Zákon o veřejných zakázkách má být prostředkem k tomu, aby se efektivně alokovaly veřejné prostředky. Předpoklad je takový, že pokud bude veřejná správa své potřeby poptávat na otevřeném trhu, a to nestranným a transparentním postupem, povede to k nejefektivnějšímu hospodaření s veřejnými prostředky.
Každá výjimka z tohoto zákona se tedy musí vykládat co nejúžeji, aby byla zachována zmíněná základní premisa. Zakázkové zákony, resp. evropské směrnice o zakázkách, již dlouho obsahují výjimku z použití zákona v případě, že zadavatel použije k nákupu komoditní burzu.
Konkrétně jde o výjimku ze směrnice 2014/24/EU podle čl. 32 odst. 2 písm. c):
Jednací řízení bez uveřejnění může být použito pro veřejné zakázky na stavební práce, dodávky a služby v následujících případech:
pro dodávky nabízené a nakupované na komoditních burzách.
K tomuto článku se v důvodech pro přijetí směrnice v bodě 50., poslední věta, píše:
„Dále není zadávací řízení účelné, pokud se dodávky nakupují přímo na komoditním trhu, a to včetně obchodních platforem pro komodity, jako jsou zemědělské produkty a suroviny, a energetických burz, kde jsou tržní ceny přirozeně zajištěny regulovanou mnohostrannou obchodní strukturou, jež je podrobena dohledu.“
De facto totožné ustanovení obsahuje i náš zákon o zadávání veřejných zakázek. Směrnice i zákon tedy velmi hrubě definují, jak má komoditní burza vypadat. S podivem však je, že žádný bližší výklad problematiky komoditních burz neexistuje (tedy pokud je nám známo).
V ČR se tato výjimka používá ve značné míře, která je podle našich informací výjimečná i v evropském kontextu. Ze všech komoditních burz v ČR je zdaleka nejaktivnější Českomoravská komoditní burza Kladno (ČMKBK). Na energetickém trhu ČMKBK se odehraje řádově 70% nákupů na trhu s energetickými produkty. Objem těchto nákupů, které se uplatní pomocí výjimky ze zákona, čítá několik miliard Kč ročně. I z tohoto důvodu je tedy třeba být ve vztahu k používání výjimky a fungování komoditních burz velmi ostražitý.
V rámci tématu jsme nabyli značného podezření ve dvou směrech:
- zda česká úprava komoditních burz a praxe vůbec odpovídá možnosti uplatnění výjimky ze zákona o zakázkách;
- zda přímo na ČMKBK nedošlo k zakázané dohodě mezi soutěžiteli.
Kvůli prvnímu podezření jsme Evropské komisi zaslali podnět k prověření souladu české úpravy se směrnicí o zakázkách. Výsledek jejího šetření by měl být znám do konce roku 2017. Zejména jsme upozorňovali na to, že je sporné, zda je českou legislativou reálně zaručována „mnohostrannost“ na komoditních burzách. Stejně tak je poměrně sporné, zda je příkladmo ČMKBK dostatečně regulovaná burza, jelikož její vnitřní nastavení v tomto směru není zcela přesvědčivé. Zejména není jasné, jaké jsou např. podmínky vstupu na burzu pro nové potenciální dodavatele.
Na komoditních burzách pak podle studie spolku EconLab, z.s. vyhrávají až podezřele často pouze dvě společnosti – CENTROPOL ENERGY, a.s. a E.ON Energie, a.s. Získávají dohromady dvě třetiny zakázek, ovšem každá v jiném kraji. Takové rozložení trhu se nám zdá značně neobvyklé, a tak jsme zaslali na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podnět k prošetření skutečností, které nasvědčují uzavření zakázané dohody. K našemu potěšení nám Úřad sdělil, že se situací okolo ČMKBK již delší dobu zabývá a že Ministerstvu průmyslu a obchodu zašle návrhy opatření k posílení transparentnosti komoditních burz. Tyto by měly být známy na jaře 2017 a budeme sledovat, jak se k nim MPO postaví.
Právník Oživení Marek Zelenka k tomuto tématu publikoval i článek v časopise Veřejné zakázky v praxi. Článek je dostupný zde.
Vzhledem k tomu, že případ prošetřoval zároveň i ÚOHS, sdělila nám Evropská Komise, že nezahájila šetření, aby nedocházelo k paralelním řízením. To se však změnilo na konci léta 2017, kdy nám ÚOHS odpověděl na naše žádosti o informace, že na burze neshledal pochybení, a tak MPO žádné konkrétní doporučení nevystavil.
Protože o závěrech ÚOHS máme jisté pochybnosti, obrátil jsme se 12.10.2017 opět na Evropskou Komisi, aby se zabývala nejen možným kartelem na Burze Kladno, ale zároveň i splněním podmínek k použití samotné výjimky ze směrnice. Evropská komise nám však odepsala, že rozporovat názor ÚOHS nebude. Z posledních údajů však vyplývá, že tržní podíl Burzy Kladno se snižuje, a tak snad samotný trh burzu „ztransparentní“. V současné chvíli tak nemůžeme dělat více a burzou se budeme zabývat v budoucích letech, abychom zjistili, jak se situace vyvíjí.
Stav ke dni 16. 10. 2017
V případě dalších dotazů nás kontaktujte na [email protected].
Zatím tu nejsou žádné komentáře.