Podali jsme trestní oznámení na koaliční zastupitele Města Žamberk, kteří nechali úmyslně promlčet nárok města na náhradu škody. Věcí se bude zabývat Nejvyšší státní zastupitelství.

Kauza výstavby pěší zóny ve východočeském Žamberku byla podle orgánů činných v trestním řízení učebnicovým příkladem zmanipulované veřejné zakázky. Ačkoliv celá věc skončila již před pěti lety odsuzujícím rozsudkem, škodu způsobenou na majetku města ve výši několika milionů se nedařilo vymoci, neboť bývalé vedení obce je stále v radě města. Na úmyslné blokování projednání nároku na náhradu škody v zastupitelstvu jsme opakovaně upozorňovali všechny zastupitele. Jelikož začátkem letošního roku došlo k promlčení veškerých nároků, podali jsme trestní oznámení. Kauzou se bude ještě zabývat Nejvyšší státní zastupitelství.

 

Za kauzu Pěší zóna byli na základě usnesení Nejvyššího soudu č. j. 5 Tdo 178/2014-75 ze dne 30. 7. 2014 a usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 12 To 33/2013-1814 ze dne 27. 1. 2015 po několika letech pravomocně odsouzeni všichni členové tehdejší hodnotící komise.

Rozsah škod na majetku obce způsobených výše uvedenou trestnou činností byl zpracován ve znaleckém posudku vyhotoveném doc. JUDr. Ing. Radimem Jurčíkem za Mendelovu univerzitu v Brně dne 9. 5. 2016. Podle tohoto posudku šlo uvažovat o třech rovinách škod: 

1. Škoda ve výši rozdílu mezi cenou, za kterou vítězná společnost Testa zakázku dostala, a cenou, kterou nabízela nezákonně vyřazená společnost Agile. (tj. cca 7 mil. Kč).
2. Škoda ve výši 210 000,-Kč jako pokuta uložená městu Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže za porušení zákona při výběru dodavatele.
3. Škoda ve výši nevyplacené dotace, na kterou měl Žamberk již právně vymahatelný nárok na základě tou dobou uzavřené smlouvy o poskytnutí dotace, a která by byla vyplacena, kdyby město neporušilo zákon při výběru dodavatele veřejné zakázky a nevyloučilo společnost AGILE. (tj. cca 16,7 mil. Kč/92,5% celkových způsobilých nákladů).

Již během vyšetřovací části přípravného řízení došlo k poučení poškozeného – Města Žamberk prostřednictvím tehdejšího starosty Ing. Jiřího Dytrta, kterého policejní orgán vyzval k vyjádření, zda byla jednáním obviněných způsobena škoda na majetku obce, popř. v jaké výši a zda se ve smyslu ustanovení § 43 odst. 3 trestního řádu, Město Žamberk jako poškozený připojuje k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody.

Z podání informace příslušného policejního orgánu k rukám předsedy kontrolního výboru Města Žamberk Mgr. Tomáše Kalouse vyplynulo, že Město Žamberk prostřednictvím tehdejšího starosty Ing. Jiřího Dytrta sice sdělilo policejnímu orgánu, že škoda na majetku obce způsobena byla, a to ve výši 22 294 935,-Kč, přičemž tato škoda byla dle policejního orgánu řádně vyčíslena a doložena příslušnými doklady, nicméně z obsahu odpovědi Města Žamberk bez dalšího nevyplývalo, že by se město připojilo s tímto nárokem k trestnímu řízení s obviněnými pachateli. Naopak po pravomocných rozhodnutích trestních soudů vyšlo s konečnou platností najevo, že bývalý starosta Dytrt řádně vyčíslenou a doloženou výši nároku na náhradu škody na majetku Města Žamberk v trestním řízení bez zjevného důvodu nepřihlásil, ačkoliv o tom poprvé ujistil zastupitele Města Žamberk na zasedání zastupitelstva dne 9. 10. 2012.

 

Zastupitelstvo systémově blokovalo projednání náhrady škody

Co následovalo byla kontinuální snaha opozičních zastupitelů projednat návrh na vymáhání náhrady škody v občanskoprávním řízení. Tato snaha započala roku 2012 a pokračovala až do úplného promlčení veškerých nároků města po škůdcích. Celkově se za toto období opoziční zastupitele pokusili 23 krát o přijetí usnesení, které by starostovi města uložilo povinnost škody vymáhat. Ve všech 23 případech koaliční zastupitelé úspěšně zabránili, aby se zastupitelstvo usneslo. A to navzdory našim výzvám, znaleckému posudku i doporučení samotného finančního výboru zastupitelstva.

 

První výzvu naší organizace jsme členům zastupitelstva města zaslali dne 10. 2. 2017. V naší výzvě jsme především zdůrazňovali závěry znaleckého posudku, který dostatečně určil škodu, její rozsah i odpovědné osoby a skutečnost, že po seznámení se s jeho závěry již žádný ze zastupitelů nemohl být v dobré víře o tom, že škoda obci nevznikla. Dále jsme všechny dotčené osoby upozornili, že podle ustanovení § 38 odst. 6 obecního řízení je obec ze zákona povinna včas uplatňovat právo na náhradu škody, přičemž za včas uplatněný nárok lze považovat jen takový postup, kdy odpovědná osoba nebude moci vůči obci s úspěchem uplatnit námitku promlčení. V případě, že obec, respektive zastupitelé, nepřistoupí k vymáhání škody a v důsledku této nečinnosti se nárok na náhradu škody vůči škůdci promlčí, budou tyto osoby odpovědné za škodu, která tím obci vznikne. Jinými slovy, výše zmíněné škody bude třeba uplatňovat po osobách, které svou nedbalostí způsobí promlčení nároku. Součástí výzvy bylo také upozornění, že takovým postupem může být naplněna i skutková podstata trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku.

 

Druhou výzvu jsme zaslali dne 20. 11. 2019 v okamžiku, kdy ještě bylo možné vymáhat alespoň škodu na majetku města ve výši 210 000,-Kč jako pokuty uložené městu Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže za porušení zákona při výběru dodavatele. Ani tato výzva nebyla vyslyšena, neboť na jednání zastupitelstva dne 3. 12. 2019 bylo naposledy navrženo přijetí usnesení, kterým by zastupitelstvo uložilo starostovi povinnost škodu vymáhat. Usnesení nebylo znovu přijato a následně poslední nárok na náhradu škody ve věci zmanipulované zakázky Pěší zóna byl promlčen ke dni 19. 12. 2019.

 

Policie i krajské státní zastupitelství věc odložily

Jelikož jsme byli toho názoru, že ve věci mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podali jsme na příslušné zastupitele trestní oznámení. Dle našeho přesvědčení v dané věci šlo ze strany odpovědných osob z hlediska subjektivní stránky o jednání kryté zaviněným úmyslem, a to přinejmenším ve formě nepřímého úmyslu, neboť příslušné osoby si v daném případě museli být vědomi, že porušují zákonnou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, že tím jinému způsobí škodu a byly s tímto následkem přinejmenším srozuměny. Tuto skutečnost dokládají nejen naše opakované výzvy ale také seznámení se se závěry znaleckého posudku a doporučení finančního výboru zastupitelstva města.

Bohužel jak policejní orgán Krajské ředitelství Pardubického kraje, tak dozorující Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové k našemu trestnímu oznámení sdělili, že naše podání je obsahem shodné s předmětem trestního řízení, které bylo již prověřováno v roce 2017 a bylo pravomocně skončeno odložením, neboť ve věci nešlo o podezření z trestného činu. Oba orgány činné v trestním řízení uvedly, že naše trestní oznámení neobsahuje nové relevantní skutečnosti, přičemž státní zástupce zároveň bez dalšího uvedl, že naše kvalifikace skutku je nepřiléhavá.

 

Druhé kolo u policie a okresního státního zastupitelství

Podali jsme podnět jak k Vrchnímu státnímu zastupitelství k výkonu dohledu nad Krajským státním zástupcem, tak k Nejvyššímu státnímu zástupci k výkonu mimořádného oprávnění, tj. k nařízení kontroly podle § 12 odst. 3 zákona o státním zastupitelství.

Vrchní státní zastupitelství akceptovalo náš názor a poslalo věc zpátky na nižší státní zastupitelství společně s pokyny k dalšímu šetření. Nejvyšší státní zastupitelství v této souvislosti nemusel vykonat své mimořádné pravomoci, neboť věc zatím procesně neskončila. Vrchní státní zastupitelství ve svém sdělení ze dne 25.03.2021, č.j. 1 VZN 1603/2018-172,shledalo podnět ve věci příčinné souvislosti mezi jednáním podezřelých zastupitelů a vznikem škody na majetku města důvodným a vsouladu sust. § 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, bylo uloženo Krajskému státnímu zastupitelství v Hradci Králové, aby část týkající se neuplatnění náhrady škody města Žamberku v civilním řízení postoupilo věcně a místně příslušnému Okresnímu státnímu zastupitelství v Ústí nad Orlicí k dalšímu opatření.

Věc tak opět doputovala až k policejnímu orgánu, který nově odůvodnil odložení komplexněji. Ovšem ani s tímto názorem jsme se nemohli ztotožnit, neboť z našeho pohledu policejní orgán pouze akceptoval výpovědi zastupitelů, kteří vesměs tvrdili, že se škodou nebo s posudkem buď nesouhlasili nebo se cítili ve střetu zájmů nebo měli obavu, že vymáhání škody by nakonec vedlo k dalším nákladům města za právní služby. (viz náš podnět k okresnímu státnímu zastupitelství níže).

 

Příloha:
Trestní oznámení
Sdělení Policie ČR
Sdělení Krajského státního zastupitelství
Sdělení Nejvyššího státního zastupitelství

Sdělení Nejvyššího státního zastupitelství o nevyužití mimořádného prostředku 

Sdělení Krajského ředitelství policie po vrácení věci Vrchním st. zast.

Podnět Oživení k Okresnímu státnímu zástupci v Ústí nad Orlicí pro výkon oprávnění dle § 157 odst. 2 TŘ

Pro více informací kontaktujte [email protected]
Stav ke dni 26. 9. 2020.