Pokuta pro firmu s vazbou na primátora, střet zájmů neshledán. Co na to audit Evropské unie?

Zda měla firma GEMA oproti konkurenci přístup k jiným informacím, nevíme. Písemná zpráva zadavatele nicméně vysloveně uvádí, že žádný střet zájmů zjištěn nebyl.  

Naše stanovisko je, že mezi společností GEMA a Statutárním městem Mladá Boleslav střet zájmů existuje, a to zásadní. Fakticky od ustavení nové rady města roku 2010 a jmenování Ing. Boušky do funkce uvolněného náměstka primátora až do dnešního dne, kdy primátorem je. 

Názor Úřadu pro ochanu hospodářské soutěže 

ÚOHS se zabýval všemi sedmi zakázkami a dospěl k závěru, že v žádném případě nedošlo k nezákonnému střetu zájmů podle zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 44 odst. 2 ZZVZ). ÚOHS relativizoval jednotlivá zjištění, na která poukázaly naše podněty. Jinými slovy, ÚOHS i takto zřejmý střet nevnímá závadně.  

S tímto názorem ÚOHS zásadně nesouhlasíme. Máme za to, že v zákoně je již nyní povinnost učinit nápravná opatření, pokud ke střetu zájmů dochází. Zde ho vidíme jako evidentní a ÚOHS se tak měl dotazovat zadavatele, jaká nápravná opatření učinil. V opačném případě měly být dle zákona firmy GEMA a H-INTES podle našeho názoru ze zakázek vyloučeny. (viz § 48 odst. 5 písm. b ZZVZ). 

Jak by měla Mladá Boleslav střet zájmů vyřešit, aby nemusela firmy vylučovat? 

Nabízí se zde několik možností: 

1. K některým úkonům přizvat externí subjekty, jako členy opozice, kontrolního výboru, případně poskytovatele dotace. Taková opatření již činí i automaticky některé obce (viz např. Směrnice města Turnova), kdy do hodnocení nabídek přizvou člena zastupitelstva. 
2. Otevřít opozici nebo členům kontrolního výboru i kontrolní dny vzhledem k tomu, že šlo o stavební zakázky.  
3. Veřejně informovat o střetu zájmů pana Nwelatiho a Bouška ve vztahu k hlavním dodavatelům města veřejně, např. na zastupitelstvu.  

Nic takového se ovšem nestalo a ani z rozhodnutí ÚOHS neplyne, že by se úřad na nápravná opatření jakkoli ptal. 

Jaký je dosavadní výsledek naší snahy? 

V případě tří zakázek ÚOHS zároveň rozhodl o zahájení řízení z moci úřední pro podezření porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. V prvním stupni úřad nejprve udělil pokuty ve celkové výši 540 tisíc (rozhodnutí 1, rozhodnutí 2, rozhodnutí 3: ÚOHS-R0024/2024/VZ). Ve všech třech případech však předseda úřadu v rozhodnutí o rozkladu většinu výroků prvostupňových rozhodnutí zrušil. Ve výsledku tak padla jen pokuta 50 tisíc Kč. 

V prvním případě prý Boleslav porušila zákon tím, že napsala nejasnou zadávací dokumentaci, ale porušení zákona nebylo dost závažné. (rozhodnutí o rozkladu 1) 

V druhém případě předseda ÚOHS Boleslavi pomohl, když zrušil rozhodnutí svých podřízených pro nedostatečnému doložení spáchání přestupků městem při zadávání zakázky. Souhlasil jen s tím, že město spáchalo přestupek, když neprovedlo nové zadávacího řízení při změně termínu dokončení díla. Přesto Boleslav vyvázla opět bez sankce. (rozhodnutí o rozkladu 2)

V rozhodnutí ohledně třetí veřejné zakázky původní rozhodnutí tvrdilo, že Mladá Boleslav porušila zákon o zadávání veřejných zakázek tím, že nestanovilo jednoznačné podmínky pro změnu termínu ukončení prací a nedodrželo pravidla při hodnocení mimořádně nízké nabídkové ceny. Předseda potvrdil spáchání přestupku pouze v souvislosti s mimořádně nízkou nabídkovou cenou a snížil výši pokuty na 50 tisíc Kč. (rozhodnutí o rozkladu 3) Ani s benevolentním přístupem předsedy ÚOHS nelze tvrdit to, co řekla novinářům mluvčí Mladé Boleslavi: „Potvrdilo se tak, že zakázky v našem městě jsou soutěženy transparentně a v souladu s platnou legislativou.” (článek irozhlas.cz) Takový komentář považujeme za nešťastný, protože vypovídá o naprosté absenci sebereflexe.

Co ale ten střet zájmů? 

Střet zájmů odmítl ÚOHS již na samém počátku. Zde jsou opakující se argumenty úřadu, které se opakovaně v usneseních vyskytovaly: 

1. Řádné označení zpracovatele dokumentace

ÚOHS se spokojil s tím, že zadavatel označil část zadávací dokumentace vypracovanou jinou osobou, konkrétně společností CR Project s.r.o., a uvedl její identifikaci. To považoval za splnění povinnosti podle § 36 odst. 4 zákona, ale již neřešil, že jde fakticky o rodinný podnik sponzorující pana primátora. 

2. Absence osobní výhody

Úřad uvedl, že samotná skutečnost, že osoby ve vedoucích pozicích vybraného dodavatele poskytly finanční prostředky politické straně zastoupené v orgánech zadavatele, nelze bez dalšího (k dalšímu totiž v tu chvíli nepřihlížel) považovat za střet zájmů. Nezákonný střet zájmů by podle úřadu musel být doložen konkrétními důkazy o osobní výhodě nebo přímo ovlivněném rozhodování. 

Podle našeho názoru by tak střet zájmů mohla prokázat maximálně policie pomocí odposlechů. Obáváme se, že tímto výkladem je střet zájmů fakticky nepostižitelný.  

3. Časová nesouvislost

Úřad konstatoval, že mezi poskytnutím finančních prostředků politické straně v roce 2018 a zahájením zadávacího řízení v prosinci 2019 je značný časový odstup, který sám o sobě nevytváří střet zájmů. 

Úřad podle našeho názoru nevzal do úvahy politickou realitu jediného volebního období a předvolební kampaně. Stejně jako fakt, že posuzoval pouze zakázky dle zákona. Předmětné společnosti však jsou především úspěšné ve mladoboleslavských zakázkách malého rozsahu, ve kterých jasně dominují. Byť zakázky malého rozsahu ÚOHS neřeší, neměl by je podle našeho názoru úplně ignorovat. 

4. Transparentní otevřené řízení

Zadávací řízení bylo provedeno v otevřeném řízení, kde byly nabídky hodnoceny podle kritéria nejnižší nabídkové ceny, což minimalizuje možnost zvýhodnění konkrétního dodavatele. 

K tomu lze říci tolik, že střet zájmů se nemusí zdaleka projevit při vypisování zakázky. Je daleko pravděpodobnější, že bude působit při jejím plnění, kdy může být zadavatel na dodavatele ve střetu zájmů benevolentnější, což se však velmi obtížně prokazuje. 

5. Mimořádně nízká nabídková ceny

Úřad se spokojil s tím, že nabídky byly z tohoto hlediska posouzeny. Pokud jde o následné navyšování ceny a vícepráce u týchž zakázek, ÚOHS uzavřel, že ty byly např. způsobeny nepředvídatelnými okolnostmi během výstavby apod. K tomu snad jen viz předchozí bod. 

6. Neúčast dodavatele

ÚOHS uvedl, že neúčast konkrétního dodavatele (GEMA MB s.r.o.) u zakázek, kterých se účastní H-INTES, neukazuje na pochybení zadavatele, a podnět v tomto rozsahu předal Sekci hospodářské soutěže. 

Jsme zvědaví, zda toto předání bude mít v budoucnu nějaký výsledek. 

Když právnícká osoba vlastněná dodavatelem zpracuje zadávací dokumentaci 

V případě zpracovatele zadávací dokumentace CR Project s.r.o. si nelze nevšimnout značné podobnosti s veřejnou zakázkou, kterou ÚOHS v minulosti řešil a skončila pokutou pro spáchání přestupku obcí Hudlice. Tatáž společnost se podílela na přípravě projektové dokumentace a následně vyhrála i realizaci stavební zakázky. Hlavní rozdíl oproti zmíněným zakázkám v Mladé Boleslavi je, že v případě Hudlic zadavatel obdržel pouze jedinou nabídku. To se stalo v případě námi napadených zakázek pouze v jednom případě. 

Nicméně ÚOHS v případě Hudlic konstatoval, že ke střetu zájmů došlo již tím, že tvůrce projektu podal nabídku a odkazoval při tom na komentářovou literaturu a judikaturu Nejvyššího správního soudu. Ty konstatovaly, že fenomén střetu zájmů působí nejen přímo na osoby, které o věci rozhodují, ale i na širší okruh osob, zájmů a situací – v případě našich podnětů např. na obdarované členy rady města. 

V roce 2020 měl tedy úřad za prokázané, že při výběru dodavatele na plnění předmětu veřejné zakázky došlo ke střetu zájmů, když se vybraný dodavatel podílel na vypracování části zadávací dokumentace. V roce 2024 téměř totožný závěr učinit nedokázal, a to přesto že zadavatel střet zájmů ani neidentifikoval. Formální splnění povinnosti v podobě označení zpracovatele zadávací dokumentace je podle ÚOHS zcela dostačující, přestože jsou tyto společnosti majetkově i personálně propojeny. 

Dveře zavřené, zkusíme to oknem 

V případě tří námi napadených zakázek se jednalo o zakázky spolufinancované z fondů EU. Tyto zakázky může také zkontrolovat Auditní orgán ministerstva financí, který má za úkol zajištění výkonu auditu prostředků Evropské Unie. Proto jsme Auditní orgán 

požádali, aby zahrnul dané zakázky do svého auditního vzorku. Nejvíce nás opět zajímá, jak posoudí Auditní orgán otázku střetu zájmů. O dalším vývoji vás budeme informovat.