Ochrana oznamovatelů v ČR – první rozsudek. Začnou politici respektovat vlastní zákony?

Po několikaleté snaze začal 1. srpna 2023 platit zákon chránící oznamovatele – lidi, kteří upozorní na protiprávní jednání v práci. A hned 4 měsíce na to byl zákon, respektive Směrnice, kterou český zákon transponuje, využit v praxi. Soud konstatoval, že ministerstvo dopravy postupovalo nezákonně při znovujmenování Pavla Kodyma předsedou Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále ÚPDI).

Rušení ÚPDI se věnujeme od jara roku 2023, společně s Transparency International jsme vydali výzvu poslancům a senátorům, připomínkovali návrh zákona a podali podnět k Evropské komisi. Více informací k případu si můžete přečíst zde a zde.

 

Kauza má dopad nejen na zajištění férového přístupu k dopravcům na železnici, ale je precedentem pro ochranu oznamovatelů v ČR, protože je s ní spojen první rozsudek, který aplikuje nový zákon, respektive Směrnici, o ochraně oznamovatelů.

Jak soud rozhodl?

Soud využil obrácené důkazní břemeno a konstatoval, že ministerstvo dopravy neprokázalo, že by zrušení ÚPDI a jeho přesunutí pod ÚOHS byly předem připravené. Následně uvedl, že skartování návrhu na jmenování předsedy ÚPDI proběhlo přímo v důsledku  zjištění, že předseda zaslal Evropské komisi dopis k posouzení pravděpodobného nezákonného postupu při porušení pravidel veřejné podpory, ke kterému se schylovalo.
 

Jak pomáhá WB centrum?

Poradenské WB centrum pomáhá oznamovatelům komplexně, vždy podle potřeb. V případě ÚPDI proběhly konzultace jak k předmětu oznámení, tak možnému postupu po oznámení. Případ byl specifický tím, že šlo o první soudní rozhodnutí o přímém účinku Směrnice 2019/1937. Oznamovatele jsme zároveň propojili s novinářem a pomohli se připravit na zveřejnění. WB centrum pomáhá konzultačně i odborům, které vznikly v reakci na politické kroky.

 

 

Politická odvetná opatření jsou výzvou nového zákona 

 

Odvetné opatření je zákonem definováno jako: jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli (…) může způsobit újmu. 

 

V případě předsedy Úřadu nelze soudně vymáhat jeho jmenování, které je politickým rozhodnutím vlády. Odvetným opatřením bylo odepření transparentního postupu při jmenování, tedy to, že byl stažen návrh na jmenování, kterému předcházelo vítězství ve výběrovém řízení.  

Městský soud v Praze obecně přisvědčuje žalovanému 1) (ministerstvo dopravy pozn. Oživení), že je legitimní možností nevybrat a nejmenovat do funkce žádného uchazeče, který se účastnil výběrového řízení, a že žalovaná 2) (vláda pozn.Oživení)není předloženým návrhem na jmenování vázána. V posuzované věci jde však o dodržení transparentního postupu ze strany žalovaných. Ten nebyl soudem shledán u žalovaného 1), které svévolně zabránil projednání návrhu na jmenování žalobce do funkce žalovanou 2). Rozsudek Městského soudu v Praze

A tomu odpovídá i řešení situace – soud přikázal znovu navrhnout jmenování vítěze výběrového řízení do funkce předsedy. To ministr učinil, ale vládou návrh nebyl schválen. Díky nejmenování předsedy se rozhodování ÚPDI dostalo do dalších sporných situací a otázek na budoucí zajištění nezávislosti a kompetentnosti rozhodování. V ÚPDI vznikly odbory, které poukazují na to, že dochází k překračovaní pravomocí pověřeného místopředsedy a zároveň probíhá nestandardní přesun pod ÚOHS, kdy stále není jasné, kteří a kolik zaměstnanců k 1. 1. 2024 přechází.  

 

Přestože soud svým rozhodnutím vytvořil precedent, který pomůže i budoucím oznamovatelům, výsledné řešení případu může vést ke snižování motivaci oznámení podávat. A to zejména ta oznámení, která se dotýkají politických rozhodnutí.

 

Cílem ochrany oznamovatelů není jen chránit ty, kteří upozorní na protiprávní jednání, ale také takovému jednání zamezit. Postup, který zvolilo ministerstvo dopravy, respektive vláda, opět demonstruje, že tento zákon nevnímají jako důležitý prvek ochrany veřejného zájmu.

 
 
Facebook
Twitter
Zatím tu nejsou žádné komentáře.

Přidejte komentář