Kauzy

V souvislosti se spornou veřejnou zakázkou na provozovatele MHD v České Lípě se objevily i pochybnosti o platnosti samotné smlouvy s vybraným dopravcem. Oživení a Transparency International (TI) proto podali podnět Ministerstvu vnitra ČR, aby zhodnotilo, zda rada nepřekročila podepsáním smlouvy svou pravomoc, kterou si dříve vyhradilo zastupitelstvo. Ministerstvo se rozhodlo do téměř miliardové zakázky raději nevstupovat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) rozhodl o společném podnětu Oživení a Transparency International (TI) na zakázku na provoz MHD v České Lípě. „… po zhodnocení všech skutkových okolností dospěl Úřad k závěru, že pochybnosti o zákonnosti postupu byly vyvráceny…“uvádí ÚOHS ve svém rozhodnutí. V rozporu se svým tvrzením se však zabýval jen zlomkem argumentů, které mu Oživení a TI předložili. Zbytek nepovažoval ÚOHS za vhodné ani zmínit, přestože jsou nyní podatelé za každý podnět nucení platit 10 000 korun.

"Největší úctu před zákonem musí mít zákonodárce sám." Řekl Karel IV. v Noci na Karlštejně a měl docela pravdu.

V únoru 2018 schválili poslanci do Rady ČTK Janu Gáborovou a Petra Žantovského. Oba pracují v médiích a oba tak nemají v Radě co dělat. § 5 odst. 2 zákona o ČTK je v tomto bodě dost explicitní: "Člen Rady nebo osoby jemu blízké nesmějí mít žádný finanční zájem na provozování hromadných sdělovacích prostředků daný vlastnictvím či pracovněprávním vztahem." Člověk by řekl, že toto ustanovení ještě z roku 1992 je celkem srozumitelné a znamená, že členem Rady jednoduše nemůže být nikdo pracující v médiích. 

Plénum Ústavního soudu bude jednat o naší ústavní stížnosti na zrušení poplatku 10,000,- Kč za podnět na ÚOHS. Tento legislativní paskvil, o jehož schválení přesvědčoval poslance osobně předseda ÚOHS pan Rafaj (ex ČSSD), by konečně mohla přestat zavazet v našem právním řádu. Blíže o celé kauze zde. V řízení se na naši stranu přidala a argumenty podpořila zrušení poplatku i Ombudsmanka Anna Šabatová. V jejím přípise jsou dosti podstatná fakta, která odhalují celkovou absurditu zpoplatnění podnětů i vnitřní fungování ÚOHS, které je pro běžné smrtelníky jinak zahaleno neprostupnou mlhou. Rádi bychom se s vámi o tyto závěry podělili, vybrali jsme nejlepší citace a doplnili o naše názory a postřehy:
Spor s Českými drahami, a.s. (ČD) je ukázkovým příkladem toho, jak lze v ČR efektivně bránit veřejné kontrole. Od roku 2008 se Oživení zajímá o plánovaný developerský rozvoj v oblasti Masarykova nádraží. Více o kauze zde: https://oziveni.cz/2014/05/proces-revitalizace-masarykovo-nadrazi/ Ani po 10 letech (!) jsme se nedokázali dobrat výsledku, zda byly smlouvy s developery výhodné či nikoli. Neskutečné obstrukce Českých drah nás vedou spíše k závěru, že smlouvy byly značně nevýhodné. Jde o pozemky, na kterých se nyní snaží developovat skupina PENTA.
V Telči se odehrál výprodej městských stavebních parcel za zlomek tržní ceny před zraky všech zastupitelů. Pozemek nakonec výhodně skoupil třeba radní nebo rodina od místostarosty. Prodej samotný byl s největší pravděpodobností neplatný. Konečné slovo bude mít státní zastupitelství.
Expres Prahy je pořad na soukromé televizi placený z veřejných prostředků městských částí. Z reportáží člověk dostane pocit, že je Praha fungující, moderní a kulturní město se skvělým vedením. Aby ne, když si pořady platí vždy aktuální vedení městské části. Právně neprůstřelná věc. Bude teď záležet pouze na opozičních zastupitelích, zda si nechají líbit kampaň placenou z veřejných peněz.
Jaký je rozdíl mezi železničáři a silničáři? Z pohledu uživatele silnic a železnic v ČR žádný - na kvalitní železnice a silnice u nás čekáme dlouhé roky. Z pohledu veřejných zakázek je ten rozdíl 143 mil. Kč. Proč? Železničáři totiž mohou zadávat mimo zákon tzv. sektorové zakázky, na které se nevztahují přísná zákonná pravidla až do astronomické výše 149 mil. Kč bez DPH.