Spor o informace s Českými drahami ukazuje limity poslední novely zákona o svobodném přístupu k informacím

Jednou z největších překážek v přístupu k informacím byl tradiční ping-pong mezi povinným subjektem a jeho nadřízeným orgánem. Povinné subjekty často nerespektovaly právní názor nadřízeného orgánu a i přes několikerá zrušující rozhodnutí odmítaly poskytovat informace. V takových případech mohl žadatelům pomoci pouze soud, který jediný disponoval pravomocí uložit povinnost informace poskytnout.

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím z roku 2020 tuto pravomoc svěřila i nadřízeným správním orgánům. K lepšímu vymáhání práva na informace ale nedošlo, neboť povinné subjekty přišly s novou taktikou, jak informace neposkytovat.

autor: HN – Jan Rasch

Informační spor Oživení s Českými drahami o smlouvy na rekonstrukci Masarykova nádraží je již letitým evergreenem. Původní žádost o informace z roku 2012 dodnes nebyla vyřízena v souladu se zákonem, a to i navzdory poslednímu pravomocnému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z únoru tohoto roku.

Spor o poskytnutí požadovaných informací ovšem dostal nový rozměr díky přijetí novely zákona o svobodném přístupu k informacím. Ta od své účinnosti dne 1. 1. 2020 měla především vyřešit nekonečné ping-pongy mezi povinnými subjekty a jejich nadřízenými orgány.

 

Podobně jako u správních soudů novela umožnila všem nadřízeným orgánům vydávat exekučně vymahatelný příkaz k poskytnutí informací. Teoreticky tak nyní má být možné se bránit proti neposlušným povinným subjektům příkazem, který vydá buď nadřízený orgán v rámci odvolání proti neposkytnutí informací povinným subjektem nebo Úřad pro ochranu osobních údajů jako přezkumný orgán obou správních instancí, tedy jak povinného subjektu tak jeho nadřízeného správního orgánu.


Jak lze ilustrovat na našem pokračujícím sporu s Českými drahami, ke zlepšení situace to příliš nevedlo. Od účinnosti samotné novely jsme již tento rok byli nuceni podat čtvrté odvolání, po kterém se věc nadále vrací k povinnému subjektu od jeho nadřízeného orgánu. Jak je to možné? Povinný subjekt jednoduše nepostoupí celý správní spis.

 

Informační příkaz, který nově mohou v konkrétním správním řízení o poskytnutí informací nadřízené správní orgány použít, je podmíněn vlastním skutkovým zhodnocením věci nadřízeným orgánem. K tomu, aby mohl nadřízený orgán zcela a bez pochybností zhodnotit skutkový stav je zase nutné mít přístup k celému spisu. V informačních sporech jde konkrétně především o žádané informace. V našem případě se jednalo o smlouvy, které uzavřely České dráhy se společnostmi Masaryk Station Investment a Masaryk Station Development ve vztahu k rekonstrukci Masarykova nádraží.

 

V okamžiku, kdy nyní hrozí, že nadřízený orgán může vydat rovnou informační příkaz povinnému subjektu, České dráhy jednoduše nepostupují úřadu s odvoláním i veškeré informace ze spisu, aby nemohl samostatně zhodnotit, zdali jsou ve věci relevantní důvody k odmítnutí žádosti. Nadřízený orgán tak vždy postup povinného subjektu přezkoumává bez celého spisu, což mu brání nejen věc samostatně skutkově zhodnotit, ale také vydat informační příkaz.

 

Tato praxe je samozřejmě nezákonná. Povinný subjekt je povinen podle § 16 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím postoupit odvolání s celým správním spisem včetně předmětných informací, aby nadřízený správní orgán mohl bez pochybností posoudit, zda nejsou v daném případě dány zákonné důvody pro odmítnutí části žádosti. Spis musí být vždy předán kompletní.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2004, č. j. 6 A 143/2001-151,

„je vážnou vadou řízení, pokud správní orgán sám o své vůli rozhodne, že odvolacímu orgánu předloží pouze část podkladů a že část odvolání vyčlení z podkladů pro rozhodnutí o odvolání s tvrzením, že se dané věci netýkají“.

 

Tato skutečnost ale České dráhy od zjevně protizákonného jednání nijak neodradila.

 

Stav ke dni 28. 12.  2020, bližší info na [email protected]

Facebook
Twitter
Zatím tu nejsou žádné komentáře.

Přidejte komentář