ÚOHS je zde), stejně tak Zlínský kraj nebral naše upozornění v potaz.

 

K zakázce jsme se tedy po nějaké době vrátili. Naším zájmem jsou dlouhodobě zakázky s kvalifikačními kritérii, které nehodnotí pouze nejnižší nabídkovou cenu zakázky. Tato hodnotící kritéria je však nutné nastavit tak, aby byla co nejobjektivnější. Je tedy nutné dobře a dopředu zvolit kvalitní metodiku,bodová hodnocení a váhy jednotlivých kritérií. Toto však zadavatelé v ČR velmi často neumí. Naším cílem je tak např. pomocí rozhodovací praxe ÚOHS nastavit správné mantinely pro tyto zakázky.

Ale zpátky k zakázce Zlínského kraje. Po prostudování souvisejících dokumentů jsme došli k názoru, že nejen kritéria a samotné hodnocení nabídek byla netransparentní, dostali jsme navíc i značné podezření, že jeden z hodnotitelů byl při hodnocení nabídek podjatý.

 

Hodnocení nabídek

Připomeňme, že váha kritéria, které mělo posuzovat estetickou kvalitu návrhů periodik dělalo celých 35%. Bodový odstup nejlepšího návrhu byl dokonce tak velký, že stačil společnosti HEXXA, a.s. k vítězství i přes její výrazně vyšší cenu. Rozdíl v ceně mezi vítěznou nabídkou a druhou nabídkou v pořadí dělal v celkově skoro 2,5 mil. Kč. (Na to, že zakázku má vyhrát právě tato společnost, jsme byli upozorněni již na jaře 2014.)

Podle slovního popisu dvou nejlepších nabídek však zdaleka není patrné, v čem se od sebe tak zásadně lišily. Přesto dostala vítězná nabídka skoro dvojnásobek bodů oproti druhé nabídce v pořadí. Sami se o tom můžete přesvědčit ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek.

 

Podjatost hodnotitele

Na posouzení estetické kvality předložených návrhů si Zlínský kraj najal tři externí hodnotitele. Předně není jasné, jaký status tito hodnotitelé měli ve smyslu ZVZ. Ani jeden z nich nebyl členem hodnotící komise. Nabízel by se tedy statut „Poradce“ podle § 76 odst. 2 ZVZ. Poradce by ovšem musel splňovat stejné zákonné nároky jako člen hodnotící komise, zejména by musel podepsat prohlášení o nepodjatosti podle § 74 odst. 8 ZVZ (což z nám dostupných dokumentů není zřejmé), které říká, že

„Členové hodnotící komise nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, se zřetelem k výsledku zadávacího řízení jim nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr.“

Podjatostí se obecně rozumí nezpůsobilost rozhodující osoby k nestrannému a nezaujatému posuzování záležitostí jiných a rozhodování o nich, která je zapříčiněna zejména subjektivním poměrem k dané věci nebo účastníkům (viz např. rozsudek NSS 1 Afs 103/2012-44, bod 22). Podjaté pak podle NSS nemusí být

„pouze osoby, které přímo o věci rozhodují, ale podjatost obecně může být shledána i u osob, které pro rozhodující osoby předkládají podklady (typicky znalci). Teoreticky by se tedy mohlo stát, že poradce odborné komise, ač sám přímo o věci nerozhoduje a za výsledek konečného rozhodnutí ani neodpovídá, může pro svůj poměr k věci či účastníkům být podjatou osobou, a může tak být příčinou vadnosti rozhodovacího proces.“

Právě to se, dle našeho názoru, stalo. Jedním z externích hodnotitelů byl totiž i Mgr. Patrik Kamas, který je ve zprávě uváděn jako ředitel marketingu a public relations skupiny PSG. Tento hodnotitel však dle našeho názoru rozhodně podjatý vůči vítězné společnosti byl. Mgr. Kamas je dokonce uveden na webových stránkách společnosti HEXXA, a.s. jako spokojený klient, který o společnosti HEXXA, a.s. za svého zaměstnavatele prohlašuje, že:

„Společnost HEXXA pro nás připravuje množství propagačních tiskovin. Při zachování zásad naší firemní identity umějí každému materiálu vtisknout nezaměnitelný a vizuálně atraktivní ráz. Nikdy jsme navíc nemuseli řešit nedodržení mnohdy drsných termínů dodání.“ (viz zde)

Mgr. Patrik Kamas patrně přišel do styku se společností HEXXA, a.s. dokonce i před svým angažmá ve skupině PSG. Minimálně od roku 2003 do roku 2010 měl být tiskovým mluvčím Zlínského kraje. Za jeho působení uzavřel kraj se společností HEXXA, a.s. první smlouvu na vydávání svého periodika. Tiskový mluvčí kraje tak musel být s vydavatelem ve velmi častém kontaktu. (Viz např. zde nebo zde)

Hodnotící komise doporučila zadavateli vybrat nejvhodnější nabídku podle hodnocení, které mohlo být silně zaujaté a neobjektivní.

Naše další výtky k zadávacímu řízení naleznete v podnětu na ÚOHS z února 2015.

ÚOHS věc stále prošetřuje.

 

Pro další informace kontaktujte

Marka Zelenku

728 051 072

[email protected]

 

 

 

Facebook
Twitter
Zatím tu nejsou žádné komentáře.

Přidejte komentář