Antimonopolní úřad dostává méně podnětů na chyby v zakázkách, snižuje to jeho akceschopnost.

Desetitisícový poplatek za podání podnětu k ÚOHS, kterým lze upozornit na chyby v zadávání zakázek, způsobil 95% propad v počtu podaných podnětů.  Razantní zpoplatnění podnětů připravilo ÚOHS o důležitý zdroj informací pro jeho dohledovou činnost, která je nyní zcela odkázána na vůli konkurence upozorňovat na pochybení v soutěžích. V ostatních případech nelze čekat, že bude porušení zákona odhaleno a potrestáno.

V posledních letech až do zpoplatnění podnětů v říjnu 2016 ÚOHS obdržel v průměru 100 podnětů měsíčně, s tím, že trend počtu podnětů se postupně zvyšoval. Z výročních zpráv Úřadu přitom vyplývá, že byl shledán oprávněným skoro každý druhý podnět. Podněty tak byly podstatným zdrojem informací pro zahájení správních řízení z moci úřední.  Zpoplatnění mělo drastický dopad na ochotu oznamovatelů upozorňovat ÚOHS na nekalá jednání zadavatelů. Za osm měsíců od zpoplatnění (od října 2016 do května 2017) obdržel ÚOHS celkem 364 podnětů. Avšak zaplacených bylo pouze 53! Dodejme, že bez zaplacení poplatku ÚOHS odmítá podnět jakkoli řešit. V průměru se tak dnes ÚOHS zabývá pouze 6,6 podněty měsíčně.

Hlavním argumentem pro zpoplatnění podnětů byla velká zahlcenost ÚOHS. V této souvislosti byl často skloňován i náš podnět, kterým jsme upozornili na chybná data v profilech zadavatelů. Ani tento podnět se však v praxi neukázal být z hlediska zátěže ÚOHS jakkoli problematickým. Žádná širší odborná debata o zpoplatnění podnětů tak nikdy neproběhla a nebyly předloženy ani žádné racionální argumenty prokazující paralýzu ÚOHS kvůli podnětům. Také samotná zákonná úprava zpoplatnění podnětů trpí závažnými legislativními nedostatky, což jen dosvědčuje celkovou nekoncepčnost a nepromyšlenost zpoplatnění.    

“Jsme přesvědčeni, že zpoplatnění podnětů je nejen hloupé, ale zároveň i protiústavní. S úřadem se nyní o poplatek soudíme a doufáme, že dospějeme až k Ústavnímu soudu.” říká Marek Zelenka, právník Oživení, o.s. A připomíná, že žalobě čelí ÚOHS i od kolegů z Transparency International.

Chybějící informace by mohly být částečně kompenzovány vlastní kontrolní činnosti ÚOHS. Tuto svoji funkci však ÚOHS dlouhodobě nenaplňuje a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo v dohledné době změnit. Chybovost v zakázkách je přitom vysoká, např. podle zjištění NKÚ v programovém   období 2007 – 2013 bylo až 75 % neuznatelných výdajů způsobeno chybami v zadávání veřejných zakázek.  

“Podněty byly pro ÚOHS důležitým zdrojem informací, díky kterému se řešila řada pochybných zakázek. Zpoplatnění podnětu de facto úřad oslepilo. Pro zvýšení akceschopnosti úřadu je proto nutné zrušit vysoké zpoplatnění podnětů a konečně rozjet vlastní kontrolní činnost.” dodává Martin Kameník z Oživení.

Prostředky, které byly ÚOHS dány navýšením rozpočtu, by se měly projevit v jeho větší aktivitě. Např. by mohl proaktivně dělat vlastní kontrolu profilů zadavatelů, jak jsme to udělali my. ” glosuje Jiří Skuhrovec ze spolku EconLab.

Tiskovou zprávu ke stažení naleznete zde.

Kontakty:
Martin Kameník, Oživení, o.s. – 776 237 779
Jiří Skuhrovec, EconLab, z.s. – 602 693 748
Marek Zelenka, Oživení, o.s. – 728 051 072