Uvolnění zastupitelé nesmí pobírat odměny z městských společností. Nebo?

Zákonné limity pobírání odměn veřejnými funkcionáři za výkon funkce v orgánech městských společností 

 

Již na konci roku 2018 jsme Vás informovali o praktikách starosty Bystřice nad Pernštejnem, který si nechával vyplácet odměny z městské společnosti, jakožto člen dozorčí rady, bez ohledu na znění zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále jen „zákon o střetu zájmů“)1.   

 

Vyplácení odměn městských společností uvolněným zastupitelům v praxi 

V článku Vás neinformujeme o šťastném konci, ale spíše o začátku naší dlouhé cesty plné žádostí o informace, dopisování si se správními orgány a údivu, jak lze v dnešní době obcházet platnou právní úpravu. V předchozím článku jsme avizovali, že jsme požádali společnost Vodárenská akciová společnost, a.s. o informaci, zda a v jaké výši byly uvolněným členům obecních zastupitelstev vypláceny odměny za výkon funkce v této městské společnosti. Společnost nám odpověděla, že za období od 1.1.2013 do 30.4.2019 vyplatila uvolněným zastupitelům částku ve výši 13.729.585,- Kč. Jednoduchým matematickým výpočtem zjistíme, že průměrná odměna vyplácena devíti uvolněným zastupitelům za měsíc činí cca 20.000,- Kč. Takové odměny jsou však v rozporu se zákonem o střetu zájmů, který stanovuje v § 5 odst. 2 zákona o střetu zájmů:  

” Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p), který je krajem, hlavním městem Prahou, obcí (…) určen, aby vykonával funkci člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj, hlavní město Praha, obec (…) nebo jimi ovládaná právnická osoba má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění, s výjimkou plnění, které veřejný funkcionář obdrží v podobě úhrady pojistného na pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo které obdrží v souvislosti se svou účastí na jednání těchto orgánů v souladu s běžnými zvyklostmi do výše 10000 Kč ročně.”  

 

Uvolněný zastupitel tedy nesmí pobírat odměny za žádné funkce v městských společnostech. Uvolněný zastupitel smí pobírat ve spojitosti se svou politickou funkcí pouze jednu odměnu, a to odměnu pro uvolněného zastupitele, kterou definuje Nařízení vlády ČR č. 318/2017 Sb. Naše podezření, že praktiky společnosti Vodárenská akciová společnost, a.s. ve vztahu k vyplácení odměn uvolněným zastupitelům jsou v rozporu se zákonem o střetu zájmů, potvrzuje i judikatura českých soudů – především rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č.j. 5 Cmo 48/2009 (viz příloha níže).

 

Překvapivé závěry v argumentaci městského úřadu 

Podali jsme podnět Ministerstvu spravedlnosti, které má problematiku střetu zájmů v gesci, s celkem 11 příklady porušení zákona. Ministerstvo naše podněty postoupilo podněty k prošetřní možných přestupků příslušným správním orgánům, zde obcím s rozšířenou působností. K dnešnímu dni bylo usnesením odloženo u osmi z nich a u tří stále pokračuje řízení ve věci podezření ze spáchání přestupku. 

 

Překvapivým bylo pro nás usnesení o odložení věci vydané Městským úřadem Boskovice. Překvapivé nikoliv co do výsledku, ale zvolené argumentace v odůvodnění usnesení. Abychom nebyli jen posly špatných zpráv, musíme na tomto usnesení ocenit jeho propracované odůvodnění, které je na vysoké úrovni, což samozřejmě kvitujeme. Nyní již k věci. 

Městský úřad Boskovice řešil náš podnět na bývalého starostu města Letovice, který byl v letech 2014-2019 členem dozorčí rady Vodárenské akciové společnosti, a.s. a zároveň vykonával post uvolněného člena zastupitelstva (starosty). Městský úřad se ve své argumentaci zaměřil především na definici ovládané právnické osoby a nejprve uvádí všechny zjištěné skutečnosti týkající se účasti města Letovice v městských společnostech, přičemž z těchto skutečností vyvozuje, že  

Město Letovice je členem dobrovolného svazku obcí, který jako společník disponuje podílem o velikosti 21,22 % na právnické osobě Svaz VKMO, s.r.o., která je jediným akcionářem Vodárenské akciové společnosti, a.s. Město Letovice jako člen dobrovolného svazku obcí je jednou ze 77 obcí, jejichž hlasovací práva se odvíjí od počtu obyvatel, přičemž městu Letovice připadalo 8 hlasů. Matematická konstrukce tak říká, že město Letovice nemohlo mít rozhodující vliv v právnické osobě, kterým je dobrovolný svazek obcí, neboť i v případě, že by všechny ostatní obce měly každá nejnižší počet hlasů (tedy 1), stačilo by pouhých 9 obcí (přibližně 11%), aby hlasy města Letovice převážily. Na paměti je ale třeba mít, že taková konstrukce neodráží skutečnost a byla vytvořena pro demonstraci případu, který by nejvíc zvýhodňoval město Letovice pro určení toho, že je ovládající osobou. Pomocí argumentu a minoru ad maius tak můžeme vyhodnotit, že město Letovice nemá rozhodující vliv ani ve skutečnosti a není tak ovládající osobou dobrovolného svazku obcí.“ 

(celé znění viz příloha níže)

 

Město Letovice je členem dobrovolného svazku obcí, který jako společník disponuje podílem o velikosti 21,22 % na právnické osobě Svaz VKMO, s.r.o., která je jediným akcionářem Vodárenské akciové společnosti, a.s.  Pro přehlednost:  

 

Podstatou zvolené argumentace Městského úřadu Boskovice je, že město Letovice není ovládající osobou, která by měla podíl či hlasovací práva na některé z právnických osob, které by šlo vysledovat ve vlastnickém schématu Vodárenské akciové společnosti, a.s., a proto nedošlo k naplnění ust. § 5 odst. 2 zákona o střetu zájmů, který výslovně uvádí, že musí existovat obec či jí ovládaná osoba s podílem nebo hlasovacími právy v právnické osobě, která vyplácí odměny, a tedy ani není naplněna skutková podstata přestupku dle § 23 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů, která sankcionuje neoprávněné pobírání odměn pokutou veřejného funkcionáře (např. starostu) od 5.000 do 250.000,- Kč. 

 

Zásadně s tímto právním názorem nesouhlasíme. Proč?

Jsme přesvědčeni, že smyslem zákona bylo, aby politici nebyli v pokušení si ke svým postům uměle vytvářet ještě další placené funkce mimo veřejnou kontrolu. Rozhodně tím nehodnotíme, zda jsou odměny komunálních politiků nastaveny správně či adekvátně. Pouze varujeme před tím, aby se otevírala tato Pandořina skřínka, kterou rozhodnutí Boskovic otevírá.

 

S ohledem na dikci zákona jsme na rozdíl od obecního úřadu v Boskovicích přesvědčeni, že Vodárenská akciová společnost, a.s. naopak je právnickou osobou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona o střetu zájmů, neboť není směrodatné kolik řetězců právnických osob je přítomno v majetkové struktuře Vodárenské akciové společnosti, a.s., ale pokud jsou na konci této majetkové struktury pouze obce, svazky obcí či právnické osoby vlastněné opět výhradně obcemi, je nutné takovou “hlavní” právnickou osobu považovat za právnickou osobu ve smyslu § 5 odst. 2 zákona o střetu zájmů. Tomu z našeho pohledu odpovídá i dikce § 5 odst. 2, tedy konkrétně slova “jimi ovládaná právnická osoba”, kdy dle našeho názoru zájmeno “jimi” odkazuje na jeden nebo více zmíněných územních samosprávných celků.

 

Odůvodnění Boskovic se však opírá o institut „ovládání“ právnické osoby, což je z našeho pohledu chybná úvaha. V takovém případě by totiž mohlo dojít až k absurdním závěrům, kdy odměny by mohli pobírat všichni uvolnění zastupitelé jen proto, že jejich obec má menšinový podíl v dané právnické osobě. Jinými slovy, pokud by mezi obcí a společností X byl prostředník, který je ovládán více obcemi (jako je to v zásadě v případě VAS), pak by odměny mohli pobírat všichni uvolnění zastupitelé obcí s malými podíly. Ovšem paradoxně uvolnění zastupitelé obce, která by měla v onom prostředníkovi více jak 40% podíl, a kteří mají logicky největší zájem o směřování společnosti X, by tyto odměny pobírat nemohli. Paradoxně by tak platilo, že čím nižší vliv, tím vyšší odměny. Takto absurdní výklad je nutné odmítnout.

 

Závěry Boskovic a ostatních přestupkových orgánů, které podnět obdržely, jsou z našeho pohledu nejen v rozporu se zákonem, ale jsou rovněž v rozporu s judikaturou Vrchního soudu v Olomouci.

S argumentem Boskovic nesouhlasíme, a proto jsme se obrátili i na Ministerstvo spravedlnosti ČR, které má zákon o střetu zájmů v gesci, aby se vyjádřilo k výkladu § 5 odst. 2.  

 

Stav ke dni 31.12.2022 

Přílohy:

Usnesení o odložení Městského úřadu Boskovice

Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci 5Cmo 48-2009

Facebook
Twitter
Zatím tu nejsou žádné komentáře.

Přidejte komentář