Tak dlouho notář schvaluje špatně změnu stanov, až se ucho utrhne…

Zdálo by se, že 16 let účinnosti zákonů o územních samosprávách bude již dostatečně dlouhá doba na to, aby se vyjasnila tak základní otázka, jako který orgán je oprávněn změnit stanovy městské obchodní společnosti. Bohužel, až nyní to musí konečně definitivně rozhodnout pražský městský soud.

Oživení se tématem městských obchodních společností (MOS) zabývá dlouhodobě, neboť jde o oblast, kudy např. podle výročních zpráv tajných služeb unikají značné finanční prostředky. Kontrola jejich fungování je navíc velice složitá a právně ne zcela jasná, neboť se pohybujeme na hraně soukromého práva (hlavně zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku) a veřejného práva (zde jde o všechny zákony o územních samosprávách – o obcích, krajích a hlavním městě Praze).

Díky zastupitelům MČ Praha 8 jsme se dověděli, že hlavní město Praha schvaluje změnu stanov svých 100% vlastněných akciových společností pouze rozhodnutím Rady hlavního města Prahy (HMP). Na Praze 8 totiž zakládali novou akciovou společnost a někteří zastupitelé se inspirovali naším Manuálem pro MOS. (více zde)

 

Jak jsme zjistili, tak HMP již celá léta schvaluje jednotlivé změny stanov svých (dnes celkem 8) akciových společností výlučně rozhodnutím Rady HMP. To má především ten důsledek, že zastupitelům je zásadně znemožněna demokratická kontrola nad hospodařením města. V praxi by to mohlo vypadat např. tak, že Zastupitelstvo HMP by mohlo schválit např. stanovy společnosti, která by měla pro HMP sekat trávu v městských parcích. Rada HMP by vzápětí této společnosti mohla změnit stanovy tak, že by předmětem podnikání byla např. údržba magistrátního webu, osobní doprava radních nebo catering pro večírky koaličních stran. Dále by Rada HMP zvýšila počty členů orgánů společnosti a dosadila do nich své příznivce a štědře je odměňovala. Za zády zastupitelstva by tak vznikla společnost, pro kterou zastupitelé při svém prvotním hlasování vůbec nehlasovali.

 

Podle § 59 odst. 2 písm. i) Zákona o HMP je zastupitelstvu mimo jiné vyhrazeno:

„… zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách“.

 

Zastupitelstvo HMP je tak jediný orgán, který je oprávněn rozhodnout o založení nebo zrušení právnické osoby, resp. o schválení jejích zakládacích dokumentů. Podle našeho názoru je však potřeba pod pojem „schvalování“ zakladatelských dokumentů nutné subsumovat logicky též i jakoukoli jejich změnu. Obdobný názor zastává i Ministerstvo vnitra ČR, stejně jako dostupná komentářová literatura.

 

Poslali jsme tedy výzvu zastupitelům HMP, aby tuto nezákonnou praxi ukončili. Magistrát však „nečekaně“ odpověděl v tom smyslu, že jejich praxi již léta schvalují jak notáři tak rejstříkové soudy, a podle jejich názoru je tak vše v naprostém pořádku.

 

Poslali jsme tedy podnět k Ministerstvu vnitra ČR (MVČR), aby zahájil svou dozorovou činnost a zasadil se tak o sjednocení výkladu v celé ČR, neboť i podle informací z MVČR nejde zdaleka jen o případ Prahy. MVČR nejenom, že vyzvalo Prahu k nápravě, na což Praha reagovalo podobně jako na naši výzvu, ale podalo již i správní žalobu na zrušení posledního rozhodnutí Rady HMP o změně stanov – společnosti Operátor Opencard, a.s. – které jsme navrhovali.

 

Zajímavé však rozhodně bude, zda v případě, že Praze vznikne v souvislosti se špatně schválenými stanovami škoda, zda tuto škodu bude vymáhat po notářích, kteří tyto změny stanov do obchodního rejstříku zapisovali. Za svá rozhodnutí jsou totiž odpovědní ze zákona i notáři.

 

Doufejme tedy, že se sjednotí praxe ve všech obcích v ČR a že politici konečně pochopí, že městské společnosti nejsou součástí jejich mocenských struktur, ale spíše odbory obecních úřadů a magistrátů.

 

Aktualizace:

 

13. června 2017 rozhodl Krajský soud v Liberci v obdobném sporu ve prospěch MVČR. V rozsudku se plně ztotožnil s názorem ministerstva, tedy i s názorem naším. Nyní je věc u Nejvyššího správního soudu.

 

Rozsudek krajského soudu je zde. Nejdůležitější pasáž zní:

 

„Soud se ztotožnil s výkladem citovaných ustanovení zastávaným Ministerstvem vnitra. Pravomoc rady kraje (jako výkonného orgánu kraje) rozhodovat jako jediný společník obchodní společnosti, tj. též vykonávat působnost valné hromady v jednočlenné akciové společnosti podle § 12 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, je třeba vnímat ve světle zákonem vyhrazených pravomocí zastupitelstva kraje jako výchozího orgánu vyššího územního samosprávného celku ve smyslu čl. 101 odst. 2 Ústavy. Je-li § 35 odst. 2 písm. k) zákona o krajích stanoveno, že zastupitelstvo rozhoduje o založení a rušení právnických osob a schvaluje jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, pak logicky do jeho vyhrazené působnosti musí spadat také rozhodování o změně těchto zakladatelských dokumentů, tedy i schválení změny stanov. Ustanovení § 59 odst. 1 písm. j) zákona o krajích nelze vnímat jako lex specialis vůči právní úpravě vyhrazených kompetencí zastupitelstva kraje podle § 35 odst. 2 písm. k) zákona o krajích.“

 

Pro více informací kontaktujte [email protected]

Stav ke dni: 19.4.2018

Facebook
Twitter
Zatím tu nejsou žádné komentáře.

Přidejte komentář