Kauzy

Jednou z největších překážek v přístupu k informacím byl tradiční ping-pong mezi povinným subjektem a jeho nadřízeným orgánem. Povinné subjekty často nerespektovaly právní názor nadřízeného orgánu a i přes několikerá zrušující rozhodnutí odmítaly poskytovat informace. V takových případech mohl žadatelům pomoci pouze soud, který jediný disponoval pravomocí uložit povinnost informace poskytnout.

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím z roku 2020 tuto pravomoc svěřila i nadřízeným správním orgánům. K lepšímu vymáhání práva na informace ale nedošlo, neboť povinné subjekty přišly s novou taktikou, jak informace neposkytovat.

  Zakázanou volební kampaň vedli ve zpravodaji pouze bývalý hejtman Okleštěk a bývalá hejtmanka Jermanová. Úřad se ve svém rozhodnutí drží obecného posuzování, bez zkoumání širších souvislostí nebo porovnání článků s oficiální kampaní volebních subjektů. Oživení zaslalo po analýze krajských zpravodajů 4 podněty na porušení zákazu vést...

Obec Hrčava se již dříve proslavila reportáží serveru Seznam Zprávy o zneužívání státních dotací pro zaměstnávání invalidních osob. Vedení obce letos zároveň omezilo vydávání svého jinak pravidelného Hrčavského zpravodaje na jedno vydání ročně, aby se na něj nevztahovala pravidla tiskového zákona pro periodický tisk. V návaznosti na reportáž však obec vydala “speciální” vydání, které obhajuje její vedení a rozporuje informace v reportáži uvedené. Jelikož jednání obce nasvědčovalo snaze obcházet zákonná pravidla objektivity a vyváženosti, obrátili jsme se na Ministerstvo kultury s podnětem. Podle něj ovšem kuriózní praxe speciálních vydání obecních zpravodajů zákon neporušuje.

Obec Orlické Záhoří je v současné chvíli v procesu komplexních pozemkových úprav, jejichž cílem je narovnání majetkových poměrů, zajištění přístupových cest ke všem pozemkům, vytyčení hranic a následná digitalizace. Při tomto procesu však bylo zjištěno, že klíčové obecní pozemky jako obecní cesty bývají směňovány za jiné, méně důležité pozemky. Navíc některé z těchto klíčových pozemků byly prodány mimo jiné manželce místostarosty obce, který však neoznámil střet zájmů, když bylo o těchto převodech rozhodováno.

Kauza výstavby pěší zóny ve východočeském Žamberku byla podle orgánů činných v trestním řízení učebnicovým příkladem zmanipulované veřejné zakázky. Ačkoliv celá věc skončila již před pěti lety odsuzujícím rozsudkem, škodu způsobenou na majetku města ve výši několika milionů se nedařilo vymoci, neboť bývalé vedení obce je stále v radě města. Na úmyslné blokování projednání nároku na náhradu škody v zastupitelstvu jsme opakovaně upozorňovali všechny zastupitele. Jelikož začátkem letošního roku došlo k promlčení veškerých nároků, podali jsme trestní oznámení. Kauzou se bude ještě zabývat Nejvyšší státní zastupitelství.


V souvislosti s kontroverzními nákupy zdravotnického materiálu během koronavirové krize vstoupila do popředí osoba Marka Broscheho. Náměstek ex-ministra Vojtěcha ovšem neorganizoval pouze stamilionové nákupy na Ministerstvu zdravotnictví. Na podnět investigativního novináře jsme se v srpnu tohoto roku začali zabývat podezřelým zakázkami, které v minulosti administroval pro Nemocnici Na Františku. Zjistili jsme, že u mnoha zakázek, které Marek Brosche pro nemocnici administroval, byl ve střetu zájmů s dodavateli. Podali jsme proto podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Právo na informace je jedno ze základních práv každého občana, definované v čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Praktická vymahatelnost zákona ovšem často pokulhává. Příkladem za všechny může být naše snaha získat kopii studie, která se týká kvality ovzduší ve městě Velké Hamry. Zlepšení v dosavadní praxi nekonečného kolečka odvolávání má od 1. 1. 2020 zajistit tzv. informační příkaz - vymahatelný exekuční titul nadřízeného orgánu k poskytnutí požadovaných informací.

 

Podle našich zjištění dostávali uvolnění zastupitelé města Bystřice nad Pernštejnem odměny za funkce v různých obecních společnostech. Zatímco bystřické obecní společnosti v případech stejných zastupitelů odmítly naše žádosti o informace, k jejich smůle, brněnská Vodárenská akciová společnost informace poskytla a potvrdila zaběhlou praxi v rozporu se zákonem. Dvě z obecních společností teď žalujeme u soudu.

Jedním z dlouhodobých problémů rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je netransparentní ustavování rozkladových komisí, které se podílejí na rozhodování v druhém stupni. Dohledat, jací členové rozkladové komise rozhodnutí připravili a které úvahy konkrétních členů rozkladových komisí vzal předseda ÚOHS za své a proč je dodnes nemožné. Nyní Úřad po několika letech soudního sporu zveřejnil alespoň jejich složení. Zároveň přiznal, že dosažené vzdělání ani odbornou praxi členů komisí nevyžaduje, neboť předseda ÚOHS si je jmenuje sám podle vlastního uvážení.

[vc_row css_animation="" row_type="row" use_row_as_full_screen_section="no" type="full_width" angled_section="no" text_align="left" background_image_as_pattern="without_pattern"][vc_column][vc_column_text]

Stará korupční kauza, za kterou bývalý místostarosta Ryan Strnad šel dokonce na pět let do vězení, vstupuje do své poslední fáze. Škodu způsobenou na majetku obce ve výši několika milionů se již několik let nedaří vymoci, neboť bývalé vedení obce je stále v radě města. Případ dobře ilustruje slabá místa legislativy k obecnímu zřízení i nulovou odpovědnost zastupitelů za správu obecního majetku.