Čeho se dopouští tajemník, který opakovaně odmítá vydat konkrétní požadované informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“)? To není zcela jasné.
Vyřizování žádostí o informace podle InfZ spadá poněkud absurdně do samostatné působnosti obcí. To teoreticky znamená, že by si povinné subjekty mohly vybírat, které informace budou žadatelům o informace poskytovat. Není tomu tak. InfZ i rozsáhlá judikatura k tomuto zákonu nedává povinným subjektům možnost volby a v drtivé většině případů tak zcela jasně určují rozsah práva na informace definovaného Listinou základních práv a svobod.
Obzvláště u „ožehavé“ otázky platů a odměn úředníků je již díky rozhodovací praxi zejména Nejvyššího správního soudu ČR zcela jasno, jaké informace lze žadateli poskytnout.
Tajemník Prahy 10 však předmětnou judikaturu absolutně nerespektuje. To konstatoval ostatně již 19x (!) i jeho nadřízený orgán – Magistrát hl. města Prahy (dále jen „MHMP“). V jednom z řízení o vydání informací o platech vrcholných úředníků Prahy 10 vydal MHMP dokonce již více jak 10 zrušujících rozhodnutí, ve kterých nařizuje tajemníkovi, aby informace žadateli poskytl. Spor se táhne již od 27. října 2014 (!) a tajemníkovo rozhodnutí, kterým znovu a znovu odmítá žadateli poskytnout informace, tak stále jen nabývá na délce a nyní má již k 60 stranám textu. Umíte si představit, kolik zbytečných hodin práce úředníci jen na tomto zbytečném sporu strávili?
Tajemníkovi ale nerespektování nadřízeného orgánu, zákonů a soudní judikatury přece nemůže projít. Co tedy s tím?
Podobného jednání se zdaleka nedopouští pouze tajemník MČ Praha 10, ale jde o jev, který ministerstvo vnitra registruje u mnoha dalších povinných subjektů. Na jednom z posledních seminářů k novele InfZ z 8. prosince 2015 se dokonce vyjádřil i jeden z největších odborníků na problematiku InfZ Mgr. František Korbel, Ph.D., že v takovém jednání spatřuje dokonce trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.
Primárně by tuto věc měl řešit nadřízený orgán. Ten i podle názoru Obvodního soudu pro Prahu 7, který vyřkl v rozsudku z ledna tohoto roku, má vyzvat městskou část k vyvození personálním odpovědnosti po tajemníkovi. V opačném případě se nadřízený orgán stává spoluzodpovědným za takovou situaci.
Tajemník totiž svým jednáním zapříčiňuje vznik možné škody MČ, neboť žadatel o informace může poměrně snadno vysoudit náhradu za nemajetkovou újmu. Více k tomuto tématu zde. Podle našeho názoru by žadatel vysoudil na konci července 2016 po MČ zadostiučinění ve výši min. 47 725,- Kč. To by společně s náklady řízení činilo škodu MČ, kterou v případě úspěchu žalobce musela MČ po tajemníkovi vymáhat.
Zároveň jde i o otázku pro ty, kteří tajemníka do funkce jmenovali, aby zvážili, zda by tuto funkci neměl opustit – tzn. starosta MČ se souhlasem ředitel MHMP (§ 97 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o HMP); resp. na starostu MČ, aby přehodnotil tajemníkův plat a odměny.
Tajemník sám však podle našeho názoru porušuje minimálně zákon o č. 312/2002 Sb., o úřednících uzemních samosprávných celků, a to minimálně § 16 odst. 1 písm. a), b), f), g) a zejm. k).
Jelikož popsané jednání tajemníka MČ Praha 10 je z našeho pohledu mimořádně závažné, hraničí se šikanou žadatele o informace, libovůlí tajemníka ve vztahu ke svému nadřízenému orgánu a zejména zavdává podezření na oprávněnost jeho platů a odměn, zaslali jsme všem zastupitelům Výzvu k nápravě tohoto stavu.
Pro další informace nás kontaktujte na [email protected] >>
Stav ke dni 21.7.2016
Zatím tu nejsou žádné komentáře.